Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem 17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Více aktualit

Hledání nového vzorce k výrobě betonu

27.05.2016 | MIT news | news.mit.edu

Výzkumníci z MIT usilují o inovaci betonu, nejpoužívanějšího lidmi vytvořeného materiálu na světě, a inspirací jim není nikdo jiný, než samotná příroda. 

V článku, který uveřejnil na svých stránkách časopis Construction and Building Materials, tým výzkumníků porovnává hlavní přísadu potřebnou pří výrobě betonu, tedy cementovou kaši, se složením a vlastnostmi přírodních materiál, jako jsou kosti, krunýře a podmořské houby. Jak mohli výzkumníci vypozorovat, tyto biologické materiály jsou neuvěřitelně silné a odolné, částečně díky velmi přesné víceúrovňové struktuře, od molekulární po tu viditelnou.

Nový způsob výroby betonu

Díky tomuto pozorování mohl tým výzkumníků pod vedením profesora Orala Buyukozturka navrhnout nový, „převrácený” způsob výroby cementu.

Výzkumníci se snažili najít spojení mezi strukturou a mechanickými vlastnostmi materiálu. Zjistili například, že uspořádání křemíkových vrstev mořské houby podobné vrstvám cibule funguje skvěle jako mechanismus bránící vzniku prasklin. Perlorodka má zase zvláštní uspořádání minerálů, která vytvářejí silné vazby mezi vrstvami minerálů, díky čemuž je materiál velmi odolný.

Aplikováním informací získaných z pozorování biologických materiálů, stejně jako znalostí z výzkumu cementové kaše, vyvinul tým obecnou konstrukci, či chcete-li metodiku, k výrobě „převráceného” cementu.

Celý článek na MIT News

Image Credit: MIT

-jk-