Aktuální vydání

Číslo 8-9/2021 vyšlo tiskem 1. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 30. 9. 2021. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; Průmyslové automatizační prvky

Hlavní článek
Elektroenergetika ČR se bez nových flexibilních jaderných bloků neobejde

Číslo 4-5/2021 vyšlo tiskem
17. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 17. 9. 2021.

Světelnětechnická zařízení
Rekonstrukce osvětlení podchodu a nástupišť vlakového nádraží Ústí nad Orlicí

Veřejné osvětlení
Osvětlení parku u Biskupství ostravsko-opavského v Ostravě
Venkovní osvětlovací soustavy a rušivé světlo
Generel verejného osvetlenia 9. časť
Environmentálne hľadiská

Jaderné technologie pro záchranu nosorožců

25. 5. 2021 | Rosatom | www.rosatom.cz

V polovině května 2021 byl odstartován mezinárodní inovativní projekt Rhisotope (z anglických slov rhino = nosorožec a isotope = izotop). Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom je klíčovým partnerem v unikátním vědeckém projektu, který spojuje Jihoafrickou republiku (univerzita WITS), Austrálii (organizace ANSTO), Spojené státy americké (University of Colorado) a Rusko (Rosatom, Tomská polytechnická univerzita a výzkumný ústav JAFI).

Projekt, jehož cílem je boj s vybíjením nosorožců, názorně ukazuje to, jak různorodé uplatnění mají jaderné technologie. Implantování radioaktivních izotopů do rohů by mělo znesnadnit jejich pašování a tím snížit poptávku po rohovině. Odborníci plánují umístit na různá místa státních hranic přes 10 000 přístrojů pro měření radiace, které zachytí radiaci z upytlačených rohů a umožní tak odhalení pašovaného kontrabandu. Tím by se měla atraktivita pašování rohoviny výrazně snížit, a tak klesne i počet nelegálně zabíjených nosorožců.

Jaderné technologie pro záchranu nosorožců

První fáze projektu začala tím, že do rohů dvou nosorožců byly implantovány stabilní (neradioaktivní) izotopy: uhlík 13 a dusík 15. Během následujících tří měsíců budou vědci a veterináři sledovat zdravotní stav těchto nosorožců, aby podrobně analyzovali, jak se tyto prvky chovají v rohovině živých tvorů.

Ve druhé fázi vědecká komise, ve které mají zástupce všichni účastníci projektu, na základě výsledků analýz toho, zda implantované prvky neunikají do těla zvířete, rozhodne, jestli pro ně není tento zásah škodlivý. Potom proběhne za pomoci superpočítače a 3D tiskárny modelování, na základě kterého bude vybrán vhodný radionuklid a jeho množství.

Ve třetí fázi se plánuje implantace radioaktivních izotopů do rohů živých nosorožců. Rosatom bude pro tuto fázi dodavatelem zvoleného radionuklidu.

„Rok 2021 byl v Rusku vyhlášen za rok vědy a technologií. Věnuje se tak u nás větší pozornost vědeckým projektům, iniciativám a inovativním programům. Co může být větším spojovatelem než věda? Vědecká spolupráce musí překračovat hranice, časová pásma i kontinenty, pokud chceme chránit náš společný domov a řešit ekologické problémy. Velmi nás těší, že tento projekt doplní seznam úspěšných programů Jihoafrické republiky a Ruska,“ řekl během slavnostního zahájení projektu ruský velvyslanec v JAR Ilja Rogačev.

Po dokončení vědecké práce bude možné tuto technologii rozšířit na celý africký světadíl i mimo něj. Duševní vlastnictví a programy přenosu zkušeností budou bezplatně dostupné zainteresovaným organizacím na ochranu přírody. Projekt má potenciál toho, aby byl upraven i pro další ohrožené druhy zvířat z celého světa.

   

„Jsme neuvěřitelně hrdí na to, že hrajeme klíčovou roli v této obdivuhodné iniciativě, která pomůže zachránit ohrožené tvory před téměř jistým vyhubením. Věříme, že věda a zejména jádro sehrají základní roli nejen při ochraně nosorožců, ale i při ochraně celé naší planety,“ uvedl generální ředitel Centra Rosatomu pro střední a jižní Afriku Ryan Collyer.

V Jihoafrické republice žije zhruba 90 % celosvětové populace nosorožců. Mezi lety 2010 a 2019 bylo pytláky zabito přes 9600 jedinců. I přes to, že obchod s rohovinou je nelegální a zakázaný na mezinárodní úrovni, existuje řada zemí, které napomáhají tomu, aby se s rohovinou obchodovalo.

Tiskové materiály Essential Communication