Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 10/2018 vyšlo tiskem 26. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektroenergetika; OZE; Baterie a akumulátory; E-mobilita

Hlavní článek
Smart Cities (4. část – 1. díl)

Číslo 5/2018 vyšlo tiskem 17. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned.

Osvětlení interiérů
Výběr svítidla podle konceptu interiéru
Unikátní kniha o interiérech právě v prodeji
Pozvánka na seminář Interiéry 2018 – výjimečná akce již posedmé

Aktuality
Pan profesor Jiří Habel odešel – vzpomínky zůstanou

Aktuality

ČOI začala kontrolovat dobíjecí stanice pro elektromobily Automobily s elektrickým pohonem jsou v České republice stále populárnější. Výrobci…

„Světelný buben“ může změnit automobilový průmysl, architekturu i počítačové hry Tým vedený docentem Vlastimilem Havranem z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty…

FOR ARCH představil novinky ve stavebnictví a konfrontoval Programové prohlášení vlády Proběhl mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH 2018, kdy se na ploše zhruba 40 000 metrů…

VUT na strojírenském veletrhu představí kolaborativního robota i továrnu budoucnosti Celkem osmnáct exponátů ze tří různých fakult představí letos Vysoké učení technické na…

Více aktualit

Břidličný plyn - pětileté resumé

28.01.2015 | |

Břidličný plyn se stal za posledních osm let synonymem pro americký úspěch. V roce 2007 představoval celkových 8 % veškerého zemního plynu vytěženého v USA, zatímco v roce 2013 už to bylo 40 % a země se tak stala největším producentem nejčistějšího druhu z fosilních paliv na světě.


Největší dopad měla tato okolnost na cenu komodity, ve srovnání s evropskými zeměmi platili Američané v roce 2008 podobnou cenu za plyn a jen o 20 % nižší než v Japonsku. V roce 2013 ale cena plynu byla v Evropě třikrát větší než v USA a v Japonsku dokonce téměř čtyřiapůlkrát.


Není divu, že zahraniční společnosti mají velký zájem o těžbu břidličného plynu v USA. V roce 2013 téměř polovina ze 100 miliard dolarů plánovaných investic do tohoto sektoru přišla právě ze zahraničí. Ovšem aby těžba byla udržitelná, musí se zprovozňovat neustále nové vrty, což je velmi nákladná záležitost a při nízkých cenách plynu v USA panují obavy o návratnosti těchto investic.


Americké úřady také obdržely více než 40 žádostí o vývoz zemního plynu ve zkapalněné podobě LNG. Jedna z nich pocházela rovněž ze zemí Visegrádské čtyřky. Ty doufají, že americký plyn by pomohl snížit jejich energetickou závislost na Rusku a diverzifikovat dodavatele. Další otázkou je, zda případný vývoz amerického LNG by mohl být při dnešních cenách výhodný a jestli by došlo ke snížení ceny u tradičních dodavatelů, jako je Rusko, Katar nebo Austrálie.

celý článek na spectrum.ieee.org

Image credit: LNG terminal zátoka Išikari, Japonsko. Wikimedia Commons

(pp)