Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem 7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Více aktualit

EU zahajuje strategii pro čistá paliva

30.01.2013 | |

Evropská komise dne 24.1. zveřejnila ambiciózní balíček opatření, jež mají zajistit v celé Evropě rozvoj čerpacích stanic pro alternativní paliva, společné normy pro jejich konstrukci a používání. Politická opatření se dosud převážně věnovala konkrétním palivům a vozidlům a otázka distribuce paliv jimi zohledňována nebyla. Snahy směřující k poskytování příslušných podnětů nebyly koordinovány a nedosahovaly požadované úrovně.

Rozvoji čistých paliv brání tři zásadní překážky: vysoká cena vozidel, nízká míra přijetí na straně spotřebitelů a nedostatek dobíjecích a čerpacích stanic. Tato situace tak vede k začarovanému kruhu. Pro nedostatek vozidel se nestaví čerpací stanice. Vozidla nejsou v důsledku nízké poptávky prodávána za ceny, jež by byly konkurenceschopné. Spotřebitelé si tato vozidla nepořizují, neboť jsou drahá a nejsou pro ně k dispozici vhodné čerpací stanice či místa pro dobíjení. Komise proto navrhuje balíček, v němž jsou pro členské státy stanoveny závazné cílové hodnoty, pokud jde o minimální úroveň infrastruktury týkající se čistých paliv, jako je elektřina, vodík a zemní plyn, jakož i společné celounijní normy pro nezbytná zařízení.

Místopředseda Evropské komise Siim Kallas, odpovědný za dopravu, uvedl: „Rozvoj inovativních a alternativních paliv je zcela zřejmou cestou, jak dospět k větší účinnosti hospodářství EU z hlediska zdrojů, jak snížit naši přílišnou závislost na ropných produktech a jak rozvinout odvětví dopravy, aby odpovídalo požadavkům 21. století. Čína a USA v rámci těchto opatření plánují, že do roku 2020 bude v provozu přes 6 milionů elektrických vozidel. Z hlediska Evropy se jedná o významnou příležitost pro dosažení silné pozice na rychle se rozvíjejícím celosvětovém trhu.“

Čisté energii se v rámci dopravního balíčku věnuje sdělení o evropské strategii pro alternativní paliva, směrnice zaměřená na infrastrukturu a normy a průvodní dokument, v němž je uveden akční plán pro rozvoj zkapalněného zemního plynu (LNG) v oblasti lodní dopravy.

Navrhovaná hlavní opatření:

Elektřina

Pokud jde o místa pro dobíjení elektrické energie, je stav v rámci EU velmi různorodý. Na čele je Německo, Francie, Nizozemsko, Španělsko a Spojené království. Tento návrh vyžaduje, aby každý členský stát zřídil minimální počet dobíjecích stanic, u nichž bude využívána tzv. „společná zástrčka“ (viz připojená tabulka). Cílem je zřídit nezbytný počet dobíjecích míst, aby společnosti vyráběly za přiměřené ceny automobily ve velkosériové výrobě.

Společná zástrčka v EU je klíčovým prvkem pro rychlejší rozšíření tohoto typu paliva. Aby ukončila nejistotu na trhu, oznámila dnes Komise, že zástrčka tzv. „typu 2“ bude používána v celé Evropě coby společný standard.

Vodík

Německo, Itálie a Dánsko již mají k dispozici značný počet vodíkových čerpacích stanic, i když některé z nich nejsou přístupné běžné veřejnosti. Je ještě nezbytné, aby byly některé prvky, jako jsou např. palivové čerpací hadice, upraveny společnými normami. Podle tohoto návrhu budou stávající čerpací stanice propojeny s cílem vytvořit síť na základě společných norem, což zajistí mobilitu vodíkových vozidel. Tato část se vztahuje na 14 členských států, v nichž je současnosti k dispozici síť pro vodíková paliva.

