Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce – Část 41
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

Fyzikové zaznamenali „životní cyklus“ grafenových qubitů

02.01.2019 | MIT | www.mit.edu

Výzkumníkům MIT se ve spolupráci s kolegy s dalších univerzit podařilo vůbec poprvé zaznamenat „dočasnou soudržnost“ grafenového qubitu – tedy jak dlouho si qubit dokáže zachovat stav, který mu dovoluje představovat dva logické stavy ve stejnou dobu. Dle slov výzkumníků představuje nový objev důležitý krok směrem k praktickým kvantovým výpočtům.

Supravodivé kvantové bity (qubity) jsou umělé atomy, které využívají rozličné metody k vytváření bitů kvantových informací. Na rozdíl od klasického bitu může qubit díky své kvantové povaze nabývat hodnot nejen mezi 0 a 1, ale i hodnot mezi.

Soudržné qubity

Výsledky výzkumu, v němž výzkumníci demonstrovali soudržný qubit vyrobený z grafenu a exotických materiálů, byly zveřejněny v časopise Nature Nanotechnology. Tyto materiály umožňují qubitu měnit stav díky napětí, podobně jako to umí tranzistory v dnešních počítačových čipech – a naopak v porovnání s většinou ostatních typů supravodivých qubitů. Výzkumníkům se navíc podařilo tuto soudržnost změřit – qubitům trvalo přesně 55 nanosekund, než se navrátili do původního stavu.

Celý článek na MIT

Image Credit: Shutterstock

-jk-