Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem 7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Více aktualit

Hledání nového vzorce k výrobě betonu

27.05.2016 | MIT news | news.mit.edu

Výzkumníci z MIT usilují o inovaci betonu, nejpoužívanějšího lidmi vytvořeného materiálu na světě, a inspirací jim není nikdo jiný, než samotná příroda. 

V článku, který uveřejnil na svých stránkách časopis Construction and Building Materials, tým výzkumníků porovnává hlavní přísadu potřebnou pří výrobě betonu, tedy cementovou kaši, se složením a vlastnostmi přírodních materiál, jako jsou kosti, krunýře a podmořské houby. Jak mohli výzkumníci vypozorovat, tyto biologické materiály jsou neuvěřitelně silné a odolné, částečně díky velmi přesné víceúrovňové struktuře, od molekulární po tu viditelnou.

Nový způsob výroby betonu

Díky tomuto pozorování mohl tým výzkumníků pod vedením profesora Orala Buyukozturka navrhnout nový, „převrácený” způsob výroby cementu.

Výzkumníci se snažili najít spojení mezi strukturou a mechanickými vlastnostmi materiálu. Zjistili například, že uspořádání křemíkových vrstev mořské houby podobné vrstvám cibule funguje skvěle jako mechanismus bránící vzniku prasklin. Perlorodka má zase zvláštní uspořádání minerálů, která vytvářejí silné vazby mezi vrstvami minerálů, díky čemuž je materiál velmi odolný.

Aplikováním informací získaných z pozorování biologických materiálů, stejně jako znalostí z výzkumu cementové kaše, vyvinul tým obecnou konstrukci, či chcete-li metodiku, k výrobě „převráceného” cementu.

Celý článek na MIT News

Image Credit: MIT

-jk-