Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Hybridní biopalivový článek na bázi bavlny

16.11.2018 | Phys.org | www.phys.org

Nový biopalivový článek poháněný glukózou, který využívá elektrody vyrobené z bavlněného vlákna, by mohl být jednoho dne využít při napájení implantovatelných lékařských zařízení, např. kardiostimulátorů nebo senzorů. Nový palivový článek poskytuje až 2x více energie v porovnání s běžnými biopalivovými články a lze jej kombinovat s bateriemi či superkondenzátory.

Výzkumníci Georgijského technického institutu a Korejské univerzity nanesli nanočástice zlata na bavlnu a vytvořili tak vysoce vodivé elektrody, s jejichž pomocí zvýšili účinnost palivového článku. Tento postup jim umožnil zaměřit se na jeden z hlavních problémů omezujících výkon biopalivových článků – propojení enzymu použitého k okysličení glukózy s elektrodou.

Biopalivový článek

Technika vrstvení použitá pro výrobu zlatých elektrod umožnila produkci elektrokatalytické katody a vodivého substrátu pro anodu a pomohla tak navýšit instalovaný výkon článku až na 3,7 mW na cm2. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v časopise Nature Communications.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: Georgia Tech/Korea University

-jk-