Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Číslo 6/2017 vyšlo tiskem 11. 12. 2017. V elektronické verzi na webu bude 11. 1. 2018.

Světelnětechnická zařízení
Osvětlení univerzitní budovy Centrale Supélec v Saclay ve Francii
Světlo pro naši budoucnost

Denní světlo
Použití a posuzování světlovodů Solatube®

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Hyperloop by se mohl dočkat prvního nasazení do ostrého provozu na Slovensku

11.03.2016 | IEEE Spectrum | spectrum.ieee.org

Nejrychlejší dopravní systém budoucnosti se možná dočká prvního nasazení na Slovensku. Řeč je samozřejmě o Hyperloop.

Důležité je však v tomto případě ono slovíčko „možná“. Společnost Hyperloop Transportation Technologies, která stojí za výrobou prvního prototypu Hyperloop, neuvedla v dohodě žádné termíny ani finanční částku. I přesto tento krok představuje první opravdový důkaz, že existuje společnost schopná postavit první reálnou verzi Hyperloop. S nápadem na přepravu pasažérů ve speciálním tubusu skrze potrubí, při kterém je dosaženo podzvukové rychlosti, přišel poprvé Elon Musk v roce 2013.

Hyperloop na Slovensku?

Spekuluje se o několika možných variantách trasy, která by začínala v Bratislavě. Jedna z tras by mohla spojit Bratislavu a Košice na západě, což představuje vzdálenost 400 km. Cesta by v tomto případě zabrala pouhých 25 minut při plné rychlosti 1 200 km/h. Do rakouské Vídně, druhé plánované destinace, by pasažéři dorazili za 8 minut.

Ministr hospodářství Vazil Hudák k tomu řekl: „Takovýto koncept dopravy by mohl redefinovat způsob osobní dopravy a posílit přeshraniční spolupráci v Evropě.“

Celý článek na IEEE Spectrum

Image Credit: Hyperloop Transportation Technologies

-jk-