Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2017 vyšlo tiskem 5. 9. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 9. 2017. 

Téma: 59. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně; Elektrotechnika v průmyslu

Hlavní článek
Palivové články
Renesance synchronních reluktančních motorů
Návrh aktuátoru pracujícího s magnetickým polem

Číslo 5/2017 vyšlo tiskem 18. 9. 2017. V elektronické verzi na webu bude 18. 9. 2017.

Svítidla a světelné přístroje
MAYBE STYLE představuje LED designová svítidla německého výrobce Lightnet
TREVOS – nová svítidla pro průmysl i kanceláře
Kolik typů LED panelů vyrábí MODUS?
Inteligentní LED svítidlo RENO PROFI

Osvětlení interiérů
Světlo v bytovém interiéru – otázky a odpovědi

Aktuality

Na veletrhu FOR ARCH najdou lidé na osm stovek expozic a bezplatná poradenská centra Ve dnech 19. – 23. září 2017 se koná 28. ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR…

Technologické Fórum 2017 – jedinečné setkání odborníků stavebního trhu Premiéru na letošním ročníku mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH bude mít…

Od 1. září začne ve společnosti ČEZ fungovat nová divize Jaderná energetika Šest jaderných bloků, přes dva tisíce zaměstnanců včetně týmu, který zodpovídání za…

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Více aktualit

Gimball - létající robot, který rád vráží do věcí

01.11.2013 | |

Gimball je robot, který se překážce nesnaží vyhnout a klidně do ní narazí. Robot má tvar koule o průměru 34 cm a dokáže proletět i tím nejnepřehlednějším a nejkomplikovanějším prostředím. Co více: nepotřebuje k tomu ani křehké detekční senzory .. Takovouto nezranitelností se jeho autoři - výzkumnící z laboratoří  EPFL pod vedením profesora Daria Floreana inspirovali v hmyzí říši. A právě to jej činí výjimečným oproti jiným létajícím robotům. Elektronika a pohon Gimballu jsou chráněny elastickou klecí kulovitého tvaru, která mu umožňuje vstřebávat a odrážet nárazy. Stabilitu robotu udržuje gyroskop. Při testování v lesích okolo švýcarského Lausanne se robotu dařilo neomylně udržovat vytyčený směr, i když vrážel do jednoho kmene za druhým.

Udržení kursu zajišťují dvě vrtule a změny směru letu je možné provádět prostřednictvím kormidlovacích lopatek – ty zajistí, že si Gimball zachová kurs i navzdory kolizím. Gyroskopický systém tvořený dvojitým karbonovým prstencem udrží robota ve vertikální poloze ve chvíli, kdy jeho klec absorbuje nárazy a různě se natáčí.
 


Navigace bez senzorů inspirovaná hmyzem

Většina robotů se pohybuje za pomoci komplikovaného systému senzorů, který jim umožňuje vyhnout se překážkám díky tomu, že jsou schopni si promítnout a vyhodnotit okolní prostředí. Tato metoda ma však řadu nevýhod – hlavní je asi to, že senzory jsou těžké a křehké. V některých typech podmínek navíc nefungují, například když je v okolním prostředí moc kouře.

Robustnost Gimballu spočívá v jeho technologické jednoduchosti. Létající hmyz se s kolizemi docela dobře umí vyrovnat. Protože je uzpůsoben k tomu, aby se při nárazu odrazil zpět, není pro něj náraz v podstatě vůbec nehodou. Podobným směrem se ubíral také vývoj Gimballu.

Tento létající robot je připraven vyrovnat se i s tím nejsložitějším terénem či prostředím a proto může fungovat i tam, kam se jiní roboti pustit nemůžou. To byl ostatně i záměr vývojářů – vyrobit robota, který by mohl prozkoumávat například budovy zřícené při zemětřesení a pomocí palubní kamery odesílat informace záchranářům. Při testech ve švýcarských lesích Gimball – vybavený pouze kompasem a výškoměrem - udržel směr na několika stech metrech letu, během nichž několikrát narazil do okolo stojících stromů.

Gimball je posledním z dlouhé řady robotů vyvíjených laboratoří profesora Daria Floreana. Jedinečný stabilizační systém, kulovitý tvar a hmotnost pouhých 370 gramů demonstrují potenciál této koncepce více, než kterýkoliv předcházející model: „pokud komplexní systémy umožňující vyhnout se překážce nejsou dostačující, musí nastoupit inteligentní mechanika“ říká profesor. Hned ale dodává, že ani tento model není ještě poslední – hmyz je prý totiž ještě stále o něco lepší.

Celý článek naleznete ZDE
Foto: Adrien Briod, EPFL