Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2018 vyšlo tiskem 14. 2. 2018. V elektronické verzi na webu od 12. 3. 2018. 

Téma: Elektrické přístroje; Přístroje pro chytré sítě; Internet věcí

Hlavní článek
Řízení toku výkonu v síti pomocí výkonových měničů

Číslo 1/2018 vyšlo tiskem 5. 2. 2018. V elektronické verzi na webu bude 5. 3. 2018.

Architekturní a scénické osvětlení
Mexické světlo

Světelný design v kostce Část 34
Světelnětechnická dokumentace – část 2
Schémata pro scénické osvětlení

Svítidla a světelné přístroje
LED svítidla NITEKO – zaručená životnost a teple bílé světlo nejen pro veřejné osvětlení

Aktuality

Brněnská technika představila novou kampaň jako generační výpověď mladých Nová náborová kampaň brněnské techniky s názvem Generace VUT upozorňuje na časté…

Výroba z biomasy vzrostla o 14 %, dodala čistou elektřinu pro 230 tisíc domácností Téměř 573 milionů kWh ekologické elektřiny vyprodukovaly v loňském roce výrobny Skupiny…

Dva veletrhy úsporného, komfortního a moderního bydlení – DŘEVOSTAVBY, MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 13. ročník veletrhu DŘEVOSTAVBY se koná souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ. Společná…

Synergie oborů na veletrhu FOR ARCH přináší větší zájem vystavovatelů Mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH se uskuteční v PVA EXPO PRAHA v Letňanech 18.–22.…

Více aktualit

Beton, který se sám regeneruje

28.05.2015 | CleanTechnica | cleantechnica.com

Beton a bakterie nejsou složky, které by měly být součástí celkové konstrukce. Nicméně, vhodnou kombinací obou ingrediencí se podařilo Henku Jonkersovi z nizozemské univerzity v Delftu vyvinout biobeton, který sám opravuje pukliny a další poškození.

Největším úskalím betonových konstrukcí je v současné době působení času, větru a deště. Obyčejný beton neustále tvrdne, ale zároveň se v něm objevují miniaturní praskliny, které působením vody a mrazu dále erodují. Právě těmto problémům se začal věnovat nizozemský tým pod vedením Henka Jonkerse a po třech letech výzkumu přichází s originálním řešením.

Jonkers začal pracovat na betonu, který by mohl být vylepšený jakoukoliv biotechnologií a přidal do směsi betonu miniaturní kapsle s bakteriemi Bacillus pseudofirmus a Sporosarcina pasteurii, které obyčejně žijí nedaleko vulkánů. Jejich potravou je laktát vápenatý, který je také součástí směsi. Tyto bakterie mohou zůstat v dormantním stavu až 200 let. Při výskytu praskliny se za přítomnosti vody a vzduchu bakterie aktivují a přeměňují vápenatý laktát na vápenec, který tak konstrukci posílí a vyplní praskliny do tloušťky 0,8 milimetru. Nezáleží však na její délce, ale 0,8 mm tloušťky je maximum.

 

Celá zpráva zde: cleantechnica.com

Image credit: Evropská patentní kancelář

(pp)