Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2018 vyšlo tiskem 4. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; 60. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně

Hlavní článek
Smart Cities (3. část – 2. díl)

Číslo 5/2018 vyšlo tiskem 17. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned.

Osvětlení interiérů
Výběr svítidla podle konceptu interiéru
Unikátní kniha o interiérech právě v prodeji
Pozvánka na seminář Interiéry 2018 – výjimečná akce již posedmé

Aktuality
Pan profesor Jiří Habel odešel – vzpomínky zůstanou

Aktuality

Studentská konference VĚDĚNÍ MLADÝM Univerzita Pardubice ve spolupráci se studenty Universitas zve zejména středoškolské…

TECHNOLOGICKÉ FÓRUM konfrontovalo Programové prohlášení vlády pro stavebnictví Odborný kongres TECHNOLOGICKÉ FÓRUM: investice_technologie zahájil mezinárodní stavební…

Robosoutěž 2018 pro středoškolské týmy Soutěž je určena pro tříčlenné středoškolské týmy z České republiky. Úkolem každého týmu…

Více aktualit

Flexibilní polovodič pro elektroniku a solární technologie

14.09.2016 | Technical University of Munich | www.tum.de

Dvoušroubovice DNA se svým stabilním a flexibilním tvarem nese genetickou informaci a umožňuje vznik života na Zemi. Tým výzkumníků z mnichovské Technické univerzity (TUM) nyní objevil dvoušroubovici v anorganickém materiálu. Materiál obsahující cín, jód a fosfor je polovodič s neobyčejnými optickými a elektronickými vlastnostmi a mimořádnou mechanickou ohebností.

Tato substance se nazývá SnIP a jedná se o polovodič obsahující základní prvky cínu (Sn), jódu (I) a fosforu (P). Nicméně na rozdíl od tradičních anorganických materiálů je tento polovodič extrémně ohebný. Centimetr dlouhá vlákna mohou být ohnuta do libovolného směru a úhlu bez poškození.

Flexibilní polovodič

Polovodivé vlastnosti SnIP jsou příslibem širokého použití v mnoha oblastech výroby, od přeměny energie v solárních článcích a termoelektrických prvcích po fotokatalyzátory, senzory a optoelektronické prvky. Díky aplikaci dalších elementů mohou být elektronické vlastnosti nového materiálu adaptovány pro použití v mnoha dalších oblastech.

Díky uspořádání atomů ve formě dvoušroubovice mohou být vlákna, která dosahují délky až 1 cm, snadno rozdělena na menší řetězce. Dnešní nejtenčí vlákna obsahují pouze pět řetězců dvoušroubovice a jejich tloušťka je několik nanometrů. To otevírá dveře použití materiálu i v nanoelektronice.

Ceý článek na Technical University of Munich

Image Credit: Andreas Battenberg / TUM

-jk-