Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem 7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

GE vyvinulo chladicí magnety. Nová technologie ušetří náklady na energie

12.02.2014 | |

Jedněmi z největších žroutů elektřiny na světě jsou chlazení a klimatizace. GE vyvinulo nový způsob chlazení – pomocí magnetismu. Měl by být o 20 až 30 procent účinnější než jsou v současnosti používané kompresory. Ty byly na trh uvedeny v roce 1927 také firmou GE – na technologii chlazení se od té doby příliš nezměnilo.

Nová chladicí technologie od GE využívá tzv. magnetokalorický efekt. Ten byl podobně jako odpařovací kompresorové chlazení pomocí tekutého media, používané ve většině moderních lednic, objeven již před mnoha lety, ale vyskytla se zároveň řada překážek, které vždy zabránily jejímu komerčnímu využití. Princip magnetokalorického efektu je tento: některé kovy se ohřejí, když se dostanou do magnetického pole, a ochladí se, když se z pole vzdálí. Pokud to zopakujete vícekrát, dostanete tepelné čerpadlo, které z jednoho místa tepelnou energii odebírá a jinde ji ukládá.

Z řady důvodů však nikdy nebylo možné vyrobit komerčně využitelnou magnetokalorickou jednotku. Dlouho se totiž vědcům dařilo docílit tohoto jevu pouze za pomoci supravodivých magnetů, které bylo třeba ochlazovat na velmi nízké teploty. Megnetokalorická zařízení tak našla uplatnění ve velkých kryogenických chladicích systémech, ale byla nepoužitelná pro v rozsahu pokojových teplot.

V nedávné době však došlo k rozvoji magnetokalorických materiálů a silných magnetů, z nichž některé se ukázaly vhodnými právě pro rozmezí pokojových teplot. To umožnilo skokový posun této technologie. Výzkumníci z GE uvádějí, že na magnetokalorickém chlazení pracují 10 let. 5 let jim přitom trvalo vytvořit první „velký stroj“, který by dokázal snížit teplotu o 1 stupeň Celsia. Nyní již však mají zařízení, které se pohodlně vejde na stůl a svým výkonem by zvládlo pohánět ledničku, mraznici nebo klimatizační jednotku.

100 let strávili výzkumníci tím, že se snažili učinit současnou kompresorovou chladicí technologii co neúčinnější. Nyní pracují na technologii chlazení pro dalších 100 let. Lidé z GE věří, že jsou prvními, komu se podařilo zmenšit zařízení využívající tuto technologii do velikosti, v níž je lze přemisťovat. Také jsou prvními, komu se tuto metodu podařilo kromě chlazení využít i k mrazení.

Původní článek na extremetech.com. Stránka na ge.globalresearch.

Obrázek: video GE