Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Více aktualit

Grafenová mikrobaterie předznamenává nový věk biotelemetrie

21.02.2014 | |

Vědci z Pacific Northwest National Laboratory vytvořili pravděpodobně nejmenší baterii na světě. K výrobě byl použit mimo jiné fluorografen. Baterie se úspěšně používá pro monitorování tahu lososů. Baterie není větší než zrnko rýže a hovoří se o ní jako o průlomu v biotelemetrii. Vědcům umožňuje sledovat raná stadia života ryb, která předtím byla zkoumání nepřístupná.

Vědci se pro vývoj vlastní baterie rozhodli ve chvíli, kdy zjistili, že není komerčně dostupný žádný produkt, který by vyhovoval jejich požadvkům. Všechny baterie, které byly k dispozici totiž byly buď příliš velké, nebo neměly dostatečnou výdrž. Vývoj trval tři roky. Baterie byla vyrobena tzv. roládovou metodou, kdy se klade jedna vrstva materiálu na druhou a pak se stočí do tvaru válce. Jednotlivé vrstvy tvoří v případě této baterie katoda z fluorografenu, lithiová anoda a materiál sloužící k oddělení obou elektrod.

To umožnilo značný nárůst povrchu elektrod, aniž by zároveň narostla velikost samotné baterie. Kapacita je tak dvojnásobná oproti bateriím, které při sledování ryb používali vědci dříve. Baterie může každé tři sekundy vysílat 744 mikrosekundový signál až po dobu tří týdnů nebo každých pět sekund celý měsíc. Žádná jiná baterie této velikosti to nedokáže.

Otazníky panují ohledně možností sériové výroby. Vědci totiž všechyn mikrobaterie doposud vyrobili ručně tak, že nařezali jednotlivé materiály, navrstvili je na sebe a stočili do válečku.

Foto: Pacific Northwest National Laboratory

Původní článek na IEEE spectrum ZDE
Journal of Materials Chemistry A: Tunable electrochemical properties of fluorinated graphene
Vývoj baterie popsaný v Scientific Reports:
Micro-battery Development for Juvenile Salmon Acoustic Telemetry System Applications