Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Funkční oblečení, které reaguje na vlhkost

22.05.2017 | MIT | news.mit.edu

Výzkumný tým MIT navrhl speciální prodyšné oblečení s větracími klapkami, které se otevírají a zavírají v závislosti na množství tepla a potu vydávaného nositelem oblečení.

Tyto klapky, jejichž velikost sahá od několika milimetrů po pár centimetrů, jsou lemovány živými mikrobiálními buňkami, které se zmenšují nebo zvětšují v závislosti na množství vlhkosti. Buňky působí jako drobné senzory a ovládací prvky klapek, které se otevírají, když se nositel oblečení zapotí a naopak se zavírají s ochlazením těla.

Oblečení reagující na pot a teplo

Co vedlo výzkumníky k tomu, aby použili buňky pro responzivní látku? Buňky citlivé na vlhkost totiž nevyžadují další prvky k vycítění a následné reakci na vlhkost. Mimoto se také prokázalo, že mikrobiální buňky, které výzkumnici použili v rámci svého pokusu, jsou bezpečné a dokonce poživatelné. Díky moderním nástrojům lze buňky navíc připravit rychle a ve velkém množství a rozšířit tedy funkčnost i nad rámec reakce na vlhkost.

Výzkumníci nejdříve pracovali s běžným nepatogenním kmenem E. coli, který se zvětšoval a zmenšoval v reakci na změnu vlhkosti. Následně buňky navrhli tak, aby při detekci vlhkosti svítily zelenou fluorescenční barvou. Poté použili vlastní speciální metodu a natiskli E. coli na kus látky, v tomto případě přírodní latex.

Celý článek na MIT

Image Credit: Hannah Cohen

-jk-