Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Číslo 4/2018 vyšlo tiskem 30. 7. 2018. V elektronické verzi na webu 31. 8. 2018.

Pro osvěžení paměti
Excentrická svítidla Reného Roubíčka z let 1965 až 1977
Základy fotometrie – 1. část
Velká postava české vědy pobělohorské doby: lékař, filozof, přírodovědec a fyzik Jan Marek Marci z Kronlandu

Účinky a užití optického záření
Světlo a cirkadiánní rytmy

Aktuality

Úspěch studentské formule týmu eForce FEE Prague Formula Studentská formule týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze…

ČEZ ESCO získala svou historicky největší zakázku v osvětlení ČEZ Energetické služby, dceřiná společnost ČEZ ESCO, dodá osvětlení pro 59 obchodů…

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Více aktualit

Inženýři z MIT vyrobili nejlehčí a nejtenčí solární článek na světě

02.03.2016 | MIT News | news.mit.edu

Představte si solární článek tak tenký a lehký, že může být umístěn téměř na jakýkoliv povrch, včetně oblečení, chytrého telefonu nebo dokonce listu papíru či heliového balónku.

Výzkumníci z MIT nedávno představili právě takovou technologii - nejtenčí a nejlehčí solární článek, který byl kdy vyroben. I když jeho využití v praxi může trvat několik let, laboratorní testy ukazují nový přístup k výrobě solárních článků, které by mohly pomoci rozvoji příští generace elektronických zařízení.

Nejlehčí solární článek na světě

Klíčem k výrobě nových článků je spojení celého procesu výroby solárního článku, podkladu a ochranné vrstvy do jediného celku. S podkladovou vrstvou se díky výrobnímu procesu probíhajícímu ve vakuu nemusí manipulovat a minimalizuje se tím vystavení materiálu prachu a dalším kontaminujícím látkám, které by mohly způsobit nižší výkonnost článku.

Při prvním pokusu použil tým inženýrů dnes běžně používaný ohebný polymer zvaný parylen pro podklad i ochrannou vrstvu a organický materiál zvaný DBP jako primární vrstvu absorbující světlo. Parylen je komerčně dostupný plastový nátěr, který se používá k ochraně implantovaných bioelektronických zařízení a tištěných obvodových desek před vlivem prostředí. Celý výrobní proces se odehrává ve vakuové komoře při pokojové teplotě a bez použití rozpouštědel, na rozdíl od výrobních postupů běžných solárních článků, při kterých je vyžadována vysoká teplota a chemikálie. V tomto případě se podklad a solární článek spojí pomocí speciální techniky s použitím páry.

Celý článek na MIT News

Image Credit: MIT

-jk-