Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2019 vyšlo tiskem 4. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2020. 

Téma: Měřicí přístroje, metody měření a dálkové měření

Hlavní článek
Inovativní postupy při diagnostice částečných výbojů při AC a DC napětí

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Cenu ABB za výzkum získal projekt bezbateriového senzoru Grant ve výši 300 000 amerických dolarů získal Ambuj Varshney, který jej využije na…

Rating ČEPS na úrovni Aa3 se stabilním výhledem Ratingová agentura Moody´s aktualizovala ohodnocení akciové společnosti ČEPS na úroveň…

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Chystaná digitalizace stavebnictví pomůže zkvalitnit budovy a ušetřit miliardy Od roku 2022 bude muset být u všech nadlimitních veřejných zakázek v českém stavebnictví…

Více aktualit

Běžné materiály zvýší kapacitu baterií pro elektromobily

30.10.2013 | |

Elektromobil poháněný baterií je jistě šetrnější k životnímu prostředí, jenže automobil s natankovanou nádrží dojede dál. Zlepšení kapacity lithium-iontových baterií za pomoci nového typu elektrody vyrobeného z nanočástic oxidu železa může elektromobilům pomoci zvýšit jejich dojezd. Zhaolin Liu z A*STAR Institute of Materials Research and Engineering v Singapuru a Aishui Yu z Fudan University v Číně spolu se svými spolupracovníky vyvinuli nový materiál pro konstrukci elektrod - není drahý, je vhodný pro masovou výrobu a pojme větší hustotu náboje než kten v klasických lithium-iontových bateriích.

Lithium-iontové baterie skladují a uvolňují energii tím, že přesouvají ionty lithia mezi dvěma elektrodami spojenými do obvodu. Během nabíjení se ionty lithia uvolňují z katody vyrobené z lithia a oxidu kobaltu. Ionty putují kapalným elektrolytem do anody, která je většinou vyrobena z jemně porézního grafitu. Když se baterie vybije, je třeba do ní vpustit elektrický proud - proces se rozeběhne opačně a napětí mezi elektrodami je obnoveno. Oxidy železa mají mnohem vyšší nabíjecí kapacitu než grafit, ale proces je pomalý. 

Také Liu, Yu a jejich týmy si všimli, že anoda vytvořená z nanočástic oxidu železa se dobíjí rychleji, protože její póry poskytují iontům lithia lepší cestu. Tyto póry navíc umožňují nedestruktivní změnu struktury materiálu během procesu ukládání iontů. Vědci tak vytvořili 5 nanometrů velké částice oxidu železa (Fe2O3) jednoduše tím, že ve vodě ohřáli dusičnan železa, částice smíchali se sazemi tzv. lampové černi (carbon black) spojili je polyvinyl fluorem a směs potáhli měděnou folií, aby vytvořili anody. Během prvního cyklu anody vykázaly účinnost 75 – 78% v závislosti na hustotě použitého proudu. Po několika cyklech však účinnost vzorstla až na 98 %, což je skoro tolik, jako mají komerční lithium-iontové baterie. Následná analýzha to vysvětlila tím, že na počátku jsou nanočástice rozpojené a musejí teprve pospojováním dosáhnout své optimální velikosti. Po 230 cyklech zůstávala účinnost anody 97 % s kapacitou 1009 miliamperhodin na gram, což je skoro třikrát více, než u komerčních grafitových anod. Vědci nyní pracují na optimalizaci syntézy nanočástic a zvýšení účinnosti počátečních nabíjecích cyklů.

Celý článek naleznete ZDE