Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Číslo 6/2017 vyšlo tiskem 11. 12. 2017. V elektronické verzi na webu bude 11. 1. 2018.

Světelnětechnická zařízení
Osvětlení univerzitní budovy Centrale Supélec v Saclay ve Francii
Světlo pro naši budoucnost

Denní světlo
Použití a posuzování světlovodů Solatube®

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Funkční oblečení, které reaguje na vlhkost

22.05.2017 | MIT | news.mit.edu

Výzkumný tým MIT navrhl speciální prodyšné oblečení s větracími klapkami, které se otevírají a zavírají v závislosti na množství tepla a potu vydávaného nositelem oblečení.

Tyto klapky, jejichž velikost sahá od několika milimetrů po pár centimetrů, jsou lemovány živými mikrobiálními buňkami, které se zmenšují nebo zvětšují v závislosti na množství vlhkosti. Buňky působí jako drobné senzory a ovládací prvky klapek, které se otevírají, když se nositel oblečení zapotí a naopak se zavírají s ochlazením těla.

Oblečení reagující na pot a teplo

Co vedlo výzkumníky k tomu, aby použili buňky pro responzivní látku? Buňky citlivé na vlhkost totiž nevyžadují další prvky k vycítění a následné reakci na vlhkost. Mimoto se také prokázalo, že mikrobiální buňky, které výzkumnici použili v rámci svého pokusu, jsou bezpečné a dokonce poživatelné. Díky moderním nástrojům lze buňky navíc připravit rychle a ve velkém množství a rozšířit tedy funkčnost i nad rámec reakce na vlhkost.

Výzkumníci nejdříve pracovali s běžným nepatogenním kmenem E. coli, který se zvětšoval a zmenšoval v reakci na změnu vlhkosti. Následně buňky navrhli tak, aby při detekci vlhkosti svítily zelenou fluorescenční barvou. Poté použili vlastní speciální metodu a natiskli E. coli na kus látky, v tomto případě přírodní latex.

Celý článek na MIT

Image Credit: Hannah Cohen

-jk-