Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Více aktualit

Beton, který se sám regeneruje

28.05.2015 | CleanTechnica | cleantechnica.com

Beton a bakterie nejsou složky, které by měly být součástí celkové konstrukce. Nicméně, vhodnou kombinací obou ingrediencí se podařilo Henku Jonkersovi z nizozemské univerzity v Delftu vyvinout biobeton, který sám opravuje pukliny a další poškození.

Největším úskalím betonových konstrukcí je v současné době působení času, větru a deště. Obyčejný beton neustále tvrdne, ale zároveň se v něm objevují miniaturní praskliny, které působením vody a mrazu dále erodují. Právě těmto problémům se začal věnovat nizozemský tým pod vedením Henka Jonkerse a po třech letech výzkumu přichází s originálním řešením.

Jonkers začal pracovat na betonu, který by mohl být vylepšený jakoukoliv biotechnologií a přidal do směsi betonu miniaturní kapsle s bakteriemi Bacillus pseudofirmus a Sporosarcina pasteurii, které obyčejně žijí nedaleko vulkánů. Jejich potravou je laktát vápenatý, který je také součástí směsi. Tyto bakterie mohou zůstat v dormantním stavu až 200 let. Při výskytu praskliny se za přítomnosti vody a vzduchu bakterie aktivují a přeměňují vápenatý laktát na vápenec, který tak konstrukci posílí a vyplní praskliny do tloušťky 0,8 milimetru. Nezáleží však na její délce, ale 0,8 mm tloušťky je maximum.

 

Celá zpráva zde: cleantechnica.com

Image credit: Evropská patentní kancelář

(pp)