Aktuální vydání

Číslo 1/2021 vyšlo tiskem 20. 1. 2021. V elektronické verzi na webu 10. 2. 2021. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Univerzální bezdrátové nabíjení elektromobilů

Číslo 6/2020 vyšlo tiskem 14. 12. 2020. V elektronické verzi na webu 18. 12. 2020.

Veletrhy a výstavy
Ohlédnutí za dvacátým druhým ročníkem Designbloku
Soutěž časopisu Světlo na veletrhu FOR ARCH a FOR GARDEN 2020

Architekturní a scénické osvětlení
Světelný design v kostce – Část 48
Světelný design pro show Vivaldianno
Světlík – dílna se světlem a o světle pro děti

Balkánské země se připojí ke klimatickým cílům EU

16. 1. 2015 | |

Kandidátské země EU na Balkánském poloostrově se rozhodly připojit ke klimatickým cílům Evropské Unie k roku 2030. Ty se zakládají na posílení podílu obnovitelných zdrojů energie, energetické efektivity a na snížení emisí skleníkových plynů.


Balkánské státy potvrdily závazek dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 40 % ve srovnání s referenčním rokem 1990, dále zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkovém energetickém mixu ve výši 27 % v roce 2030 a o stejných 27 % posílit energetickou efektivitu. Srbsko a Makedonie se připravují implementovat klimatické cíle EU do svých vlastních energetických politik, je to i jedna z podmínek pro budoucí přijetí těchto zemí do Evropské Unie.


V Makedonii produkuje největší emise skleníkových plynů především sektor zemědělství a odpadové hospodářství. V Srbsku je pak největším znečišťovatelem energetika, která se navíc potýká s velkým problémem dovozní závislosti energetických komodit. Země v první řadě plánuje vybudovat moderní monitorovací a výstražný systém emisí, dále národní inventář podniků s vysokým podílem emisí, který bude sloužit jako výchozí schéma pro obchod s emisními povolenkami.


Rozhodnutí zemí Balkánu připojit se ke klimatickým cílům Unie přišlo právě včas. Celý svět očekává velká jednání o ambiciózních cílech snižování emisí a zároveň je cítit napětí mezi evropskými zeměmi a Ruskem i skrze energetickou politiku. Energetická závislost většiny zemí EU je v dnešní době tou nejzásadnější obavou kvůli stále agresivnější politice Ruské federace i neutichajícím otřesům na Blízkém Východě. Proto je vytvoření společné energetické politiky s dlouhodobým horizontem a opírající se o obnovitelné zdroje energie stále větší nutností.

celý článek na cleantechnica.com

Image credit: Kostolac Power Plant, Serbia. Wikimedia Commons

 

(pp)