Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem 7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Číslo 5/2016 vyšlo v tištěné podobě 19. září 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned.

Normy, předpisy a doporučení

Nařízení č. 10/2016 (pražské stavební předpisy) z hlediska stavební světelné techniky

 

Světelnětechnická zařízení

PROLICHT CZECH – dodavatel osvětlení pro nové kanceláře SAP

Posviťte si v práci na práci

Moderní a úsporné LED osvětlení bazénové haly

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Více aktualit

Efektivní výroba metanu z přebytků zelené energie

19.01.2015 | |

Propojování elektrické soustavy s plynovodní, je nadějí pro budoucí zásobování elektřinou v udržitelném a robustním režimu. Přebytky elektrické energie vyrobené z větrných nebo solárních zdrojů mohou být uchovány přeměnou na metan. Výzkumníci z Technologického institutu v německém Karlsruhe potvrdili, že tato geneze je technicky a ekonomicky proveditelná. Právě německá přenosová soustava se potýká s problémy velkých výkyvů v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Prototyp zařízení DemoSNG je nyní testován ve Švédsku, vyznačuje se spolehlivou a efektivní výrobou metanu z oxidu uhličitého, který pochází z biomasy a proměnlivého množství vodíku, vyráběného pomocí „zelené energie“.


„Proměnlivý operační režim byl největší výzvou v průběhu vývoje,“ vysvětluje Siegfried Bajohr, vedoucí projektu. Při zplyňování biomasy dochází k produkci vodíku, oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého. Z těchto tří složek DemoSNG vyrábí metan a vodu za pomoci katalyzátoru v podobě niklu (operace SNG, výroba syntetického zemního plynu). Pokud je k dispozici velké množství přebytečné zelené energie, tak je využita na fotosyntézu a přísun vodíku do zařízení se tímto zdvojnásobí. Využití uhlíku z biomasy je téměř stoprocentní.


„Jestliže má zplyňování své limity, tak jsme v tomto případě vyvinuli nový reakční koncept,“ doplňuje Bajohr. Surové sloučeniny v podobě vodíku a oxidů uhlíku prochází skrze katalyzátor ve tvaru několika šestiúhelníků, jedná se o podobný princip jako u katalyzátoru výfukových plynů, kterým je vybavený každý osobní automobil. Vyznačují se vysokou tepelnou vodivostí a nízkými ztrátami v průběhu procesu.


Zařízení DemoSNG se vejde do standartního přepravního kontejneru o rozměrech (12 m x 2,4 m x 2,4 m) a je snadno transportovatelný. První operační testy má již úspěšně za sebou a byl instalován ve městě Köping ve Švédsku. Zde je připojen na zplyňovací jednotku biomasy, využívající odpadu z dřevozpracujícího průmyslu. V budoucnu může být zařízení vyráběno v mnohem menších rozměrech a operovat jako malá decentralizovaná jednotka v běžných zemědělských bioplynových stanicích. Výsledný produkt v podobě metanu pak může být pomocí již existující plynovodní infrastruktury transportován jako syntetický zemní plyn.

Celá zpráva zde www.kit.edu

Image credit: Karlsruhe Institute of Technology, Press Release

(pp)