Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Více aktualit

Efektivní výroba metanu z přebytků zelené energie

19.01.2015 | |

Propojování elektrické soustavy s plynovodní, je nadějí pro budoucí zásobování elektřinou v udržitelném a robustním režimu. Přebytky elektrické energie vyrobené z větrných nebo solárních zdrojů mohou být uchovány přeměnou na metan. Výzkumníci z Technologického institutu v německém Karlsruhe potvrdili, že tato geneze je technicky a ekonomicky proveditelná. Právě německá přenosová soustava se potýká s problémy velkých výkyvů v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Prototyp zařízení DemoSNG je nyní testován ve Švédsku, vyznačuje se spolehlivou a efektivní výrobou metanu z oxidu uhličitého, který pochází z biomasy a proměnlivého množství vodíku, vyráběného pomocí „zelené energie“.


„Proměnlivý operační režim byl největší výzvou v průběhu vývoje,“ vysvětluje Siegfried Bajohr, vedoucí projektu. Při zplyňování biomasy dochází k produkci vodíku, oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého. Z těchto tří složek DemoSNG vyrábí metan a vodu za pomoci katalyzátoru v podobě niklu (operace SNG, výroba syntetického zemního plynu). Pokud je k dispozici velké množství přebytečné zelené energie, tak je využita na fotosyntézu a přísun vodíku do zařízení se tímto zdvojnásobí. Využití uhlíku z biomasy je téměř stoprocentní.


„Jestliže má zplyňování své limity, tak jsme v tomto případě vyvinuli nový reakční koncept,“ doplňuje Bajohr. Surové sloučeniny v podobě vodíku a oxidů uhlíku prochází skrze katalyzátor ve tvaru několika šestiúhelníků, jedná se o podobný princip jako u katalyzátoru výfukových plynů, kterým je vybavený každý osobní automobil. Vyznačují se vysokou tepelnou vodivostí a nízkými ztrátami v průběhu procesu.


Zařízení DemoSNG se vejde do standartního přepravního kontejneru o rozměrech (12 m x 2,4 m x 2,4 m) a je snadno transportovatelný. První operační testy má již úspěšně za sebou a byl instalován ve městě Köping ve Švédsku. Zde je připojen na zplyňovací jednotku biomasy, využívající odpadu z dřevozpracujícího průmyslu. V budoucnu může být zařízení vyráběno v mnohem menších rozměrech a operovat jako malá decentralizovaná jednotka v běžných zemědělských bioplynových stanicích. Výsledný produkt v podobě metanu pak může být pomocí již existující plynovodní infrastruktury transportován jako syntetický zemní plyn.

Celá zpráva zde www.kit.edu

Image credit: Karlsruhe Institute of Technology, Press Release

(pp)