Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

V Praze byla představena publikace Světového energetického výhledu Pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu se v Praze konala prezentace aktuálního…

Temelín investuje 1,5 miliardy a soustředí se na efektivitu provozu Přestože je Temelín nejnovější jadernou lokalitou v Evropě, bude i nadále pokračovat v…

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Více aktualit

Balkánské země se připojí ke klimatickým cílům EU

16.01.2015 | |

Kandidátské země EU na Balkánském poloostrově se rozhodly připojit ke klimatickým cílům Evropské Unie k roku 2030. Ty se zakládají na posílení podílu obnovitelných zdrojů energie, energetické efektivity a na snížení emisí skleníkových plynů.


Balkánské státy potvrdily závazek dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 40 % ve srovnání s referenčním rokem 1990, dále zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkovém energetickém mixu ve výši 27 % v roce 2030 a o stejných 27 % posílit energetickou efektivitu. Srbsko a Makedonie se připravují implementovat klimatické cíle EU do svých vlastních energetických politik, je to i jedna z podmínek pro budoucí přijetí těchto zemí do Evropské Unie.


V Makedonii produkuje největší emise skleníkových plynů především sektor zemědělství a odpadové hospodářství. V Srbsku je pak největším znečišťovatelem energetika, která se navíc potýká s velkým problémem dovozní závislosti energetických komodit. Země v první řadě plánuje vybudovat moderní monitorovací a výstražný systém emisí, dále národní inventář podniků s vysokým podílem emisí, který bude sloužit jako výchozí schéma pro obchod s emisními povolenkami.


Rozhodnutí zemí Balkánu připojit se ke klimatickým cílům Unie přišlo právě včas. Celý svět očekává velká jednání o ambiciózních cílech snižování emisí a zároveň je cítit napětí mezi evropskými zeměmi a Ruskem i skrze energetickou politiku. Energetická závislost většiny zemí EU je v dnešní době tou nejzásadnější obavou kvůli stále agresivnější politice Ruské federace i neutichajícím otřesům na Blízkém Východě. Proto je vytvoření společné energetické politiky s dlouhodobým horizontem a opírající se o obnovitelné zdroje energie stále větší nutností.

celý článek na cleantechnica.com

Image credit: Kostolac Power Plant, Serbia. Wikimedia Commons

 

(pp)