Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2020 vyšlo tiskem 12. 2. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 3. 2020. 

Téma: Elektrické přístroje; Internet věcí; Zdravotnická technika

Hlavní článek
Monitorování obsazenosti prostor inteligentní budovy

Číslo 1/2020 vyšlo tiskem 3. 2. 2020. V elektronické verzi na webu 3. 3. 2020.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na Light+Building 2020 – doprovodný program
Veletrh Prolight+Sound slaví 25. narozeniny
FOR CITY 2020 se představí v souběhu s veletrhem FOR ARCH

Svítidla a světelné přístroje
Moderní trendy automobilových světlometů

Aktuality

Týmy Formula Student z ČVUT budou mít premiéru na okruhu Formule 1 Yas Marina v Abú Dhabí Týmy mezinárodní soutěže Formula Student z Českého vysokého učení technického v Praze se…

Výstavba 7. bloku JE Tchien-wan s reaktorem VVER-1200 začne už letos Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom 20. ledna 2020 uvedla, že výstavbu 7. bloku…

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

Česká komora architektů vyhlásila 5. ročník České ceny za architekturu Soutěžní přehlídka je otevřena architektonickým realizacím postaveným na území České…

Více aktualit

Flexibilní senzor pro měření životních funkcí

10.02.2020 | Tech Xplore | www.techxplore.com

Snímací senzory využívané ve zdravotnictví jsou flexibilní elektronické komponenty, které lze umístit přímo na pokožku pacienta k monitorování jeho životních funkcí a získávání biologických informací. V průběhu několika posledních let si tyto senzory našly cestu i do našich domácností v podobě nositelné elektroniky, například chytrých hodinek nebo fitness náramků.

Výzkumníci z Tokijské univerzity nyní ve spolupráci se společností Japan Display Inc. vytvořili nový snímací senzor pro ověřování biometrických údajů a životních funkcí kombinující organické fotodiody a LTPS-TFT elektronické obvody.

Snímací senzor

Tenký flexibilní snímací senzor dokáže pořídit snímky otisků prstů a žil ve vysokém rozlišení (až 508 pixelů na palec při rychlosti 41 snímků za sekundu), které lze následně použít k biometrické identifikaci. Senzor rovněž měří pulzní vlnu, což je fenomén vznikající (díky elasticitě cév) při stahu srdce a vypuzení objemu krve do systémového řečiště. Tím vzniká v cévní stěně tlaková vlna, jejíž rychlost je mnohonásobně větší než tok krve.

Celý článek na Tech Xplore

Image Credit: University of Tokyo

-jk-