Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Více aktualit

Inženýři z MIT vyrobili nejlehčí a nejtenčí solární článek na světě

02.03.2016 | MIT News | news.mit.edu

Představte si solární článek tak tenký a lehký, že může být umístěn téměř na jakýkoliv povrch, včetně oblečení, chytrého telefonu nebo dokonce listu papíru či heliového balónku.

Výzkumníci z MIT nedávno představili právě takovou technologii - nejtenčí a nejlehčí solární článek, který byl kdy vyroben. I když jeho využití v praxi může trvat několik let, laboratorní testy ukazují nový přístup k výrobě solárních článků, které by mohly pomoci rozvoji příští generace elektronických zařízení.

Nejlehčí solární článek na světě

Klíčem k výrobě nových článků je spojení celého procesu výroby solárního článku, podkladu a ochranné vrstvy do jediného celku. S podkladovou vrstvou se díky výrobnímu procesu probíhajícímu ve vakuu nemusí manipulovat a minimalizuje se tím vystavení materiálu prachu a dalším kontaminujícím látkám, které by mohly způsobit nižší výkonnost článku.

Při prvním pokusu použil tým inženýrů dnes běžně používaný ohebný polymer zvaný parylen pro podklad i ochrannou vrstvu a organický materiál zvaný DBP jako primární vrstvu absorbující světlo. Parylen je komerčně dostupný plastový nátěr, který se používá k ochraně implantovaných bioelektronických zařízení a tištěných obvodových desek před vlivem prostředí. Celý výrobní proces se odehrává ve vakuové komoře při pokojové teplotě a bez použití rozpouštědel, na rozdíl od výrobních postupů běžných solárních článků, při kterých je vyžadována vysoká teplota a chemikálie. V tomto případě se podklad a solární článek spojí pomocí speciální techniky s použitím páry.

Celý článek na MIT News

Image Credit: MIT

-jk-