Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 5. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 24. 6. 2019. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Hybridní pohon posunovací lokomotivy

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 17. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Logická mobilní hra „Zrecykluj to!“ naučí správně recyklovat elektrozařízení Cílem hry je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do…

FOR ARCH 2019 zaostří na chytrá města i na bezpečnost Objevte novou, chytřejší a bezpečnější budoucnostna 30. ročníku mezinárodního stavebního…

FEL_Camp pro středoškoláky Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby, jako je připojení k internetu…

Více aktualit

Beton, který se sám regeneruje

28.05.2015 | CleanTechnica | cleantechnica.com

Beton a bakterie nejsou složky, které by měly být součástí celkové konstrukce. Nicméně, vhodnou kombinací obou ingrediencí se podařilo Henku Jonkersovi z nizozemské univerzity v Delftu vyvinout biobeton, který sám opravuje pukliny a další poškození.

Největším úskalím betonových konstrukcí je v současné době působení času, větru a deště. Obyčejný beton neustále tvrdne, ale zároveň se v něm objevují miniaturní praskliny, které působením vody a mrazu dále erodují. Právě těmto problémům se začal věnovat nizozemský tým pod vedením Henka Jonkerse a po třech letech výzkumu přichází s originálním řešením.

Jonkers začal pracovat na betonu, který by mohl být vylepšený jakoukoliv biotechnologií a přidal do směsi betonu miniaturní kapsle s bakteriemi Bacillus pseudofirmus a Sporosarcina pasteurii, které obyčejně žijí nedaleko vulkánů. Jejich potravou je laktát vápenatý, který je také součástí směsi. Tyto bakterie mohou zůstat v dormantním stavu až 200 let. Při výskytu praskliny se za přítomnosti vody a vzduchu bakterie aktivují a přeměňují vápenatý laktát na vápenec, který tak konstrukci posílí a vyplní praskliny do tloušťky 0,8 milimetru. Nezáleží však na její délce, ale 0,8 mm tloušťky je maximum.

 

Celá zpráva zde: cleantechnica.com

Image credit: Evropská patentní kancelář

(pp)