Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2018 vyšlo tiskem 18. 4. 2018. V elektronické verzi na webu od 15. 5. 2018. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC

Hlavní článek
Smart Cities (1. část)

Číslo 2/2018 vyšlo tiskem 16. 3. 2018. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Interiérová elita opět po roce v Letňanech

Svítidla a světelné přístroje
Nouzové osvětlení
Budoucnost průmyslového osvětlení se jmenuje INNOVA
Svítidlo GOLY – praktické svítidlo high bay“
McLED® – značka kvalitního LED osvětlení
Svítidlo VOLGA EU – naše volba pro Evropu

Aktuality

ČEPS, a.s., hospodařila vloni se ziskem přes 2,8 miliardy Akciová společnost ČEPS vykázala za rok 2017 zisk 2,897 miliardy před zdaněním. K nárůstu…

ABB v České republice buduje síť rychlonabíjecích stanic Síť rychlonabíjecích stanic pro elektrická vozidla se v České republice díky technologiím…

60. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu Zapište si do kalendářů 1. – 5. října 2018. V tomto termínu se totiž na brněnském…

ČEZ ESCO instalovala na Dlouhých stráních nejvýše položenou fotovoltaickou elektrárnu v Česku Společnost ČEZ Solární ze skupiny ČEZ ESCO vybudovala u horní nádrže vodní přečerpávací…

Více aktualit

3D vytištěné srdce na čipu s integrovanými senzory

24.10.2016 | Harvard University | www.seas.harvard.edu

Výzkumníci z Harvardské univerzity vytvořili vůbec první 3D vytištěný orgán na čipu s integrovanými senzory.  Srdce na čipu bylo vyrobeno plně automatizovanou digitální výrobní procedurou, která zajišťuje rychlou výrobu a úpravy tzv „na přání”. Výzkumníci tak jednoduše získají potřebná data pro krátkodobé i dlouhodobé studie.

Tento nový výrobní postup by jednoho dne mohl výzkumníkům posloužit k rychlé výrobě orgánů na čipu, neboli mikrofyzikálních systémů, které by simulovaly specifické nemoci nebo dokonce individuální buňky pacienta.

První 3D vytištěný orgán na čipu

Orgány na čipu napodobují složení a funkci nativní tkáně a objevily se jako alternativa k testům nových léků na zvířatech. Harvardští výzkumníci vyvinuli mikrofyzikální systémy, které napodobují mikroarchitekturu a funkce plic, srdce, jazyka a vnitřností.

Výroba a sběr dat získaných z pokusů s orgány na čipu je nicméně nákladná a pracná záležitost. V současné době se tato zařízení vyrábí ve velmi čistém prostředí pomocí speciální vícestupňové metody a sběr dat vyžaduje použití mikroskopu nebo vysokorychlostní kamery. Výzkumníci vytvořili šest různých druhů inkoustu, které slouží jako pojivo mezi senzory a mikroarchitekturou tkáně. V rámci jedné kontinuální procedury se týmu podařilo tyto materiály vytisknout na srdeční mikrofyzikální zařízení - srdce na čipu - s integrovanými senzory.

Celý článek na Harvard University

Image Credit: Lewis Lab/Harvard University

-jk-