Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Břidličný plyn - pětileté resumé

28.01.2015 | |

Břidličný plyn se stal za posledních osm let synonymem pro americký úspěch. V roce 2007 představoval celkových 8 % veškerého zemního plynu vytěženého v USA, zatímco v roce 2013 už to bylo 40 % a země se tak stala největším producentem nejčistějšího druhu z fosilních paliv na světě.


Největší dopad měla tato okolnost na cenu komodity, ve srovnání s evropskými zeměmi platili Američané v roce 2008 podobnou cenu za plyn a jen o 20 % nižší než v Japonsku. V roce 2013 ale cena plynu byla v Evropě třikrát větší než v USA a v Japonsku dokonce téměř čtyřiapůlkrát.


Není divu, že zahraniční společnosti mají velký zájem o těžbu břidličného plynu v USA. V roce 2013 téměř polovina ze 100 miliard dolarů plánovaných investic do tohoto sektoru přišla právě ze zahraničí. Ovšem aby těžba byla udržitelná, musí se zprovozňovat neustále nové vrty, což je velmi nákladná záležitost a při nízkých cenách plynu v USA panují obavy o návratnosti těchto investic.


Americké úřady také obdržely více než 40 žádostí o vývoz zemního plynu ve zkapalněné podobě LNG. Jedna z nich pocházela rovněž ze zemí Visegrádské čtyřky. Ty doufají, že americký plyn by pomohl snížit jejich energetickou závislost na Rusku a diverzifikovat dodavatele. Další otázkou je, zda případný vývoz amerického LNG by mohl být při dnešních cenách výhodný a jestli by došlo ke snížení ceny u tradičních dodavatelů, jako je Rusko, Katar nebo Austrálie.

celý článek na spectrum.ieee.org

Image credit: LNG terminal zátoka Išikari, Japonsko. Wikimedia Commons

(pp)