Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2018 vyšlo tiskem 16. 1. 2018. V elektronické verzi na webu od 12. 2. 2018. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Nová elektroizolační kapalina a možnosti jejího nasazení do praxe

Číslo 6/2017 vyšlo tiskem 11. 12. 2017. V elektronické verzi na webu bude 11. 1. 2018.

Světelnětechnická zařízení
Osvětlení univerzitní budovy Centrale Supélec v Saclay ve Francii
Světlo pro naši budoucnost

Denní světlo
Použití a posuzování světlovodů Solatube®

Aktuality

13. mezinárodní konference Centra pasivního domu poprvé v Praze O inovativních postupech a materiálech, které jsou vhodné pro výstavu  a rekonstrukce…

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Více aktualit

Barevné solární panely pro pestřejší udržitelné fasády budoucnosti

12.07.2013 | |

Výzkumníci z Farauenhoferova institutu objevili způsob, jak z ultratenkých křemíkových waferů vyrobit barevné solární panely. Ukázalo se, že na účinnost solárních panelů nemá barva až zas takový vliv. Pokud tedy developeři nebo majitelé budov uvažují o osazení fasády budovy fotovoltaickými panely, ale záleží jim také na vzhledu stavby, nebude jim v budoucnu nic stát v cestě.

Kevin Füchsel, projektový manažer ve Frauenhoferově Institutu pro Aplikovanou optiku a přesné inženýrství (Fraunhofer Institute for Applied Optics and Precision Engineering) v Jeně k tomu říká, že na poli designu fotovoltaických panelů se toho doposud mnoho nepodnikalo. Proto se poslední čtyři roky soustředil na vývoj různě zbarvených fotovoltaických nanostruktur vhodných k průmyslové výrobě ve velkých objemech.

Solární panely vyvinuté jeho výzkumnou skupinou používají jako polovodič - tak jako řada jiných běžných - tenkou vrstvičku křemíku. Je pouze několik mikrometrů silná, pohlcuje světlo a z něj vyrábí elektrickou energii. Aby bylo zajištěno, že křemíkového substrátu dosáhne co nejvíce světelných paprsků, má na sobě polovodičová vrstva opticky neutrální ochranný film z izolátoru. Na něm spočívá stonanometrová vrstva průhledného vodivého oxidu (tzv. T.C.O. - Transparent Conductive Oxide). Ta vede elektřinu, zároveň ale přivádí do polovodičové vrstvy níže co nejvíce světelných částic.
Panely tedy mají jednoduchou SIS (semiconductor-insulator-semiconductor) konstrukci. Průhledná vnější vrstva má však ještě jednu vlastnost. Kromě toho, že brání odrazu světla, umožňuje, aby fotovoltaické panely měly různé rozměry a tvary. Ty vznikají změnou síly vodivé vrstvy anebo úpravou jejího indexu odrazivosti.

Protože dnes nejpoužívanější oxid india a cínu je poměrně drahý, zkouší se jak využít například levnějšího zinku s příměsí hliníku a některé i další nové materiály. Dosavadní testy ukázaly, že tyto panely mohou mít účinnosti až 20 procent. V praxi bude účinnost záviset na konkrétním tvaru solárních panelů a celkovém charakteru fasády. Každá barva umožňuje vyrobit jiné množství elektrické energie, omezení platí zejména pro některé odstíny červené, modré a zelené. Skupina nyní pracuje na optimalizaci designu a úpravách některých použitých materiálů. Vyvinuli také tiskovou technologii pro přidávání T.C.O. vrstvy. To urychlí výrobu a umožní rozšířit paletu možných designů.

Podrobnosti naleznete ZDE

foto: © Fraunhofer IOF