Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 10/2019 vyšlo tiskem 2. 10. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektroenergetika; Zařízení pro přenos a distribuci elektřiny

Hlavní článek
Problematika a měření na invertorových svařovacích zdrojích z hlediska odebíraného proudu

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 16. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Činnost odborných organizací
Mezinárodní konference SVĚTLO 2019 – 6. oznámení
Zúčastnili sme sa kongresu Medzinárodnej komisie pre osvetlenie CIE 2019 vo Washingtone
Odborný seminár SLOVALUX 2019

Veletrhy a výstavy
Inspirujte se boho stylem i designem Dálného východu na podzimním veletrhu FOR INTERIOR

Aktuality

Co vozí energetici v autě? TETRIS CHALLENGE Co vše se vejde energetikům do auta, které používají metodu práce pod napětím (PPN) –…

ENERGO SUMMIT – vrcholná událost energetického sektoru 15. listopadu 2019 se na pražském výstavišti PVA EXPO PRAHA uskuteční již 5. ročník…

Druhý ročník e-SALON bude větší a plný premiér čisté mobility Na úspěšnou premiéru e-SALON v roce 2018 naváže na výstavišti PVA v Praze Letňanech jeho…

FOR ARCH oslavil třicetiny! Největší stavební veletrh v ČR nemá konkurenci Stovky vystavovatelů napříč obory, tisíce spokojených návštěvníků, desítky novinek a…

Více aktualit

Grafenová mikrobaterie předznamenává nový věk biotelemetrie

21.02.2014 | |

Vědci z Pacific Northwest National Laboratory vytvořili pravděpodobně nejmenší baterii na světě. K výrobě byl použit mimo jiné fluorografen. Baterie se úspěšně používá pro monitorování tahu lososů. Baterie není větší než zrnko rýže a hovoří se o ní jako o průlomu v biotelemetrii. Vědcům umožňuje sledovat raná stadia života ryb, která předtím byla zkoumání nepřístupná.

Vědci se pro vývoj vlastní baterie rozhodli ve chvíli, kdy zjistili, že není komerčně dostupný žádný produkt, který by vyhovoval jejich požadvkům. Všechny baterie, které byly k dispozici totiž byly buď příliš velké, nebo neměly dostatečnou výdrž. Vývoj trval tři roky. Baterie byla vyrobena tzv. roládovou metodou, kdy se klade jedna vrstva materiálu na druhou a pak se stočí do tvaru válce. Jednotlivé vrstvy tvoří v případě této baterie katoda z fluorografenu, lithiová anoda a materiál sloužící k oddělení obou elektrod.

To umožnilo značný nárůst povrchu elektrod, aniž by zároveň narostla velikost samotné baterie. Kapacita je tak dvojnásobná oproti bateriím, které při sledování ryb používali vědci dříve. Baterie může každé tři sekundy vysílat 744 mikrosekundový signál až po dobu tří týdnů nebo každých pět sekund celý měsíc. Žádná jiná baterie této velikosti to nedokáže.

Otazníky panují ohledně možností sériové výroby. Vědci totiž všechyn mikrobaterie doposud vyrobili ručně tak, že nařezali jednotlivé materiály, navrstvili je na sebe a stočili do válečku.

Foto: Pacific Northwest National Laboratory

Původní článek na IEEE spectrum ZDE
Journal of Materials Chemistry A: Tunable electrochemical properties of fluorinated graphene
Vývoj baterie popsaný v Scientific Reports:
Micro-battery Development for Juvenile Salmon Acoustic Telemetry System Applications