Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Číslo 3/2017 vyšlo tiskem 9. 6. 2017. V elektronické verzi na webu bude 10. 7. 2017.

Světelné zdroje
Terminologie LED světelných zdrojů 

Denní světlo
Denní osvětlení velkých obytných místností
Svetelnotechnické posudzovanie líniových stavieb

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Více aktualit

Hyperloop by se mohl dočkat prvního nasazení do ostrého provozu na Slovensku

11.03.2016 | IEEE Spectrum | spectrum.ieee.org

Nejrychlejší dopravní systém budoucnosti se možná dočká prvního nasazení na Slovensku. Řeč je samozřejmě o Hyperloop.

Důležité je však v tomto případě ono slovíčko „možná“. Společnost Hyperloop Transportation Technologies, která stojí za výrobou prvního prototypu Hyperloop, neuvedla v dohodě žádné termíny ani finanční částku. I přesto tento krok představuje první opravdový důkaz, že existuje společnost schopná postavit první reálnou verzi Hyperloop. S nápadem na přepravu pasažérů ve speciálním tubusu skrze potrubí, při kterém je dosaženo podzvukové rychlosti, přišel poprvé Elon Musk v roce 2013.

Hyperloop na Slovensku?

Spekuluje se o několika možných variantách trasy, která by začínala v Bratislavě. Jedna z tras by mohla spojit Bratislavu a Košice na západě, což představuje vzdálenost 400 km. Cesta by v tomto případě zabrala pouhých 25 minut při plné rychlosti 1 200 km/h. Do rakouské Vídně, druhé plánované destinace, by pasažéři dorazili za 8 minut.

Ministr hospodářství Vazil Hudák k tomu řekl: „Takovýto koncept dopravy by mohl redefinovat způsob osobní dopravy a posílit přeshraniční spolupráci v Evropě.“

Celý článek na IEEE Spectrum

Image Credit: Hyperloop Transportation Technologies

-jk-