Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem 7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

3D vytištěné srdce na čipu s integrovanými senzory

24.10.2016 | Harvard University | www.seas.harvard.edu

Výzkumníci z Harvardské univerzity vytvořili vůbec první 3D vytištěný orgán na čipu s integrovanými senzory.  Srdce na čipu bylo vyrobeno plně automatizovanou digitální výrobní procedurou, která zajišťuje rychlou výrobu a úpravy tzv „na přání”. Výzkumníci tak jednoduše získají potřebná data pro krátkodobé i dlouhodobé studie.

Tento nový výrobní postup by jednoho dne mohl výzkumníkům posloužit k rychlé výrobě orgánů na čipu, neboli mikrofyzikálních systémů, které by simulovaly specifické nemoci nebo dokonce individuální buňky pacienta.

První 3D vytištěný orgán na čipu

Orgány na čipu napodobují složení a funkci nativní tkáně a objevily se jako alternativa k testům nových léků na zvířatech. Harvardští výzkumníci vyvinuli mikrofyzikální systémy, které napodobují mikroarchitekturu a funkce plic, srdce, jazyka a vnitřností.

Výroba a sběr dat získaných z pokusů s orgány na čipu je nicméně nákladná a pracná záležitost. V současné době se tato zařízení vyrábí ve velmi čistém prostředí pomocí speciální vícestupňové metody a sběr dat vyžaduje použití mikroskopu nebo vysokorychlostní kamery. Výzkumníci vytvořili šest různých druhů inkoustu, které slouží jako pojivo mezi senzory a mikroarchitekturou tkáně. V rámci jedné kontinuální procedury se týmu podařilo tyto materiály vytisknout na srdeční mikrofyzikální zařízení - srdce na čipu - s integrovanými senzory.

Celý článek na Harvard University

Image Credit: Lewis Lab/Harvard University

-jk-