Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem 7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Číslo 5/2016 vyšlo v tištěné podobě 19. září 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned.

Normy, předpisy a doporučení

Nařízení č. 10/2016 (pražské stavební předpisy) z hlediska stavební světelné techniky

 

Světelnětechnická zařízení

PROLICHT CZECH – dodavatel osvětlení pro nové kanceláře SAP

Posviťte si v práci na práci

Moderní a úsporné LED osvětlení bazénové haly

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Dioda v jediné molekule

27.05.2015 | PHYS.org | phys.org

Pod vedením Latha Venkataramana, docenta aplikované fyziky na Columbia Engineering, vyvinuli vědci nový způsob, jak vyrábět jednomolekulové diody. Ty přitom pracují 50 krát lépe než všechny předchozí srovnatelné pokusy. Venkataramanův tým je tak první, který vyvinul jednomolekulovou diodu, která může mít reálné technologické uplatnění v nanozařízeních. 

S tím, jak se elektronika každým dnem zmenšuje, stává se molekulární elektronika stále zásadnější pro další miniaturizaci. Limitem této miniaturizace jsou přirozeně jednotlivé molekuly.


S myšlenkou vytvořit jednomolekulovou diodu přišli v roce 1974 Arieh Aviram a Mark Ratner, kteří už tehdy předjímali, že by molekula mohla sloužit jako jednosměrný vodič elektrického proudu. Vědci od té doby zkoumají možnosti přenosu náboje v molekulách. Ukázalo se, že molekuly spojené s kovovými elektrodami mohou fungovat jako různé součástky obvodů, včetně rezistorů, spínačů, tranzistorů a dokonce i diod.

Vzhledem k tomu, dioda pracuje jako jakýsi ventil na elektrickou energii, její struktura musí být asymetrická. Elektřina proudící v daném směru musí přicházet do jiného prostředí, než ze kterého vyšla. Aby vytvořili jednomolekulovou diodu, navrhli prostě výzkumníci molekuly, které mají asymetrické struktury.

Nová molekulová dioda dosahuje až 50 krát vyšší rektifikace než předchozí pokusy. Proud v těchto diodách může být i více než 0,1 mikroampéru, což je celkem hodně proudu, vezmeme-li v úvahu, že prochází jedinou molekulou. A protože je tato nová technika poměrně snadno implementovatelná, může být aplikována na všechna nanozařízení, včetně těch která mají grafenové komponenty.

Celý článek na phys.org
Image Credit: Latha Venkataraman, Columbia Engineering