Aktuální vydání

Číslo 10/2020 vyšlo tiskem 1. 10. 2020. V elektronické verzi na webu 30. 10. 2020. 

Téma: Elektroenergetika; Zařízení pro přenos a distribuci elektřiny

Ze zahraničního tisku
Ochrana před poruchovým obloukem
Rack Unit

Číslo 4-5/2020 vyšlo tiskem 18. 9. 2020. V elektronické verzi na webu ihned.

Účinky a užití optického záření
Rostliny a světlo v biofilním interiéru Část 12
Rostliny a světlo ve veřejných prostorách
Melanopická denná osvetlenosť v budovách

Veletrhy a výstavy
FOR INTERIOR 2020: Inspirace pro bydlení a trendy světa nábytku a interiérů

Co jsme psali před 100 lety (2)

28. 2. 2020 | redakce ELEKTRO | www.eel.cz

Normalisace elektrických topných a vařicích přístrojů

Aby zamezeno bylo plýtvání prací, aby zlevněny byly výrobky a tak aby umožněno bylo nejširším vrstvám konsumentů používati výhod a pohodlí, které nám elektrické vařicí a topné přístroje skýtají, je nutna účelná normalisace také v tomto dosud dosti zanedbávaném oboru. Tak jako žárovka, opatřená normálním závitem, hodí se do kterékoliv objímky, tak je nutno, aby náhradní topné vložky pro vařidla, žehličky apod. vyráběny byly dle jednotných zásad a normalií, aby konsument nebyl při event. opravách odkázán jen na firmu, která přístroj vyrobila, aby nemusel ho posílati do továrny k opravě celý, nýbrž aby mohl objednati náhradní topné těleso kdekoliv a aby opravu mohl provésti každý místní oboru znalý živnostník. Příkladem úspěšné a správné normalisace jsou plynové hořáky a instalační potřeby pro plynovody. Pro hořáky k vaření a topení přijat byl hořák na 400 l spotřeby plynu v hodině za normální; větší topeniště sestavují se pak z jednotlivých normálních hořáků. Nutno přiznati, že dosavadní průmysl elektrických topných přístrojů, a to nejen u nás, ale i v Německu, Švýcarech a jinde, je normalisace ještě velmi dalek (t. j. normalisace ve smyslu všeobecném, jak v úvodě naznačeno), ačkoliv nelze popříti, že u jednotlivých firem v rámci vlastní výroby již normalisace velmi pokročila. Ve smyslu všeobecném provedena byla normalisace jen co do vlastností isolačních a přetížitelnosti, rozměrů doteků atd., jak je předepisují normalie Spolku německých elektrotechniků z r. 1914.

Požadavek všeobecné normalisace je v zájmu výrobců i konsumentů. Dle jednotných zásad konstruované přístroje budou vyžadovati také stejnou obsluhu a stejnou péči o udržení přístroje v dobrém stavu a konsumenti uvarují se snáze přehmatů a nedopatření, která mívají za následek poškození přístroje. Snadná proveditelnost oprav u místních odborných živnostníků zmírní velmi nepříjemnosti, jaké dosud spojeny jsou se zasíláním poškozených přístrojů do továrny k opravě, provedení opravy se tím urychlí, konsumenti nabudou více důvěry v topné přístroje. Tím vzroste jejich obliba a důsledky projeví se příznivě zvýšenou poptávkou a výrobou.

Provádění normalisace narazí v nynější době zajisté na velké obtíže, plynoucí z nedostatku materiálu; není dobrého odporového a isolačního materiálu, není ani mosazného, železného vhodného plechu, železnou litinu není možno dostati v jakosti a množství, jakého by bylo zapotřebí. Tím vhodnější však je tato přechodní poválečná doba pro vypracování a přípravu správné normalisace; přechod k normalisaci mohl by se státi poznenáhlu, jakmile by tomu poměry dovolily.

Jak velké jsou rozdíly v provedení přístrojů, uvedu několik příkladů. Jednolitrové hrnky vyráběny jsou v různých rozměrech, průměr 110, 120, 125, 135, i 140 mm, obsah bývá udáván 1,0; 1,1; 1,2 litru, spotřeba výkonu bývá 400, 450, 475, 500, 550 wattů, z čehož vyplývá i nestejná doba, potřebná k uvaření obsahu. Kromě toho bývá i ohřívací systém různý; topná vložka zahřívá buď dno nebo stěny, nebo bývá obojí způsob kombinován, nebo jsou hrnky opatřeny ohřívacími patronami. Materiál, z něhož jsou hrnky vyrobeny, bývá také různý, plech niklový, mosazný poniklovaný, pocínovaný železný, smaltovaný železný, porcelán, kamenina. Totéž lze říci o vařidlech. Jsou tvaru zpravidla okrouhlého, ale i čtyřhranného (vzorem bylo zde vařidlo plynové); vařidla liší se pak spotřebou výkonu, rozměry, způsoby regulace. Některé firmy regulují ve stupních 1/1, ½, ¼, jiné opět 1/1, 2/3, 1/3. Zpravidla však dostačí stupeň ¼ nejen při hrncích, ale i vařidlech. Je snadně proveditelný uspořádáním topné vložky ze dvou stejných dílů a prostým přeřazováním kolíčků lze spojení obou polovin změnit ze seriového na paralelní.

Neméně velké rozdíly jsou u elektrických žehliček. Žehličky stejné váhy, které evidentně mají sloužití témuž účelu, ba dokonce žehličky o stejné žehlicí ploše mívají různé spotřeby výkonu. Při stejné žehlicí ploše bývají topné vložky a celá konstrukce žehličky tak rozdílné, že je absolutně vyloučena jakákoliv vyměnitelnost topných těles.

[Elektrotechnický obzor 7/1920, únor 1920]

(pokračování)


Vyšlo v časopise Elektro č. 2/2020 na straně 65.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde