Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 5. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 24. 6. 2019. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Hybridní pohon posunovací lokomotivy

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 17. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Logická mobilní hra „Zrecykluj to!“ naučí správně recyklovat elektrozařízení Cílem hry je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do…

FOR ARCH 2019 zaostří na chytrá města i na bezpečnost Objevte novou, chytřejší a bezpečnější budoucnostna 30. ročníku mezinárodního stavebního…

FEL_Camp pro středoškoláky Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby, jako je připojení k internetu…

Více aktualit

Funkční oblečení, které reaguje na vlhkost

22.05.2017 | MIT | news.mit.edu

Výzkumný tým MIT navrhl speciální prodyšné oblečení s větracími klapkami, které se otevírají a zavírají v závislosti na množství tepla a potu vydávaného nositelem oblečení.

Tyto klapky, jejichž velikost sahá od několika milimetrů po pár centimetrů, jsou lemovány živými mikrobiálními buňkami, které se zmenšují nebo zvětšují v závislosti na množství vlhkosti. Buňky působí jako drobné senzory a ovládací prvky klapek, které se otevírají, když se nositel oblečení zapotí a naopak se zavírají s ochlazením těla.

Oblečení reagující na pot a teplo

Co vedlo výzkumníky k tomu, aby použili buňky pro responzivní látku? Buňky citlivé na vlhkost totiž nevyžadují další prvky k vycítění a následné reakci na vlhkost. Mimoto se také prokázalo, že mikrobiální buňky, které výzkumnici použili v rámci svého pokusu, jsou bezpečné a dokonce poživatelné. Díky moderním nástrojům lze buňky navíc připravit rychle a ve velkém množství a rozšířit tedy funkčnost i nad rámec reakce na vlhkost.

Výzkumníci nejdříve pracovali s běžným nepatogenním kmenem E. coli, který se zvětšoval a zmenšoval v reakci na změnu vlhkosti. Následně buňky navrhli tak, aby při detekci vlhkosti svítily zelenou fluorescenční barvou. Poté použili vlastní speciální metodu a natiskli E. coli na kus látky, v tomto případě přírodní latex.

Celý článek na MIT

Image Credit: Hannah Cohen

-jk-