Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

V Praze byla představena publikace Světového energetického výhledu Pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu se v Praze konala prezentace aktuálního…

Temelín investuje 1,5 miliardy a soustředí se na efektivitu provozu Přestože je Temelín nejnovější jadernou lokalitou v Evropě, bude i nadále pokračovat v…

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Více aktualit

Beton, který se sám regeneruje

28.05.2015 | CleanTechnica | cleantechnica.com

Beton a bakterie nejsou složky, které by měly být součástí celkové konstrukce. Nicméně, vhodnou kombinací obou ingrediencí se podařilo Henku Jonkersovi z nizozemské univerzity v Delftu vyvinout biobeton, který sám opravuje pukliny a další poškození.

Největším úskalím betonových konstrukcí je v současné době působení času, větru a deště. Obyčejný beton neustále tvrdne, ale zároveň se v něm objevují miniaturní praskliny, které působením vody a mrazu dále erodují. Právě těmto problémům se začal věnovat nizozemský tým pod vedením Henka Jonkerse a po třech letech výzkumu přichází s originálním řešením.

Jonkers začal pracovat na betonu, který by mohl být vylepšený jakoukoliv biotechnologií a přidal do směsi betonu miniaturní kapsle s bakteriemi Bacillus pseudofirmus a Sporosarcina pasteurii, které obyčejně žijí nedaleko vulkánů. Jejich potravou je laktát vápenatý, který je také součástí směsi. Tyto bakterie mohou zůstat v dormantním stavu až 200 let. Při výskytu praskliny se za přítomnosti vody a vzduchu bakterie aktivují a přeměňují vápenatý laktát na vápenec, který tak konstrukci posílí a vyplní praskliny do tloušťky 0,8 milimetru. Nezáleží však na její délce, ale 0,8 mm tloušťky je maximum.

 

Celá zpráva zde: cleantechnica.com

Image credit: Evropská patentní kancelář

(pp)