Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2017 vyšlo tiskem 12. 4. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 5. 2017. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; Stavební veletrhy Brno 2017

Hlavní článek
Návrh aplikace pro monitorování technologických procesů v administrativní budově

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem 17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Jaký byl Veletrh Dřevostavby a Moderní vytápění 2017? Souběh veletrhů DŘEVOSTAVBY a MODERNÍ VYTÁPĚNÍ je určen všem, kteří řeší stavbu,…

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Více aktualit

Hyperloop by se mohl dočkat prvního nasazení do ostrého provozu na Slovensku

11.03.2016 | IEEE Spectrum | spectrum.ieee.org

Nejrychlejší dopravní systém budoucnosti se možná dočká prvního nasazení na Slovensku. Řeč je samozřejmě o Hyperloop.

Důležité je však v tomto případě ono slovíčko „možná“. Společnost Hyperloop Transportation Technologies, která stojí za výrobou prvního prototypu Hyperloop, neuvedla v dohodě žádné termíny ani finanční částku. I přesto tento krok představuje první opravdový důkaz, že existuje společnost schopná postavit první reálnou verzi Hyperloop. S nápadem na přepravu pasažérů ve speciálním tubusu skrze potrubí, při kterém je dosaženo podzvukové rychlosti, přišel poprvé Elon Musk v roce 2013.

Hyperloop na Slovensku?

Spekuluje se o několika možných variantách trasy, která by začínala v Bratislavě. Jedna z tras by mohla spojit Bratislavu a Košice na západě, což představuje vzdálenost 400 km. Cesta by v tomto případě zabrala pouhých 25 minut při plné rychlosti 1 200 km/h. Do rakouské Vídně, druhé plánované destinace, by pasažéři dorazili za 8 minut.

Ministr hospodářství Vazil Hudák k tomu řekl: „Takovýto koncept dopravy by mohl redefinovat způsob osobní dopravy a posílit přeshraniční spolupráci v Evropě.“

Celý článek na IEEE Spectrum

Image Credit: Hyperloop Transportation Technologies

-jk-