Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

Čínští výzkumníci zkonstruovali natahovací obvod

15.06.2018 | Phys.org | www.phys.org

Čínským výzkumníkům se podařilo vyrobit nový hybridní vodivý materiál – z části elastický polymer, z části tekutý kov –, který lze libovolně ohýbat a natahovat. Obvody vyrobené z tohoto materiálu jsou netoxické a mohou na sebe vzít prakticky všechny dvojrozměrné tvary.

Jedná se o první vysoce vodivou, pružnou a plně biokompatibilní flexibilní elektroniku, kterou lze jednoduše vyrábět v širším měřítku,“ uvedl hlavní autor studie Xingyu Jiang a profesor National Center for Nanoscience and Technology. „Věříme, že obvody naleznou své uplatnění mimo jiné pro nositelnou elektroniku a implantační zařízení.“

Flexibilní obvod

Materiál, který se výzkumníkům podařilo vyrobit, se nazývá kov-polymerový vodič (MPC). Jeho název je odvozen od jeho složení – využívá totiž dvě komponenty se zcela odlišnými, přesto však kýženými vlastnostmi. Kovy použité k výrobě materiálu nejsou typické vodivé kovy typu mědi, stříbra nebo zlata, ale galium a indium, jež se vyznačují tekutou formou, přesto však vedou elektrický proud.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: National Center for Nanoscience and Technology

-jk-