Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem 29. 7. 2019. V elektronické verzi na webu 29. 8. 2019.

Světelně-technická zařízení
Foxtrot řídí nové sídlo asociace barmanů
Dynamické osvětlení kaple Anděla Strážce v Sušici

Příslušenství osvětlovacích soustav
Bezpečnost, úspornost a komfort s KNX
Celosvětově první LED spínaný zdroj s rozhraním KNX od výrobce MEAN WELL
KNX – systém s budoucností
Schmachtl – konektorová instalace gesis

Aktuality

Společnost ABB jmenovala generálním ředitelem Björna Rosengrena Představenstvo společnosti ABB jednohlasně jmenovalo Björna Rosengrena generálním…

Studentské formule ČVUT v Praze přivezly z Mostu zlatou a stříbrnou medaili Ve dnech 13. až 17. srpna se na polygonu u Autodromu Most konal mezinárodní závod…

Nový pobočný spolek ČSO – region Praha Po mnoha letech existence České společnosti pro osvětlování byl v červnu tohoto roku…

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Více aktualit

Inženýři z MIT vyrobili nejlehčí a nejtenčí solární článek na světě

02.03.2016 | MIT News | news.mit.edu

Představte si solární článek tak tenký a lehký, že může být umístěn téměř na jakýkoliv povrch, včetně oblečení, chytrého telefonu nebo dokonce listu papíru či heliového balónku.

Výzkumníci z MIT nedávno představili právě takovou technologii - nejtenčí a nejlehčí solární článek, který byl kdy vyroben. I když jeho využití v praxi může trvat několik let, laboratorní testy ukazují nový přístup k výrobě solárních článků, které by mohly pomoci rozvoji příští generace elektronických zařízení.

Nejlehčí solární článek na světě

Klíčem k výrobě nových článků je spojení celého procesu výroby solárního článku, podkladu a ochranné vrstvy do jediného celku. S podkladovou vrstvou se díky výrobnímu procesu probíhajícímu ve vakuu nemusí manipulovat a minimalizuje se tím vystavení materiálu prachu a dalším kontaminujícím látkám, které by mohly způsobit nižší výkonnost článku.

Při prvním pokusu použil tým inženýrů dnes běžně používaný ohebný polymer zvaný parylen pro podklad i ochrannou vrstvu a organický materiál zvaný DBP jako primární vrstvu absorbující světlo. Parylen je komerčně dostupný plastový nátěr, který se používá k ochraně implantovaných bioelektronických zařízení a tištěných obvodových desek před vlivem prostředí. Celý výrobní proces se odehrává ve vakuové komoře při pokojové teplotě a bez použití rozpouštědel, na rozdíl od výrobních postupů běžných solárních článků, při kterých je vyžadována vysoká teplota a chemikálie. V tomto případě se podklad a solární článek spojí pomocí speciální techniky s použitím páry.

Celý článek na MIT News

Image Credit: MIT

-jk-