Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem 29. 7. 2019. V elektronické verzi na webu 29. 8. 2019.

Světelně-technická zařízení
Foxtrot řídí nové sídlo asociace barmanů
Dynamické osvětlení kaple Anděla Strážce v Sušici

Příslušenství osvětlovacích soustav
Bezpečnost, úspornost a komfort s KNX
Celosvětově první LED spínaný zdroj s rozhraním KNX od výrobce MEAN WELL
KNX – systém s budoucností
Schmachtl – konektorová instalace gesis

Aktuality

Nový pobočný spolek ČSO – region Praha Po mnoha letech existence České společnosti pro osvětlování byl v červnu tohoto roku…

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Viceprezidentem asociace ENTSO-E zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta…

Více aktualit

Chemické ukládání solární energie

22.02.2016 | Technická univerzita Vídeň | www.tuwien.ac.at

Inženýři z Technické univerzity ve Vídni použili speciální materiály a zkombinovali fotovoltaické články schopné odolávat vysokým teplotám s elektrochemickými články. Ultrafialové světlo může být přímo využito k posílání kyslíkových iontů skrze pevný elektrolyt. Energie ultrafialového záření je uložena chemicky.

Klíčem k úspěchu byla kombinace neobvyklých materiálů. Namísto běžného fotovoltaického článku použili výzkumníci speciální oxidy, tzv perovskity. Spojením několika oxidů kovu dokázali výzkumníci složit článek, který je kombinací fotovoltaiky a elektrochemie.

Inovace v ukládání solární energie

Nový článek se skládá ze dvou komponent - horní fotoelektrické části a spodní elektrochemické části. V horní vrstvě vytváří ultrafialové světlo volné nosiče náboje, stejně jako je tomu v případě standardního solárního článku. Elektrony se z této vrstvy okamžitě přesunují do spodní vrstvy elektrochemického článku. Tady se elektrony využívají k ionizaci kyslíku na negativní ionty kyslíku, které pak prochází membránou v elektrochemické části článku.

Celý článek na Technická univerzita Vídeň

Image Credit: Technická univerzita Vídeň

-jk-