Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 6. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 23. 6. 2018. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Energetická platforma pro systém Vehicle to Grid/Home
Smart Cities (2. část – 2. díl)

Číslo 3/2018 vyšlo tiskem 15. 6. 2018. V elektronické verzi na webu 16. 7. 2018.

Příslušenství osvětlovacích soustav
Večer s Foxtrotem na Českém nebi

Veřejné osvětlení
Nadčasové svítidlo pro veřejné osvětlení – Streetlight 11
Ovládání veřejného osvětlení

Aktuality

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Sympozium o fyzice plazmatu – trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci…

Novinky z oblasti elektrotechniky, energetiky a elektroniky predstavil veľtrh ELO SYS 2018 24. ročník medzinárodného veľtrhu ELO SYS sa konal v termíne 22. až 25. mája 2018 na…

Více aktualit

Břidličný plyn - pětileté resumé

28.01.2015 | |

Břidličný plyn se stal za posledních osm let synonymem pro americký úspěch. V roce 2007 představoval celkových 8 % veškerého zemního plynu vytěženého v USA, zatímco v roce 2013 už to bylo 40 % a země se tak stala největším producentem nejčistějšího druhu z fosilních paliv na světě.


Největší dopad měla tato okolnost na cenu komodity, ve srovnání s evropskými zeměmi platili Američané v roce 2008 podobnou cenu za plyn a jen o 20 % nižší než v Japonsku. V roce 2013 ale cena plynu byla v Evropě třikrát větší než v USA a v Japonsku dokonce téměř čtyřiapůlkrát.


Není divu, že zahraniční společnosti mají velký zájem o těžbu břidličného plynu v USA. V roce 2013 téměř polovina ze 100 miliard dolarů plánovaných investic do tohoto sektoru přišla právě ze zahraničí. Ovšem aby těžba byla udržitelná, musí se zprovozňovat neustále nové vrty, což je velmi nákladná záležitost a při nízkých cenách plynu v USA panují obavy o návratnosti těchto investic.


Americké úřady také obdržely více než 40 žádostí o vývoz zemního plynu ve zkapalněné podobě LNG. Jedna z nich pocházela rovněž ze zemí Visegrádské čtyřky. Ty doufají, že americký plyn by pomohl snížit jejich energetickou závislost na Rusku a diverzifikovat dodavatele. Další otázkou je, zda případný vývoz amerického LNG by mohl být při dnešních cenách výhodný a jestli by došlo ke snížení ceny u tradičních dodavatelů, jako je Rusko, Katar nebo Austrálie.

celý článek na spectrum.ieee.org

Image credit: LNG terminal zátoka Išikari, Japonsko. Wikimedia Commons

(pp)