Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Elektronické zařízení schopné kompletního rozkladu

04.09.2017 | TechXplore | www.techxplore.com

Společná snaha amerických a čínských výzkumníků vyústila v demonstraci elektronického zařízení, schopného kompletního rozkladu za působení vlhkosti ve vzduchu. 

Jak jistě většina z nás ví, vlhkost elektronice nesvědčí. Dlouhodobá expozice vlhkému vzduchu způsobuje oxidaci a výrazně zkracuje životnost zařízení.  Výzkumníci využili tyto poznatky a sestavili elektronické zařízení z materiálů, které se při vystavení vlhkosti rozloží za podstatně kratší dobu než normálně. Rozklad probíhá takovou rychlostí, že zařízení se doslova vypaří. Výzkumníci se v tomto případě spoléhají na odlišnou reakci - hydrolýzu - která funguje díky aktivaci korozivních kyselin v použitých materiálech.

Rozložitelná elektronika

Výzkumníci již dříve sestavili podobná zařízení, pojmenovaná „přechodná elektronika”, ta však fungovala pouze ve vodném roztoku a rozklad probíhal s využitím vodních molekul. Aby dosáhly stejného účinku, výzkumníci nakonec nalezli materiál, který je již znám svou schopností rozkladu ve vlhkém prostředí - polyanhydrid, patřící do skupiny polymerů. Následně stačilo integrovat polymer do elektronických součástek pomocí tenkého filmu.

Celý článek na TechXplore

Image Credit: Gao et al., Sci. Adv. 2017

-jk-