Biopaliva

již tvoří téměř 5 % trhu. Používají se v rámci palivových směsí, a tudíž nevyžadují žádnou speciální infrastrukturu. Klíčovým úkolem bude zajištění jejich udržitelnosti.

Zemní plyn (zkapalněný zemní plyn (LNG) a stlačený zemní plyn (CNG)): Zkapalněný zemní plyn je využíván jak u námořní, tak i u vnitrozemské vodní dopravy. Rozvoj infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn je na samém počátku a pouze Švédsko disponuje malými skladovacími zařízeními pro LNG, jež jsou určena pro námořní plavidla, avšak několik dalších členských států její zavedení plánuje. Komise navrhuje, aby byla do roku 2020 v rámci základní transevropské sítě vybudována čerpací místa pro zkapalněný zemní plyn ve všech 139 námořních a do roku 2025 ve všech vnitrozemských přístavech. V jejich případě nejde o rozsáhlé terminály na čerpání plynu, ale o pevné či mobilní čerpací stanice. Návrh se týká všech významných přístavů v EU.

LNG

Zkapalněný zemní plyn se používá i pro nákladní automobily, avšak v EU je k dispozici pouze 35 čerpacích stanic. Komise navrhuje, aby byly do roku 2020 vybudovány u silnic v rámci hlavní transevropské dopravní sítě čerpací stanice, a to s hustotou jedné čerpací stanice na každých 400 km.

CNG

Stlačený zemní plyn se používá zejména v osobních automobilech. V současnosti jej používá jeden milion vozidel, což představuje 0,5 % z celkové počtu vozidel v provozu. Cílem automobilového průmyslu je dosáhnout desetinásobku tohoto čísla do roku 2020. Návrh Komise zajistí, že v celé Evropě budou do roku 2020 veřejnosti k dispozici každých 150 km čerpací místa, jež budou provozována podle společných norem.

LPG

Zkapalněný ropný plyn. V případě zkapalněného ropného plynu nejsou plánována žádná opatření, neboť základní infrastruktura je již k dispozici.

Členské státy budou moci provést tyto změny, aniž by to nutně dopadalo na jejich veřejné výdaje, neboť mohou změnit místní právní úpravu tak, aby povzbudila investice soukromého sektoru a jeho příslušné kroky. Podpora EU je již k dispozici a lze čerpat prostředky z fondů TEN-T, fondů soudržnosti a strukturálních fondů.

Viz rovněž: MEMO/13/24

Místa pro dobíjení elektrické energie / počet vozidel v členském státě

 

Členské státy
Stávající infrastruktura
(dobíjecí místa)
2011
Navrhované cílové úrovně infrastruktury pro veřejnost do roku 20201
Počet elektrických vozidel plánovaný členskými státy v roce 2020
Belgie
 188
 21 000
 -
Bulharsko
 1
 7 000
 -
Česká republika
 23
 13 000
 -
Dánsko
 280
 5 000
 200 000
Estonsko
 2
 1 000
-
Finsko
1
 7 000
-
Francie
 1 600
97 000
2 000 000
Irsko
640
2 000
350 000
Itálie
1 350
125 000
130 000 (do roku 2015)
Kypr
-
2 000
-
Litva
-
4 000
-
Lotyšsko
1
2 000
-
Lucembursko
7
1 000
40 000
Maďarsko
7
7 000
-
Malta
-
1 000
-
Německo
1 937
150 000
1 000 000
Nizozemsko
1 700
32 000
200 000
Polsko
27
46 000
-
Portugalsko
1 350
12 000
200 000
Rakousko
489
12 000
250 000
Řecko
3
13
-
Rumunsko
1
10 000
-
Slovensko
3
4 000
-
Slovinsko
80
3 000
14 000
Spojené království
703
122 000
1 550 000
Španělsko
1 356
82 000
2 500 000
Švédsko
-
14 000
600 000

tiskové materiály Evropské komise
http://europa.eu