Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Více aktualit

Funkční oblečení, které reaguje na vlhkost

22.05.2017 | MIT | news.mit.edu

Výzkumný tým MIT navrhl speciální prodyšné oblečení s větracími klapkami, které se otevírají a zavírají v závislosti na množství tepla a potu vydávaného nositelem oblečení.

Tyto klapky, jejichž velikost sahá od několika milimetrů po pár centimetrů, jsou lemovány živými mikrobiálními buňkami, které se zmenšují nebo zvětšují v závislosti na množství vlhkosti. Buňky působí jako drobné senzory a ovládací prvky klapek, které se otevírají, když se nositel oblečení zapotí a naopak se zavírají s ochlazením těla.

Oblečení reagující na pot a teplo

Co vedlo výzkumníky k tomu, aby použili buňky pro responzivní látku? Buňky citlivé na vlhkost totiž nevyžadují další prvky k vycítění a následné reakci na vlhkost. Mimoto se také prokázalo, že mikrobiální buňky, které výzkumnici použili v rámci svého pokusu, jsou bezpečné a dokonce poživatelné. Díky moderním nástrojům lze buňky navíc připravit rychle a ve velkém množství a rozšířit tedy funkčnost i nad rámec reakce na vlhkost.

Výzkumníci nejdříve pracovali s běžným nepatogenním kmenem E. coli, který se zvětšoval a zmenšoval v reakci na změnu vlhkosti. Následně buňky navrhli tak, aby při detekci vlhkosti svítily zelenou fluorescenční barvou. Poté použili vlastní speciální metodu a natiskli E. coli na kus látky, v tomto případě přírodní latex.

Celý článek na MIT

Image Credit: Hannah Cohen

-jk-