Aktuální vydání

Číslo 3/2021 vyšlo tiskem 10. 3. 2021. V elektronické verzi na webu 26. 3. 2021. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; Ochrana před přepětím

Inovace, technologie, projekty
Historie výrobků STEGO
Průmysl 4.0 – kdysi a dnes (3)
Panasonic: Produkty průmyslové automatizace k vašemu otestování
ABB oznámila výrazný nárůst v počtu nabíjecích stanic v Česku

Číslo 2/2021 vyšlo tiskem
9. 4. 2021. V elektronické verzi na webu 19. 4. 2021.

Denní světlo
Denné osvetlenie novostavby telocvične pomocou GLASSFLOOR

Příslušenství osvětlovacích soustav
DALI LINK – inteligentní a ekonomické řízení osvětlení pro samostatné místnosti
Napájecí zdroje LED s bezdrátovým rozhraním v nabídce MEAN WELL

Flexibilní polovodič pro elektroniku a solární technologie

14. 9. 2016 | Technical University of Munich | www.tum.de

Dvoušroubovice DNA se svým stabilním a flexibilním tvarem nese genetickou informaci a umožňuje vznik života na Zemi. Tým výzkumníků z mnichovské Technické univerzity (TUM) nyní objevil dvoušroubovici v anorganickém materiálu. Materiál obsahující cín, jód a fosfor je polovodič s neobyčejnými optickými a elektronickými vlastnostmi a mimořádnou mechanickou ohebností.

Tato substance se nazývá SnIP a jedná se o polovodič obsahující základní prvky cínu (Sn), jódu (I) a fosforu (P). Nicméně na rozdíl od tradičních anorganických materiálů je tento polovodič extrémně ohebný. Centimetr dlouhá vlákna mohou být ohnuta do libovolného směru a úhlu bez poškození.

Flexibilní polovodič

Polovodivé vlastnosti SnIP jsou příslibem širokého použití v mnoha oblastech výroby, od přeměny energie v solárních článcích a termoelektrických prvcích po fotokatalyzátory, senzory a optoelektronické prvky. Díky aplikaci dalších elementů mohou být elektronické vlastnosti nového materiálu adaptovány pro použití v mnoha dalších oblastech.

Díky uspořádání atomů ve formě dvoušroubovice mohou být vlákna, která dosahují délky až 1 cm, snadno rozdělena na menší řetězce. Dnešní nejtenčí vlákna obsahují pouze pět řetězců dvoušroubovice a jejich tloušťka je několik nanometrů. To otevírá dveře použití materiálu i v nanoelektronice.

Ceý článek na Technical University of Munich

Image Credit: Andreas Battenberg / TUM

-jk-