Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 5. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 24. 6. 2019. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Hybridní pohon posunovací lokomotivy

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 17. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Logická mobilní hra „Zrecykluj to!“ naučí správně recyklovat elektrozařízení Cílem hry je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do…

FOR ARCH 2019 zaostří na chytrá města i na bezpečnost Objevte novou, chytřejší a bezpečnější budoucnostna 30. ročníku mezinárodního stavebního…

FEL_Camp pro středoškoláky Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby, jako je připojení k internetu…

Více aktualit

3D vytištěné srdce na čipu s integrovanými senzory

24.10.2016 | Harvard University | www.seas.harvard.edu

Výzkumníci z Harvardské univerzity vytvořili vůbec první 3D vytištěný orgán na čipu s integrovanými senzory.  Srdce na čipu bylo vyrobeno plně automatizovanou digitální výrobní procedurou, která zajišťuje rychlou výrobu a úpravy tzv „na přání”. Výzkumníci tak jednoduše získají potřebná data pro krátkodobé i dlouhodobé studie.

Tento nový výrobní postup by jednoho dne mohl výzkumníkům posloužit k rychlé výrobě orgánů na čipu, neboli mikrofyzikálních systémů, které by simulovaly specifické nemoci nebo dokonce individuální buňky pacienta.

První 3D vytištěný orgán na čipu

Orgány na čipu napodobují složení a funkci nativní tkáně a objevily se jako alternativa k testům nových léků na zvířatech. Harvardští výzkumníci vyvinuli mikrofyzikální systémy, které napodobují mikroarchitekturu a funkce plic, srdce, jazyka a vnitřností.

Výroba a sběr dat získaných z pokusů s orgány na čipu je nicméně nákladná a pracná záležitost. V současné době se tato zařízení vyrábí ve velmi čistém prostředí pomocí speciální vícestupňové metody a sběr dat vyžaduje použití mikroskopu nebo vysokorychlostní kamery. Výzkumníci vytvořili šest různých druhů inkoustu, které slouží jako pojivo mezi senzory a mikroarchitekturou tkáně. V rámci jedné kontinuální procedury se týmu podařilo tyto materiály vytisknout na srdeční mikrofyzikální zařízení - srdce na čipu - s integrovanými senzory.

Celý článek na Harvard University

Image Credit: Lewis Lab/Harvard University

-jk-