Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Více aktualit

Hledání nového vzorce k výrobě betonu

27.05.2016 | MIT news | news.mit.edu

Výzkumníci z MIT usilují o inovaci betonu, nejpoužívanějšího lidmi vytvořeného materiálu na světě, a inspirací jim není nikdo jiný, než samotná příroda. 

V článku, který uveřejnil na svých stránkách časopis Construction and Building Materials, tým výzkumníků porovnává hlavní přísadu potřebnou pří výrobě betonu, tedy cementovou kaši, se složením a vlastnostmi přírodních materiál, jako jsou kosti, krunýře a podmořské houby. Jak mohli výzkumníci vypozorovat, tyto biologické materiály jsou neuvěřitelně silné a odolné, částečně díky velmi přesné víceúrovňové struktuře, od molekulární po tu viditelnou.

Nový způsob výroby betonu

Díky tomuto pozorování mohl tým výzkumníků pod vedením profesora Orala Buyukozturka navrhnout nový, „převrácený” způsob výroby cementu.

Výzkumníci se snažili najít spojení mezi strukturou a mechanickými vlastnostmi materiálu. Zjistili například, že uspořádání křemíkových vrstev mořské houby podobné vrstvám cibule funguje skvěle jako mechanismus bránící vzniku prasklin. Perlorodka má zase zvláštní uspořádání minerálů, která vytvářejí silné vazby mezi vrstvami minerálů, díky čemuž je materiál velmi odolný.

Aplikováním informací získaných z pozorování biologických materiálů, stejně jako znalostí z výzkumu cementové kaše, vyvinul tým obecnou konstrukci, či chcete-li metodiku, k výrobě „převráceného” cementu.

Celý článek na MIT News

Image Credit: MIT

-jk-