Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Číslo 4/2018 vyšlo tiskem 30. 7. 2018. V elektronické verzi na webu 31. 8. 2018.

Pro osvěžení paměti
Excentrická svítidla Reného Roubíčka z let 1965 až 1977
Základy fotometrie – 1. část
Velká postava české vědy pobělohorské doby: lékař, filozof, přírodovědec a fyzik Jan Marek Marci z Kronlandu

Účinky a užití optického záření
Světlo a cirkadiánní rytmy

Aktuality

ČEZ ESCO získala svou historicky největší zakázku v osvětlení ČEZ Energetické služby, dceřiná společnost ČEZ ESCO, dodá osvětlení pro 59 obchodů…

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Více aktualit

Dioda v jediné molekule

27.05.2015 | PHYS.org | phys.org

Pod vedením Latha Venkataramana, docenta aplikované fyziky na Columbia Engineering, vyvinuli vědci nový způsob, jak vyrábět jednomolekulové diody. Ty přitom pracují 50 krát lépe než všechny předchozí srovnatelné pokusy. Venkataramanův tým je tak první, který vyvinul jednomolekulovou diodu, která může mít reálné technologické uplatnění v nanozařízeních. 

S tím, jak se elektronika každým dnem zmenšuje, stává se molekulární elektronika stále zásadnější pro další miniaturizaci. Limitem této miniaturizace jsou přirozeně jednotlivé molekuly.


S myšlenkou vytvořit jednomolekulovou diodu přišli v roce 1974 Arieh Aviram a Mark Ratner, kteří už tehdy předjímali, že by molekula mohla sloužit jako jednosměrný vodič elektrického proudu. Vědci od té doby zkoumají možnosti přenosu náboje v molekulách. Ukázalo se, že molekuly spojené s kovovými elektrodami mohou fungovat jako různé součástky obvodů, včetně rezistorů, spínačů, tranzistorů a dokonce i diod.

Vzhledem k tomu, dioda pracuje jako jakýsi ventil na elektrickou energii, její struktura musí být asymetrická. Elektřina proudící v daném směru musí přicházet do jiného prostředí, než ze kterého vyšla. Aby vytvořili jednomolekulovou diodu, navrhli prostě výzkumníci molekuly, které mají asymetrické struktury.

Nová molekulová dioda dosahuje až 50 krát vyšší rektifikace než předchozí pokusy. Proud v těchto diodách může být i více než 0,1 mikroampéru, což je celkem hodně proudu, vezmeme-li v úvahu, že prochází jedinou molekulou. A protože je tato nová technika poměrně snadno implementovatelná, může být aplikována na všechna nanozařízení, včetně těch která mají grafenové komponenty.

Celý článek na phys.org
Image Credit: Latha Venkataraman, Columbia Engineering