Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2019 vyšlo tiskem 6. 11. 2019. V elektronické verzi na webu 2. 12. 2019. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; rozvodny

Hlavní článek
Příčina mechanického chvění těžních synchronních motorů Palašer a jeho odstranění

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 16. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Činnost odborných organizací
Mezinárodní konference SVĚTLO 2019 – 6. oznámení
Zúčastnili sme sa kongresu Medzinárodnej komisie pre osvetlenie CIE 2019 vo Washingtone
Odborný seminár SLOVALUX 2019

Veletrhy a výstavy
Inspirujte se boho stylem i designem Dálného východu na podzimním veletrhu FOR INTERIOR

Aktuality

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Chystaná digitalizace stavebnictví pomůže zkvalitnit budovy a ušetřit miliardy Od roku 2022 bude muset být u všech nadlimitních veřejných zakázek v českém stavebnictví…

Co vozí energetici v autě? TETRIS CHALLENGE Co vše se vejde energetikům do auta, které používají metodu práce pod napětím (PPN) –…

ENERGO SUMMIT – vrcholná událost energetického sektoru 15. listopadu 2019 se na pražském výstavišti PVA EXPO PRAHA uskuteční již 5. ročník…

Více aktualit

Čínští výzkumníci zkonstruovali natahovací obvod

15.06.2018 | Phys.org | www.phys.org

Čínským výzkumníkům se podařilo vyrobit nový hybridní vodivý materiál – z části elastický polymer, z části tekutý kov –, který lze libovolně ohýbat a natahovat. Obvody vyrobené z tohoto materiálu jsou netoxické a mohou na sebe vzít prakticky všechny dvojrozměrné tvary.

Jedná se o první vysoce vodivou, pružnou a plně biokompatibilní flexibilní elektroniku, kterou lze jednoduše vyrábět v širším měřítku,“ uvedl hlavní autor studie Xingyu Jiang a profesor National Center for Nanoscience and Technology. „Věříme, že obvody naleznou své uplatnění mimo jiné pro nositelnou elektroniku a implantační zařízení.“

Flexibilní obvod

Materiál, který se výzkumníkům podařilo vyrobit, se nazývá kov-polymerový vodič (MPC). Jeho název je odvozen od jeho složení – využívá totiž dvě komponenty se zcela odlišnými, přesto však kýženými vlastnostmi. Kovy použité k výrobě materiálu nejsou typické vodivé kovy typu mědi, stříbra nebo zlata, ale galium a indium, jež se vyznačují tekutou formou, přesto však vedou elektrický proud.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: National Center for Nanoscience and Technology

-jk-