Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Číslo 4/2018 vyšlo tiskem 30. 7. 2018. V elektronické verzi na webu 31. 8. 2018.

Pro osvěžení paměti
Excentrická svítidla Reného Roubíčka z let 1965 až 1977
Základy fotometrie – 1. část
Velká postava české vědy pobělohorské doby: lékař, filozof, přírodovědec a fyzik Jan Marek Marci z Kronlandu

Účinky a užití optického záření
Světlo a cirkadiánní rytmy

Aktuality

ČEZ ESCO získala svou historicky největší zakázku v osvětlení ČEZ Energetické služby, dceřiná společnost ČEZ ESCO, dodá osvětlení pro 59 obchodů…

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Více aktualit

Balkánské země se připojí ke klimatickým cílům EU

16.01.2015 | |

Kandidátské země EU na Balkánském poloostrově se rozhodly připojit ke klimatickým cílům Evropské Unie k roku 2030. Ty se zakládají na posílení podílu obnovitelných zdrojů energie, energetické efektivity a na snížení emisí skleníkových plynů.


Balkánské státy potvrdily závazek dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 40 % ve srovnání s referenčním rokem 1990, dále zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkovém energetickém mixu ve výši 27 % v roce 2030 a o stejných 27 % posílit energetickou efektivitu. Srbsko a Makedonie se připravují implementovat klimatické cíle EU do svých vlastních energetických politik, je to i jedna z podmínek pro budoucí přijetí těchto zemí do Evropské Unie.


V Makedonii produkuje největší emise skleníkových plynů především sektor zemědělství a odpadové hospodářství. V Srbsku je pak největším znečišťovatelem energetika, která se navíc potýká s velkým problémem dovozní závislosti energetických komodit. Země v první řadě plánuje vybudovat moderní monitorovací a výstražný systém emisí, dále národní inventář podniků s vysokým podílem emisí, který bude sloužit jako výchozí schéma pro obchod s emisními povolenkami.


Rozhodnutí zemí Balkánu připojit se ke klimatickým cílům Unie přišlo právě včas. Celý svět očekává velká jednání o ambiciózních cílech snižování emisí a zároveň je cítit napětí mezi evropskými zeměmi a Ruskem i skrze energetickou politiku. Energetická závislost většiny zemí EU je v dnešní době tou nejzásadnější obavou kvůli stále agresivnější politice Ruské federace i neutichajícím otřesům na Blízkém Východě. Proto je vytvoření společné energetické politiky s dlouhodobým horizontem a opírající se o obnovitelné zdroje energie stále větší nutností.

celý článek na cleantechnica.com

Image credit: Kostolac Power Plant, Serbia. Wikimedia Commons

 

(pp)