Aktuální vydání

Číslo 1/2021 vyšlo tiskem 20. 1. 2021. V elektronické verzi na webu 10. 2. 2021. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Univerzální bezdrátové nabíjení elektromobilů

Číslo 6/2020 vyšlo tiskem 14. 12. 2020. V elektronické verzi na webu 18. 12. 2020.

Veletrhy a výstavy
Ohlédnutí za dvacátým druhým ročníkem Designbloku
Soutěž časopisu Světlo na veletrhu FOR ARCH a FOR GARDEN 2020

Architekturní a scénické osvětlení
Světelný design v kostce – Část 48
Světelný design pro show Vivaldianno
Světlík – dílna se světlem a o světle pro děti

Flexibilní polovodič pro elektroniku a solární technologie

14. 9. 2016 | Technical University of Munich | www.tum.de

Dvoušroubovice DNA se svým stabilním a flexibilním tvarem nese genetickou informaci a umožňuje vznik života na Zemi. Tým výzkumníků z mnichovské Technické univerzity (TUM) nyní objevil dvoušroubovici v anorganickém materiálu. Materiál obsahující cín, jód a fosfor je polovodič s neobyčejnými optickými a elektronickými vlastnostmi a mimořádnou mechanickou ohebností.

Tato substance se nazývá SnIP a jedná se o polovodič obsahující základní prvky cínu (Sn), jódu (I) a fosforu (P). Nicméně na rozdíl od tradičních anorganických materiálů je tento polovodič extrémně ohebný. Centimetr dlouhá vlákna mohou být ohnuta do libovolného směru a úhlu bez poškození.

Flexibilní polovodič

Polovodivé vlastnosti SnIP jsou příslibem širokého použití v mnoha oblastech výroby, od přeměny energie v solárních článcích a termoelektrických prvcích po fotokatalyzátory, senzory a optoelektronické prvky. Díky aplikaci dalších elementů mohou být elektronické vlastnosti nového materiálu adaptovány pro použití v mnoha dalších oblastech.

Díky uspořádání atomů ve formě dvoušroubovice mohou být vlákna, která dosahují délky až 1 cm, snadno rozdělena na menší řetězce. Dnešní nejtenčí vlákna obsahují pouze pět řetězců dvoušroubovice a jejich tloušťka je několik nanometrů. To otevírá dveře použití materiálu i v nanoelektronice.

Ceý článek na Technical University of Munich

Image Credit: Andreas Battenberg / TUM

-jk-