Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 5. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 24. 6. 2019. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Hybridní pohon posunovací lokomotivy

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 17. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Logická mobilní hra „Zrecykluj to!“ naučí správně recyklovat elektrozařízení Cílem hry je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do…

FOR ARCH 2019 zaostří na chytrá města i na bezpečnost Objevte novou, chytřejší a bezpečnější budoucnostna 30. ročníku mezinárodního stavebního…

FEL_Camp pro středoškoláky Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby, jako je připojení k internetu…

Více aktualit

ČEPS, a.s., opět čelí neplánovaným tokům elektřiny z Německa

06.02.2015 | ČEPS, a.s. | www.ceps.cz


Česká elektroenergetická přenosová soustava se na přelomu roku opakovaně potýkala s přetoky elektřiny způsobenými mimo jiné enormní výrobou ve větrných
parcích sousedního Německa. Dispečeři společnosti ČEPS proto museli přijmout řadu mimořádných opatření, jejichž náklady činily řádově desítky milionů korun. Bez těchto opatření by v Česku mohlo dojít i k ohrožení dodávek elektřiny. Společnost ČEPS vnímá, že mezi hlavní příčiny problémů patří podpora alternativní technologie výroby elektřiny (obnovitelné zdroje), odstavování jaderných elektráren v Německu, pomalá výstavba sítí a jednotná německo-rakouská zóna.
„Nárůst výkonu a výroby obnovitelných zdrojů v Německu nedoprovází adekvátní výstavba přenosových vedení. Zatímco původní plán do roku 2015 zněl 1887 kilometrů vedení, realita ve třetím čtvrtletí loňského roku byla ani ne třetinová,“ upozorňuje předseda představenstva ČEPS, a.s., Vladimír Tošovský.

Produkce větrných parků Německa přesahovala na konci roku 30 000 MW. Toky mezi Německem a Rakouskem dosahovaly v tomto období 7 700 MW. Většina elektřiny přitom tekla přes okolní soustavy. Jen přes tu naši směřovalo na jih Evropy okolo 3 400 MW elektřiny, což je víc než trojnásobek výkonu Jaderné elektrárny Temelín. Bez zásahů dispečerů společnosti ČEPS by přenosové soustavě hrozila kritická situace. Celkové náklady za takzvané redispečinky činily na přelomu roku 60 milionů korun.

„ČEPS opakovaně žádala německé a rakouské provozovatele přenosové soustavy o snížení výroby v Německu a zvýšení výroby v Rakousku. Nápravná opatření byla realizována takzvanými redispečinky. Díky nim se společnosti ČEPS podařilo udržet bezpečné a spolehlivé fungování české přenosové soustavy,“ dodává Tošovský.

Společnost ČEPS usiluje o dlouhodobá opatření, a to především výstavbou transformátorů s řízeným posuvem fáze (tzv. PST transformátorů) na hranicích s Německem. První by měl být instalován v letech 2015-2016 v Hradci u Kadaně. ČEPS zde počítá s investicí zhruba 2,5 miliardy korun. Společnost ČEPS čelí neplánovaným tokům elektřiny z Německa opakovaně. Dlouhodobě proto na mezinárodní úrovni upozorňuje na ohrožení bezpečnosti provozu přenosové soustavy České republiky, ale také na diskriminaci českých obchodníků v přístupu na evropský trh s elektřinou.

Tiskové materiály ČEPS, a.s.
www.ceps.cz