Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

Inženýři z MIT vyrobili nejlehčí a nejtenčí solární článek na světě

02.03.2016 | MIT News | news.mit.edu

Představte si solární článek tak tenký a lehký, že může být umístěn téměř na jakýkoliv povrch, včetně oblečení, chytrého telefonu nebo dokonce listu papíru či heliového balónku.

Výzkumníci z MIT nedávno představili právě takovou technologii - nejtenčí a nejlehčí solární článek, který byl kdy vyroben. I když jeho využití v praxi může trvat několik let, laboratorní testy ukazují nový přístup k výrobě solárních článků, které by mohly pomoci rozvoji příští generace elektronických zařízení.

Nejlehčí solární článek na světě

Klíčem k výrobě nových článků je spojení celého procesu výroby solárního článku, podkladu a ochranné vrstvy do jediného celku. S podkladovou vrstvou se díky výrobnímu procesu probíhajícímu ve vakuu nemusí manipulovat a minimalizuje se tím vystavení materiálu prachu a dalším kontaminujícím látkám, které by mohly způsobit nižší výkonnost článku.

Při prvním pokusu použil tým inženýrů dnes běžně používaný ohebný polymer zvaný parylen pro podklad i ochrannou vrstvu a organický materiál zvaný DBP jako primární vrstvu absorbující světlo. Parylen je komerčně dostupný plastový nátěr, který se používá k ochraně implantovaných bioelektronických zařízení a tištěných obvodových desek před vlivem prostředí. Celý výrobní proces se odehrává ve vakuové komoře při pokojové teplotě a bez použití rozpouštědel, na rozdíl od výrobních postupů běžných solárních článků, při kterých je vyžadována vysoká teplota a chemikálie. V tomto případě se podklad a solární článek spojí pomocí speciální techniky s použitím páry.

Celý článek na MIT News

Image Credit: MIT

-jk-