Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 15. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Viceprezidentem asociace ENTSO-E zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta…

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Více aktualit

Hyperloop by se mohl dočkat prvního nasazení do ostrého provozu na Slovensku

11.03.2016 | IEEE Spectrum | spectrum.ieee.org

Nejrychlejší dopravní systém budoucnosti se možná dočká prvního nasazení na Slovensku. Řeč je samozřejmě o Hyperloop.

Důležité je však v tomto případě ono slovíčko „možná“. Společnost Hyperloop Transportation Technologies, která stojí za výrobou prvního prototypu Hyperloop, neuvedla v dohodě žádné termíny ani finanční částku. I přesto tento krok představuje první opravdový důkaz, že existuje společnost schopná postavit první reálnou verzi Hyperloop. S nápadem na přepravu pasažérů ve speciálním tubusu skrze potrubí, při kterém je dosaženo podzvukové rychlosti, přišel poprvé Elon Musk v roce 2013.

Hyperloop na Slovensku?

Spekuluje se o několika možných variantách trasy, která by začínala v Bratislavě. Jedna z tras by mohla spojit Bratislavu a Košice na západě, což představuje vzdálenost 400 km. Cesta by v tomto případě zabrala pouhých 25 minut při plné rychlosti 1 200 km/h. Do rakouské Vídně, druhé plánované destinace, by pasažéři dorazili za 8 minut.

Ministr hospodářství Vazil Hudák k tomu řekl: „Takovýto koncept dopravy by mohl redefinovat způsob osobní dopravy a posílit přeshraniční spolupráci v Evropě.“

Celý článek na IEEE Spectrum

Image Credit: Hyperloop Transportation Technologies

-jk-