Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Hledání nového vzorce k výrobě betonu

27.05.2016 | MIT news | news.mit.edu

Výzkumníci z MIT usilují o inovaci betonu, nejpoužívanějšího lidmi vytvořeného materiálu na světě, a inspirací jim není nikdo jiný, než samotná příroda. 

V článku, který uveřejnil na svých stránkách časopis Construction and Building Materials, tým výzkumníků porovnává hlavní přísadu potřebnou pří výrobě betonu, tedy cementovou kaši, se složením a vlastnostmi přírodních materiál, jako jsou kosti, krunýře a podmořské houby. Jak mohli výzkumníci vypozorovat, tyto biologické materiály jsou neuvěřitelně silné a odolné, částečně díky velmi přesné víceúrovňové struktuře, od molekulární po tu viditelnou.

Nový způsob výroby betonu

Díky tomuto pozorování mohl tým výzkumníků pod vedením profesora Orala Buyukozturka navrhnout nový, „převrácený” způsob výroby cementu.

Výzkumníci se snažili najít spojení mezi strukturou a mechanickými vlastnostmi materiálu. Zjistili například, že uspořádání křemíkových vrstev mořské houby podobné vrstvám cibule funguje skvěle jako mechanismus bránící vzniku prasklin. Perlorodka má zase zvláštní uspořádání minerálů, která vytvářejí silné vazby mezi vrstvami minerálů, díky čemuž je materiál velmi odolný.

Aplikováním informací získaných z pozorování biologických materiálů, stejně jako znalostí z výzkumu cementové kaše, vyvinul tým obecnou konstrukci, či chcete-li metodiku, k výrobě „převráceného” cementu.

Celý článek na MIT News

Image Credit: MIT

-jk-