Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2017 vyšlo tiskem 11. 5. 2017. V elektronické verzi na webu od 2. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Ochrana před bleskem a přepětím;
23. ELO SYS 2017

Hlavní článek
Vibrace točivých strojů s magnetickými ložisky

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem 17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

ČEZ zřizuje novou divizi jaderná energetika. Povede ji Bohdan Zronek Vedení Skupiny ČEZ rozhodlo o vzniku nové divize jaderná energetika s platností od 1.…

Příští týden začne v Praze strojírenský veletrh FOR INDUSTRY Letos na něm předvedou jedinečné novinky české společnosti. Spojení designu a moderní…

Více aktualit

Břidličný plyn - pětileté resumé

28.01.2015 | |

Břidličný plyn se stal za posledních osm let synonymem pro americký úspěch. V roce 2007 představoval celkových 8 % veškerého zemního plynu vytěženého v USA, zatímco v roce 2013 už to bylo 40 % a země se tak stala největším producentem nejčistějšího druhu z fosilních paliv na světě.


Největší dopad měla tato okolnost na cenu komodity, ve srovnání s evropskými zeměmi platili Američané v roce 2008 podobnou cenu za plyn a jen o 20 % nižší než v Japonsku. V roce 2013 ale cena plynu byla v Evropě třikrát větší než v USA a v Japonsku dokonce téměř čtyřiapůlkrát.


Není divu, že zahraniční společnosti mají velký zájem o těžbu břidličného plynu v USA. V roce 2013 téměř polovina ze 100 miliard dolarů plánovaných investic do tohoto sektoru přišla právě ze zahraničí. Ovšem aby těžba byla udržitelná, musí se zprovozňovat neustále nové vrty, což je velmi nákladná záležitost a při nízkých cenách plynu v USA panují obavy o návratnosti těchto investic.


Americké úřady také obdržely více než 40 žádostí o vývoz zemního plynu ve zkapalněné podobě LNG. Jedna z nich pocházela rovněž ze zemí Visegrádské čtyřky. Ty doufají, že americký plyn by pomohl snížit jejich energetickou závislost na Rusku a diverzifikovat dodavatele. Další otázkou je, zda případný vývoz amerického LNG by mohl být při dnešních cenách výhodný a jestli by došlo ke snížení ceny u tradičních dodavatelů, jako je Rusko, Katar nebo Austrálie.

celý článek na spectrum.ieee.org

Image credit: LNG terminal zátoka Išikari, Japonsko. Wikimedia Commons

(pp)