Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 10/2018 vyšlo tiskem 26. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektroenergetika; OZE; Baterie a akumulátory; E-mobilita

Hlavní článek
Smart Cities (4. část – 1. díl)

Číslo 5/2018 vyšlo tiskem 17. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned.

Osvětlení interiérů
Výběr svítidla podle konceptu interiéru
Unikátní kniha o interiérech právě v prodeji
Pozvánka na seminář Interiéry 2018 – výjimečná akce již posedmé

Aktuality
Pan profesor Jiří Habel odešel – vzpomínky zůstanou

Aktuality

ČOI začala kontrolovat dobíjecí stanice pro elektromobily Automobily s elektrickým pohonem jsou v České republice stále populárnější. Výrobci…

„Světelný buben“ může změnit automobilový průmysl, architekturu i počítačové hry Tým vedený docentem Vlastimilem Havranem z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty…

FOR ARCH představil novinky ve stavebnictví a konfrontoval Programové prohlášení vlády Proběhl mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH 2018, kdy se na ploše zhruba 40 000 metrů…

VUT na strojírenském veletrhu představí kolaborativního robota i továrnu budoucnosti Celkem osmnáct exponátů ze tří různých fakult představí letos Vysoké učení technické na…

Více aktualit

IBM natočilo nejmenší film na světě – za pomoci několika málo atomů

27.05.2013 | |

Film „A Boy and His Atom“ je příběhem chlapce jménem Atom, který se spřátelí se skutečným atomem, se kterým si pak hraje, tančí s ním a dovádí na trampolíně. Film jedinečným způsobem představuje široké veřejnosti mikrosvět atomů.

Aby bylo možné takovýto film natočit, vyvinulo IBM speciální
mikroskop, za který jeho tvůrci získali mimo jiné Nobelovu cenu. Jedná se o první zařízení, které umožňuje vizualizovat svět až na úroveň jednotlivých atomů. Váží dvě tuny, může fungovat v teplotách od minus 268 stupňů a zkoumaný vzorek dokáže zvětšit až 100 milionkrát. Možnost přesně pohybovat atomy vyžaduje schopnost přesně řídit teplotu, tlak a vibrace - laboratoře IBM jsou jedním z mála míst, kde je možné pohybovat jednotlivými atomy s takovouto přesností, přitom je ovládání je možné pomocí běžných počítačů.

Pohybování se provádí neobyčejně ostrou jehlou, která může přitahovat atomy a molekuly a řídit jejich polohu s přesností miliardtiny metru. Pohybované atomy přitom vydávají specifický zvuk, který je zásadní pro kontrolu nad celým procesem, protože dává rozpoznat, o jakou vzdálenost se poloha atomu změnila. Film se skládá z celkem 242 políček s jednotlivými snímky.

K těmto schopnostem dovedla výzkumníky dlouholetá snaha IBM zjistit konečné limity zmenšování technologií pro skladování dat. Zmenšování výpočetních obvodů v souladu s Moorovým zákonem přivedlo tvůrce čipů k fyzickým a fyzikálním limitům tradičních způsobů jejich stavby. Výzkum jiných typů magnetismu a vlastností atomů na dobře ovladatelných materiálech však dovolil výzkumníkům z IBM vytvořit nové způsoby pro stavbu počítačových obvodů.
S použitím nejmenších dostupných předmětů, tedy atomů vytvořil tým, který stojí za filmem „A Boy and His Atom“ také vytvořil nejmenší magnetický bit. Jako první tak zodpověděl otázku, kolik je třeba atomů k uložení jednoho bitu – je to 12. V moderním počítači je to pro srovnání asi milion bitů. To znamená, že by na zařízení o velikosti nehtu bylo možné uložit všechny filmy, které kdy byly natočeny.

„Výzkum znamená pokládat takové otázky, které přesahují záběr dobrého krátkodobého technického řešení. S tím jak neustále přibývá dat a zvětšuje se jejich objem, musejí být zařízení pro jejich skladování stále menší, což nás přivádí až k měřítku atomů,“ říká Christopher Heinrich z oddělení výzkumu částic ve společnosti IBM. „K vytvoření tohoto filmu jsme použili stejnou techniku, jako byla ta, kterou chceme využít k vytvoření nových způsobů ukládání dat.“

Původní zprávu naleznete ZDE

Tiskové materiály IBM