Co kromě bezprostředních úspor přináší energetická šetrnost?
Každý ví, že zvyšování energetické účinnosti snižuje spotřebu fosilních paliv a produkci skleníkových plynů. Energetická šetrnost však společnost ovlivňuje i jinými způsoby – EIA tomu říká multiplikace výhod energetické šetrnosti.
Analýzy IEA naznačují, že tyto dodatečné zisky spadají do pěti hlavních oblastí:
- vliv na ekonomiku jako celek v podobě vzniku nových pracovních míst a zvýšení jejího výkonu,
- zlepšení zdraví obyvatel a kvality jejich života,
- vyšší průmyslová produktivita,
- nižší náklady na infrastrukturu a nižší výrobní náklady pro dodavatele energie,
- vyšší hodnota nemovitostí a nižší veřejné výdaje.
Těchto pět výhod je velmi často přehlíženo, a proto se celkový význam energetické šetrnosti obecně nedoceňuje. Například US Environmental Protection Agency však zjistila, že každý dolar investovaný do energetické účinnosti zvýšil hodnotu budovy o trojnásobek této částky. V jiných případech se výhody dostavují jako dodatečný důsledek dosažených úspor energie – například ušetřené náklady na infrastrukturu, která nemusela být vybudována. Ostatní vyplývají z opatření pro dosažení vyšší efektivity bez ohledu na samotné úspory energie.
Studie ukazují řadu vlivů na zaměstnanost, které investice do energetické šetrnosti mají. Každý milion EUR investovaný do energetických úspor vytvoří 17 až 19 nových pracovních míst. Nejde jen o pracovní místa, která vzniknou v přímé souvislosti s opatřeními na zvýšení účinnosti, ale také o rozšíření výrobního řetězce, protože nižší energetická náročnost umožní spotřebitelům vytvářet úspory, které pak mohou být vynaloženy na cokoliv jiného – tím se posiluje celková ekonomická aktivita.
Toto nové utrácení zároveň částečně vysvětluje, kam jde všechna ta ušetřená energie, když i přes čím dál vyšší úspory poptávka po energii stoupá. Jinak se tomu říká také efekt odrazu (Rebound Effect) – tento jev představuje jednu z největších výzev politice efektivity. Spotřebitelé totiž často investují úspory do uspokojení svých předchozích nenaplněných potřeb. Například po té, co nainstalují izolaci, rozhodnou se že začnou více topit. V takových případech může být efekt odrazu negativní pro bilanci jejich úspor, ale je celkově pozitivní pro společnost jako takovou – zvýší zdraví a komfortu obyvatel domu, a pravděpodobně také jejich produktivitu ve společnosti. Porozumět skutečnému významu energetické šetrnosti tak znamená posuzovat její vliv i za mantinely pouhých úspor paliva.
Pět multiplikovaných výhod ve stručnosti
Kromě jiných energetická šetrnost pomáhá zlepšit zdraví obyvatel tím, že umožňuje zvýšit teplotu tam, kde by se jinak v chladných dnech netopilo. Brání vzniku vlhkosti a plísní v těchto prostorách, čímž odstraňuje zdroje vzniku respiračních a jiných chorob, zejména u dětí. V rozvojových zemích může odstranění neefektivních kouřících kamínek pomoci až na polovinu snížit výskyt dětského zápalu plic.
Zlepšení energetické účinnosti domácnosti, automobilu, elektrárny nebo jiného zařízení může zvýšit jeho tržní hodnotu. Zelené budovy mají vyšší nájem i prodejní ceny, a ve studiích vykazují obecně vyšší obsazenost / obydlenost, vyšší koeficienty kapitalizace a nižší náklady na provoz. Protože je energie hlavním provozním nákladem většiny administrativních budov, prodejní cena může zohledňovat budoucí úsporu energie z těchto zlepšení.
Snížení poptávky po energii způsobené vyšší účinností snižuje výskyt tzv. brownoutů (poklesů napětí v síti) a snižuje investice potřebné k tomu, aby byla budována další energetická infrastruktura, která by pomáhala uspokojit poptávku. Pro výrobce energie sahají výhody od zlepšení služeb pro zákazníky po snížení provozních nákladů a vyšší podíl úhrad účtů.
V průmyslu nejen že účinnost pomáhá zvýšit zisk, protože snižuje provozní náklady, ale také způsobuje větší vyrovnanost a zkvalitnění výroby. Studie naznačují, že tyto dodatečné výhody v průmyslovém sektoru mohou mít hodnotu více než dvaapůlnásobku samotné úspory energie.
Energetická účinnost má také pozitivní makroekonomické důsledky a přináší celou škálu agregovaných výhod pro ekonomiku. Jako příklady lze uvést: zvýšení hrubého domácího produktu, vylepšení obchodní bilance pro země, které dovážejí paliva nebo zvýšení národní konkurenceschopnosti. Tyto makroekonomické zisky jsou většinou nepřímými efekty, které způsobují větší chuť spotřebitelů utrácet a nejrůznější investice do jednotlivých aspektů energetické účinnosti. Nižší výdaje za energie a mají mimořádný význam také během období hospodářské recese.
Původní článek na stránkách IEA naleznete ZDE