Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2020 vyšlo tiskem 12. 2. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 3. 2020. 

Téma: Elektrické přístroje; Internet věcí; Zdravotnická technika

Hlavní článek
Monitorování obsazenosti prostor inteligentní budovy

Číslo 1/2020 vyšlo tiskem 3. 2. 2020. V elektronické verzi na webu 3. 3. 2020.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na Light+Building 2020 – doprovodný program
Veletrh Prolight+Sound slaví 25. narozeniny
FOR CITY 2020 se představí v souběhu s veletrhem FOR ARCH

Svítidla a světelné přístroje
Moderní trendy automobilových světlometů

Aktuality

Týmy Formula Student z ČVUT budou mít premiéru na okruhu Formule 1 Yas Marina v Abú Dhabí Týmy mezinárodní soutěže Formula Student z Českého vysokého učení technického v Praze se…

Výstavba 7. bloku JE Tchien-wan s reaktorem VVER-1200 začne už letos Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom 20. ledna 2020 uvedla, že výstavbu 7. bloku…

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

Česká komora architektů vyhlásila 5. ročník České ceny za architekturu Soutěžní přehlídka je otevřena architektonickým realizacím postaveným na území České…

Více aktualit

IBM natočilo nejmenší film na světě – za pomoci několika málo atomů

27.05.2013 | |

Film „A Boy and His Atom“ je příběhem chlapce jménem Atom, který se spřátelí se skutečným atomem, se kterým si pak hraje, tančí s ním a dovádí na trampolíně. Film jedinečným způsobem představuje široké veřejnosti mikrosvět atomů.

Aby bylo možné takovýto film natočit, vyvinulo IBM speciální
mikroskop, za který jeho tvůrci získali mimo jiné Nobelovu cenu. Jedná se o první zařízení, které umožňuje vizualizovat svět až na úroveň jednotlivých atomů. Váží dvě tuny, může fungovat v teplotách od minus 268 stupňů a zkoumaný vzorek dokáže zvětšit až 100 milionkrát. Možnost přesně pohybovat atomy vyžaduje schopnost přesně řídit teplotu, tlak a vibrace - laboratoře IBM jsou jedním z mála míst, kde je možné pohybovat jednotlivými atomy s takovouto přesností, přitom je ovládání je možné pomocí běžných počítačů.

Pohybování se provádí neobyčejně ostrou jehlou, která může přitahovat atomy a molekuly a řídit jejich polohu s přesností miliardtiny metru. Pohybované atomy přitom vydávají specifický zvuk, který je zásadní pro kontrolu nad celým procesem, protože dává rozpoznat, o jakou vzdálenost se poloha atomu změnila. Film se skládá z celkem 242 políček s jednotlivými snímky.

K těmto schopnostem dovedla výzkumníky dlouholetá snaha IBM zjistit konečné limity zmenšování technologií pro skladování dat. Zmenšování výpočetních obvodů v souladu s Moorovým zákonem přivedlo tvůrce čipů k fyzickým a fyzikálním limitům tradičních způsobů jejich stavby. Výzkum jiných typů magnetismu a vlastností atomů na dobře ovladatelných materiálech však dovolil výzkumníkům z IBM vytvořit nové způsoby pro stavbu počítačových obvodů.
S použitím nejmenších dostupných předmětů, tedy atomů vytvořil tým, který stojí za filmem „A Boy and His Atom“ také vytvořil nejmenší magnetický bit. Jako první tak zodpověděl otázku, kolik je třeba atomů k uložení jednoho bitu – je to 12. V moderním počítači je to pro srovnání asi milion bitů. To znamená, že by na zařízení o velikosti nehtu bylo možné uložit všechny filmy, které kdy byly natočeny.

„Výzkum znamená pokládat takové otázky, které přesahují záběr dobrého krátkodobého technického řešení. S tím jak neustále přibývá dat a zvětšuje se jejich objem, musejí být zařízení pro jejich skladování stále menší, což nás přivádí až k měřítku atomů,“ říká Christopher Heinrich z oddělení výzkumu částic ve společnosti IBM. „K vytvoření tohoto filmu jsme použili stejnou techniku, jako byla ta, kterou chceme využít k vytvoření nových způsobů ukládání dat.“

Původní zprávu naleznete ZDE

Tiskové materiály IBM