Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2019 vyšlo tiskem 4. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2020. 

Téma: Měřicí přístroje, metody měření a dálkové měření

Hlavní článek
Inovativní postupy při diagnostice částečných výbojů při AC a DC napětí

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Veletrh Light+Building slaví dvacáté narozeniny Přijeďte se podívat do Frankfurtu nad Mohanem. V areálu frankfurtského výstaviště se bude…

Cenu ABB za výzkum získal projekt bezbateriového senzoru Grant ve výši 300 000 amerických dolarů získal Ambuj Varshney, který jej využije na…

Rating ČEPS na úrovni Aa3 se stabilním výhledem Ratingová agentura Moody´s aktualizovala ohodnocení akciové společnosti ČEPS na úroveň…

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Více aktualit

Balkánské země se připojí ke klimatickým cílům EU

16.01.2015 | |

Kandidátské země EU na Balkánském poloostrově se rozhodly připojit ke klimatickým cílům Evropské Unie k roku 2030. Ty se zakládají na posílení podílu obnovitelných zdrojů energie, energetické efektivity a na snížení emisí skleníkových plynů.


Balkánské státy potvrdily závazek dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 40 % ve srovnání s referenčním rokem 1990, dále zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkovém energetickém mixu ve výši 27 % v roce 2030 a o stejných 27 % posílit energetickou efektivitu. Srbsko a Makedonie se připravují implementovat klimatické cíle EU do svých vlastních energetických politik, je to i jedna z podmínek pro budoucí přijetí těchto zemí do Evropské Unie.


V Makedonii produkuje největší emise skleníkových plynů především sektor zemědělství a odpadové hospodářství. V Srbsku je pak největším znečišťovatelem energetika, která se navíc potýká s velkým problémem dovozní závislosti energetických komodit. Země v první řadě plánuje vybudovat moderní monitorovací a výstražný systém emisí, dále národní inventář podniků s vysokým podílem emisí, který bude sloužit jako výchozí schéma pro obchod s emisními povolenkami.


Rozhodnutí zemí Balkánu připojit se ke klimatickým cílům Unie přišlo právě včas. Celý svět očekává velká jednání o ambiciózních cílech snižování emisí a zároveň je cítit napětí mezi evropskými zeměmi a Ruskem i skrze energetickou politiku. Energetická závislost většiny zemí EU je v dnešní době tou nejzásadnější obavou kvůli stále agresivnější politice Ruské federace i neutichajícím otřesům na Blízkém Východě. Proto je vytvoření společné energetické politiky s dlouhodobým horizontem a opírající se o obnovitelné zdroje energie stále větší nutností.

celý článek na cleantechnica.com

Image credit: Kostolac Power Plant, Serbia. Wikimedia Commons

 

(pp)