Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

Fotovoltaické elektrárny vydělávají v Německu více než větrné, ačkoliv vyrábí méně elektřiny

05.08.2014 | |

Nedávno vydaná studie Fraunhoferova institutu se zabývá výnosy z fotovoltaických a pobřežních větrných elektráren v Německu. Zpráva poukazuje na skutečnost, že fotovolatické instalace generují podstatně vyšší zisk než ty větrné, přestože produkují méně elektrické energie.

Výzkum srovnává množství vyrobené elektřiny podle jednotlivých spolkových zemí, velikosti instalací nebo typu obnovitelného zdroje a k nim vztahuje roční zisky z jednotlivých zařízení. Výsledky za rok 2012 ukazují, že zisk vykázaný u onshore větrných elektráren byl o 750 milionů EUR nižší než zisk fotovoltaických instalací, který činil 2,7 miliardy EUR, a to přesto, že větrné elektrárny vyrobily více elektrické energie.

Snaha o rozšíření kapacit OZE a zvýšení jejich podílu v energetickém mixu je nákladný proces, který financují primárně koncovi zákazníci z příspěvků na obnovitelné zdroje. Očekává se, že systém financování zůstane v Německu nezměněn i v příštích letech. Otázka, zda některé regiony či hráči na energetickém trhu na tomto procesu vydělávají a kolik však dlouhodobě zůstává stranou. .

Zpráva Fraunoferova institutu nedává jasnou odpověď na otázku, čím je tento fenomén způsobem, nicméně ůpřináší velmi podrobný rozbor ziskovosti jednotlivých elektráren, které v něměcku fungují.

Celou zprávu naleznete ZDE 

Foto: Wikipedia Commons: Armin Kübelbeck