Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 10/2018 vyšlo tiskem 26. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektroenergetika; OZE; Baterie a akumulátory; E-mobilita

Hlavní článek
Smart Cities (4. část – 1. díl)

Číslo 5/2018 vyšlo tiskem 17. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned.

Osvětlení interiérů
Výběr svítidla podle konceptu interiéru
Unikátní kniha o interiérech právě v prodeji
Pozvánka na seminář Interiéry 2018 – výjimečná akce již posedmé

Aktuality
Pan profesor Jiří Habel odešel – vzpomínky zůstanou

Aktuality

ČOI začala kontrolovat dobíjecí stanice pro elektromobily Automobily s elektrickým pohonem jsou v České republice stále populárnější. Výrobci…

„Světelný buben“ může změnit automobilový průmysl, architekturu i počítačové hry Tým vedený docentem Vlastimilem Havranem z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty…

FOR ARCH představil novinky ve stavebnictví a konfrontoval Programové prohlášení vlády Proběhl mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH 2018, kdy se na ploše zhruba 40 000 metrů…

VUT na strojírenském veletrhu představí kolaborativního robota i továrnu budoucnosti Celkem osmnáct exponátů ze tří různých fakult představí letos Vysoké učení technické na…

Více aktualit

Dioda v jediné molekule

27.05.2015 | PHYS.org | phys.org

Pod vedením Latha Venkataramana, docenta aplikované fyziky na Columbia Engineering, vyvinuli vědci nový způsob, jak vyrábět jednomolekulové diody. Ty přitom pracují 50 krát lépe než všechny předchozí srovnatelné pokusy. Venkataramanův tým je tak první, který vyvinul jednomolekulovou diodu, která může mít reálné technologické uplatnění v nanozařízeních. 

S tím, jak se elektronika každým dnem zmenšuje, stává se molekulární elektronika stále zásadnější pro další miniaturizaci. Limitem této miniaturizace jsou přirozeně jednotlivé molekuly.


S myšlenkou vytvořit jednomolekulovou diodu přišli v roce 1974 Arieh Aviram a Mark Ratner, kteří už tehdy předjímali, že by molekula mohla sloužit jako jednosměrný vodič elektrického proudu. Vědci od té doby zkoumají možnosti přenosu náboje v molekulách. Ukázalo se, že molekuly spojené s kovovými elektrodami mohou fungovat jako různé součástky obvodů, včetně rezistorů, spínačů, tranzistorů a dokonce i diod.

Vzhledem k tomu, dioda pracuje jako jakýsi ventil na elektrickou energii, její struktura musí být asymetrická. Elektřina proudící v daném směru musí přicházet do jiného prostředí, než ze kterého vyšla. Aby vytvořili jednomolekulovou diodu, navrhli prostě výzkumníci molekuly, které mají asymetrické struktury.

Nová molekulová dioda dosahuje až 50 krát vyšší rektifikace než předchozí pokusy. Proud v těchto diodách může být i více než 0,1 mikroampéru, což je celkem hodně proudu, vezmeme-li v úvahu, že prochází jedinou molekulou. A protože je tato nová technika poměrně snadno implementovatelná, může být aplikována na všechna nanozařízení, včetně těch která mají grafenové komponenty.

Celý článek na phys.org
Image Credit: Latha Venkataraman, Columbia Engineering