Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem 29. 7. 2019. V elektronické verzi na webu 29. 8. 2019.

Světelně-technická zařízení
Foxtrot řídí nové sídlo asociace barmanů
Dynamické osvětlení kaple Anděla Strážce v Sušici

Příslušenství osvětlovacích soustav
Bezpečnost, úspornost a komfort s KNX
Celosvětově první LED spínaný zdroj s rozhraním KNX od výrobce MEAN WELL
KNX – systém s budoucností
Schmachtl – konektorová instalace gesis

Aktuality

Studentské formule ČVUT v Praze přivezly z Mostu zlatou a stříbrnou medaili Ve dnech 13. až 17. srpna se na polygonu u Autodromu Most konal mezinárodní závod…

Nový pobočný spolek ČSO – region Praha Po mnoha letech existence České společnosti pro osvětlování byl v červnu tohoto roku…

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Více aktualit

Břidličný plyn - pětileté resumé

28.01.2015 | |

Břidličný plyn se stal za posledních osm let synonymem pro americký úspěch. V roce 2007 představoval celkových 8 % veškerého zemního plynu vytěženého v USA, zatímco v roce 2013 už to bylo 40 % a země se tak stala největším producentem nejčistějšího druhu z fosilních paliv na světě.


Největší dopad měla tato okolnost na cenu komodity, ve srovnání s evropskými zeměmi platili Američané v roce 2008 podobnou cenu za plyn a jen o 20 % nižší než v Japonsku. V roce 2013 ale cena plynu byla v Evropě třikrát větší než v USA a v Japonsku dokonce téměř čtyřiapůlkrát.


Není divu, že zahraniční společnosti mají velký zájem o těžbu břidličného plynu v USA. V roce 2013 téměř polovina ze 100 miliard dolarů plánovaných investic do tohoto sektoru přišla právě ze zahraničí. Ovšem aby těžba byla udržitelná, musí se zprovozňovat neustále nové vrty, což je velmi nákladná záležitost a při nízkých cenách plynu v USA panují obavy o návratnosti těchto investic.


Americké úřady také obdržely více než 40 žádostí o vývoz zemního plynu ve zkapalněné podobě LNG. Jedna z nich pocházela rovněž ze zemí Visegrádské čtyřky. Ty doufají, že americký plyn by pomohl snížit jejich energetickou závislost na Rusku a diverzifikovat dodavatele. Další otázkou je, zda případný vývoz amerického LNG by mohl být při dnešních cenách výhodný a jestli by došlo ke snížení ceny u tradičních dodavatelů, jako je Rusko, Katar nebo Austrálie.

celý článek na spectrum.ieee.org

Image credit: LNG terminal zátoka Išikari, Japonsko. Wikimedia Commons

(pp)