Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2017 vyšlo tiskem 28. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 28. 7. 2017. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Konektory; Software; Značení a štítkování

Hlavní článek
Elektrická izolace a tepelná vodivost

Číslo 4/2017 vyšlo tiskem 8. 8. 2017. V elektronické verzi na webu bude 8. 9. 2017.

Účinky a užití optického záření
Svatojánský brouček očima světelného technika

Světelnětechnická zařízení
OSRAM TecDay Česká republika 2017
Osvětlení pracovny provinciála dominikánů v Praze
innogy – rekonstrukce administrativního sídla společnosti

Aktuality

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Finálové kolo soutěže EBEC přivede do Brna 120 nejlepších inženýrů z celé Evropy Co vše je možné stihnout navrhnout, smontovat a následně odprezentovat během dvou dní? To…

Co si akce „Světlo v praxi“ klade za cíle V České republice se prvním rokem koná akce v oblasti světelné techniky, která chce…

Více aktualit

Funkční oblečení, které reaguje na vlhkost

22.05.2017 | MIT | news.mit.edu

Výzkumný tým MIT navrhl speciální prodyšné oblečení s větracími klapkami, které se otevírají a zavírají v závislosti na množství tepla a potu vydávaného nositelem oblečení.

Tyto klapky, jejichž velikost sahá od několika milimetrů po pár centimetrů, jsou lemovány živými mikrobiálními buňkami, které se zmenšují nebo zvětšují v závislosti na množství vlhkosti. Buňky působí jako drobné senzory a ovládací prvky klapek, které se otevírají, když se nositel oblečení zapotí a naopak se zavírají s ochlazením těla.

Oblečení reagující na pot a teplo

Co vedlo výzkumníky k tomu, aby použili buňky pro responzivní látku? Buňky citlivé na vlhkost totiž nevyžadují další prvky k vycítění a následné reakci na vlhkost. Mimoto se také prokázalo, že mikrobiální buňky, které výzkumnici použili v rámci svého pokusu, jsou bezpečné a dokonce poživatelné. Díky moderním nástrojům lze buňky navíc připravit rychle a ve velkém množství a rozšířit tedy funkčnost i nad rámec reakce na vlhkost.

Výzkumníci nejdříve pracovali s běžným nepatogenním kmenem E. coli, který se zvětšoval a zmenšoval v reakci na změnu vlhkosti. Následně buňky navrhli tak, aby při detekci vlhkosti svítily zelenou fluorescenční barvou. Poté použili vlastní speciální metodu a natiskli E. coli na kus látky, v tomto případě přírodní latex.

Celý článek na MIT

Image Credit: Hannah Cohen

-jk-