Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2019 vyšlo tiskem 4. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2020. 

Téma: Měřicí přístroje, metody měření a dálkové měření

Hlavní článek
Inovativní postupy při diagnostice částečných výbojů při AC a DC napětí

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Veletrh Light+Building slaví dvacáté narozeniny Přijeďte se podívat do Frankfurtu nad Mohanem. V areálu frankfurtského výstaviště se bude…

Cenu ABB za výzkum získal projekt bezbateriového senzoru Grant ve výši 300 000 amerických dolarů získal Ambuj Varshney, který jej využije na…

Rating ČEPS na úrovni Aa3 se stabilním výhledem Ratingová agentura Moody´s aktualizovala ohodnocení akciové společnosti ČEPS na úroveň…

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Více aktualit

Beton, který se sám regeneruje

28.05.2015 | CleanTechnica | cleantechnica.com

Beton a bakterie nejsou složky, které by měly být součástí celkové konstrukce. Nicméně, vhodnou kombinací obou ingrediencí se podařilo Henku Jonkersovi z nizozemské univerzity v Delftu vyvinout biobeton, který sám opravuje pukliny a další poškození.

Největším úskalím betonových konstrukcí je v současné době působení času, větru a deště. Obyčejný beton neustále tvrdne, ale zároveň se v něm objevují miniaturní praskliny, které působením vody a mrazu dále erodují. Právě těmto problémům se začal věnovat nizozemský tým pod vedením Henka Jonkerse a po třech letech výzkumu přichází s originálním řešením.

Jonkers začal pracovat na betonu, který by mohl být vylepšený jakoukoliv biotechnologií a přidal do směsi betonu miniaturní kapsle s bakteriemi Bacillus pseudofirmus a Sporosarcina pasteurii, které obyčejně žijí nedaleko vulkánů. Jejich potravou je laktát vápenatý, který je také součástí směsi. Tyto bakterie mohou zůstat v dormantním stavu až 200 let. Při výskytu praskliny se za přítomnosti vody a vzduchu bakterie aktivují a přeměňují vápenatý laktát na vápenec, který tak konstrukci posílí a vyplní praskliny do tloušťky 0,8 milimetru. Nezáleží však na její délce, ale 0,8 mm tloušťky je maximum.

 

Celá zpráva zde: cleantechnica.com

Image credit: Evropská patentní kancelář

(pp)