Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 16. 1. 2019. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2019. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Elektricky vodivá lepidla pro elektrotechniku
Smart Cities (6. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

Personální inzerce Společnost AZ Elektrostav, a.s., z Nymburka, a její dceřiná společnost ELTRAF, a.s., se…

Fórum automatizace 2019 ukáže perspektivy a úskalí digitalizace Cesta k digitalizaci v průmyslu, infrastruktuře, dopravě a dalších oborech může být i…

Ing. Martin Durčák zvolen předsedou představenstva ČEPS, a.s. Představenstvo společnosti ČEPS zvolilo na svém mimořádném zasedání předsedou…

ČEZ Distribuce se cvičně bránila kybernetickému útoku Hrozba kybernetických útoků je v poslední době stále častěji skloňované téma. Hned…

Více aktualit

Hyperloop by se mohl dočkat prvního nasazení do ostrého provozu na Slovensku

11.03.2016 | IEEE Spectrum | spectrum.ieee.org

Nejrychlejší dopravní systém budoucnosti se možná dočká prvního nasazení na Slovensku. Řeč je samozřejmě o Hyperloop.

Důležité je však v tomto případě ono slovíčko „možná“. Společnost Hyperloop Transportation Technologies, která stojí za výrobou prvního prototypu Hyperloop, neuvedla v dohodě žádné termíny ani finanční částku. I přesto tento krok představuje první opravdový důkaz, že existuje společnost schopná postavit první reálnou verzi Hyperloop. S nápadem na přepravu pasažérů ve speciálním tubusu skrze potrubí, při kterém je dosaženo podzvukové rychlosti, přišel poprvé Elon Musk v roce 2013.

Hyperloop na Slovensku?

Spekuluje se o několika možných variantách trasy, která by začínala v Bratislavě. Jedna z tras by mohla spojit Bratislavu a Košice na západě, což představuje vzdálenost 400 km. Cesta by v tomto případě zabrala pouhých 25 minut při plné rychlosti 1 200 km/h. Do rakouské Vídně, druhé plánované destinace, by pasažéři dorazili za 8 minut.

Ministr hospodářství Vazil Hudák k tomu řekl: „Takovýto koncept dopravy by mohl redefinovat způsob osobní dopravy a posílit přeshraniční spolupráci v Evropě.“

Celý článek na IEEE Spectrum

Image Credit: Hyperloop Transportation Technologies

-jk-