Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem 29. 7. 2019. V elektronické verzi na webu 29. 8. 2019.

Světelně-technická zařízení
Foxtrot řídí nové sídlo asociace barmanů
Dynamické osvětlení kaple Anděla Strážce v Sušici

Příslušenství osvětlovacích soustav
Bezpečnost, úspornost a komfort s KNX
Celosvětově první LED spínaný zdroj s rozhraním KNX od výrobce MEAN WELL
KNX – systém s budoucností
Schmachtl – konektorová instalace gesis

Aktuality

Společnost ABB jmenovala generálním ředitelem Björna Rosengrena Představenstvo společnosti ABB jednohlasně jmenovalo Björna Rosengrena generálním…

Studentské formule ČVUT v Praze přivezly z Mostu zlatou a stříbrnou medaili Ve dnech 13. až 17. srpna se na polygonu u Autodromu Most konal mezinárodní závod…

Nový pobočný spolek ČSO – region Praha Po mnoha letech existence České společnosti pro osvětlování byl v červnu tohoto roku…

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Více aktualit

3D vytištěné srdce na čipu s integrovanými senzory

24.10.2016 | Harvard University | www.seas.harvard.edu

Výzkumníci z Harvardské univerzity vytvořili vůbec první 3D vytištěný orgán na čipu s integrovanými senzory.  Srdce na čipu bylo vyrobeno plně automatizovanou digitální výrobní procedurou, která zajišťuje rychlou výrobu a úpravy tzv „na přání”. Výzkumníci tak jednoduše získají potřebná data pro krátkodobé i dlouhodobé studie.

Tento nový výrobní postup by jednoho dne mohl výzkumníkům posloužit k rychlé výrobě orgánů na čipu, neboli mikrofyzikálních systémů, které by simulovaly specifické nemoci nebo dokonce individuální buňky pacienta.

První 3D vytištěný orgán na čipu

Orgány na čipu napodobují složení a funkci nativní tkáně a objevily se jako alternativa k testům nových léků na zvířatech. Harvardští výzkumníci vyvinuli mikrofyzikální systémy, které napodobují mikroarchitekturu a funkce plic, srdce, jazyka a vnitřností.

Výroba a sběr dat získaných z pokusů s orgány na čipu je nicméně nákladná a pracná záležitost. V současné době se tato zařízení vyrábí ve velmi čistém prostředí pomocí speciální vícestupňové metody a sběr dat vyžaduje použití mikroskopu nebo vysokorychlostní kamery. Výzkumníci vytvořili šest různých druhů inkoustu, které slouží jako pojivo mezi senzory a mikroarchitekturou tkáně. V rámci jedné kontinuální procedury se týmu podařilo tyto materiály vytisknout na srdeční mikrofyzikální zařízení - srdce na čipu - s integrovanými senzory.

Celý článek na Harvard University

Image Credit: Lewis Lab/Harvard University

-jk-