Aktuální vydání

Číslo 10/2021 vyšlo tiskem 1. 10. 2021. V elektronické verzi na webu 1. 11. 2021. 

Téma: Elektroenergetika; Kvalita elektřiny; Obnovitelné zdroje energie

Hlavní článek
Lokální specifika Jihočeského kraje s ohledem na využívání automobilů s alternativními druhy paliv

Číslo 4-5/2021 vyšlo tiskem
17. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 17. 9. 2021.

Světelnětechnická zařízení
Rekonstrukce osvětlení podchodu a nástupišť vlakového nádraží Ústí nad Orlicí

Veřejné osvětlení
Osvětlení parku u Biskupství ostravsko-opavského v Ostravě
Venkovní osvětlovací soustavy a rušivé světlo
Generel verejného osvetlenia 9. časť
Environmentálne hľadiská

Flexibilní polovodič pro elektroniku a solární technologie

14. 9. 2016 | Technical University of Munich | www.tum.de

Dvoušroubovice DNA se svým stabilním a flexibilním tvarem nese genetickou informaci a umožňuje vznik života na Zemi. Tým výzkumníků z mnichovské Technické univerzity (TUM) nyní objevil dvoušroubovici v anorganickém materiálu. Materiál obsahující cín, jód a fosfor je polovodič s neobyčejnými optickými a elektronickými vlastnostmi a mimořádnou mechanickou ohebností.

Tato substance se nazývá SnIP a jedná se o polovodič obsahující základní prvky cínu (Sn), jódu (I) a fosforu (P). Nicméně na rozdíl od tradičních anorganických materiálů je tento polovodič extrémně ohebný. Centimetr dlouhá vlákna mohou být ohnuta do libovolného směru a úhlu bez poškození.

Flexibilní polovodič

Polovodivé vlastnosti SnIP jsou příslibem širokého použití v mnoha oblastech výroby, od přeměny energie v solárních článcích a termoelektrických prvcích po fotokatalyzátory, senzory a optoelektronické prvky. Díky aplikaci dalších elementů mohou být elektronické vlastnosti nového materiálu adaptovány pro použití v mnoha dalších oblastech.

Díky uspořádání atomů ve formě dvoušroubovice mohou být vlákna, která dosahují délky až 1 cm, snadno rozdělena na menší řetězce. Dnešní nejtenčí vlákna obsahují pouze pět řetězců dvoušroubovice a jejich tloušťka je několik nanometrů. To otevírá dveře použití materiálu i v nanoelektronice.

Ceý článek na Technical University of Munich

Image Credit: Andreas Battenberg / TUM

-jk-