Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2018 vyšlo tiskem 31. 10. 2018. V elektronické verzi na webu 30. 11. 2018. 

Téma: Rozváděče a rozvodny; Údržba el. zařízení; Točivé el. stroje a pohony

Hlavní článek
Smart Cities (4. část – 2. díl)

Číslo 5/2018 vyšlo tiskem 17. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned.

Osvětlení interiérů
Výběr svítidla podle konceptu interiéru
Unikátní kniha o interiérech právě v prodeji
Pozvánka na seminář Interiéry 2018 – výjimečná akce již posedmé

Aktuality
Pan profesor Jiří Habel odešel – vzpomínky zůstanou

Aktuality

ŠKODA AUTO DigiLab začíná v Praze testovat mobilní nabíjecí stanice pro elektromobily ŠKODA AUTO DigiLab spustila v Praze pilotní fázi nového projektu mobilních nabíjecích…

Nejlepší projekt energetických úspor na Slovensku je z dílny ENESA z ČEZ ESCO V Bratislavě se předávaly ceny za nejlepší slovenské energeticky úsporné projekty. Letos…

Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 se bude konat souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 2019 14. Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 nabídne vše, co lze ze dřeva vyrobit, moderní technologie,…

Podniky v Moravskoslezském kraji řeší transformaci průmyslu Transformaci průmyslu od těžkého, hutního, k moderním digitalizovaným a automatizovaným…

Více aktualit

IBM v jednom optickém vlákně zkombinovalo emitor a detektor světla

17.04.2014 | |

Výzkumníci z IBM Research v Curychu a Norwegian University of Science and Technology (NTNU) dokázali poprvé do jednoho nanovlákna umístit jak účinný světelný zdroj, tak schopnost detekce světla. Stačila k tomu jen vhodná aplikace mechanické síly. 

V optické komunikaci se pro emisi světla obvykle používají tzv. III-V polovodiče a pro detekci křemíkové nebo germaniové polovodiče. Nyní se podařilo obě tyto vlastnosti soustředit v jediném čipu, což dává naději, že v blízké budoucnosti bude možné výrazně snížit složitost nanofotonických komponent.
Vědci, kteří publikovali své výsledky v časopise Nature Communications (článek Inducing a direct-to-pseudodirect bandgap transition in wurtzite GaAs nanowires with uniaxial stress) zjistili, že arsenid galia může být „laděn“ a podle naladění fungovat jednou jako světlo emitující dioda, podruhé jako fotodetektor, a to díky hexagonální krystalické struktuře obdobé krystalické struktuře minerálu zvaného wurtzit. V těchto polovodičích se atomy nacházejí ve velmi specifických polohách. Pokud vyvíjíme tlak tak se toto rozložení mění a my tím můžeme přepínat mezi jednotlivými stavy.

"Když budete nanovlákno po celé jeho délce natahovat, bude ve stavu, kdy může velmi efektivně emitovat světlo. Když místo toho vlákno stlačíme, jeho elektronické vlastnosti se změní a materiál světlo emitovat přestane" V materiálu se pak chová podobně jako křemík nebo germanium a stane se dobrým detektorem."

Optické komunikace nejsou jedinou oblastí potenciálního využití tohoto objevu. "Také nám to umožňuje daleko lépe porozumět fyzice polovodičů, díky čemuž budeme moci navrhovat nanovlákna s vestavěným tlakovým napětím, například pro vyšší účinnost solárních článků, " řekl Helge Weman, profesor na NTNU." To může být například využito k vytvoření různých snímačů tlaku, nebo výrobě elektrické energie, pouhým ohýbáním nanovláken."

Původní článek IEEE Spectrum