Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Číslo 4/2018 vyšlo tiskem 30. 7. 2018. V elektronické verzi na webu 31. 8. 2018.

Pro osvěžení paměti
Excentrická svítidla Reného Roubíčka z let 1965 až 1977
Základy fotometrie – 1. část
Velká postava české vědy pobělohorské doby: lékař, filozof, přírodovědec a fyzik Jan Marek Marci z Kronlandu

Účinky a užití optického záření
Světlo a cirkadiánní rytmy

Aktuality

Úspěch studentské formule týmu eForce FEE Prague Formula Studentská formule týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze…

ČEZ ESCO získala svou historicky největší zakázku v osvětlení ČEZ Energetické služby, dceřiná společnost ČEZ ESCO, dodá osvětlení pro 59 obchodů…

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Více aktualit

3D vytištěné srdce na čipu s integrovanými senzory

24.10.2016 | Harvard University | www.seas.harvard.edu

Výzkumníci z Harvardské univerzity vytvořili vůbec první 3D vytištěný orgán na čipu s integrovanými senzory.  Srdce na čipu bylo vyrobeno plně automatizovanou digitální výrobní procedurou, která zajišťuje rychlou výrobu a úpravy tzv „na přání”. Výzkumníci tak jednoduše získají potřebná data pro krátkodobé i dlouhodobé studie.

Tento nový výrobní postup by jednoho dne mohl výzkumníkům posloužit k rychlé výrobě orgánů na čipu, neboli mikrofyzikálních systémů, které by simulovaly specifické nemoci nebo dokonce individuální buňky pacienta.

První 3D vytištěný orgán na čipu

Orgány na čipu napodobují složení a funkci nativní tkáně a objevily se jako alternativa k testům nových léků na zvířatech. Harvardští výzkumníci vyvinuli mikrofyzikální systémy, které napodobují mikroarchitekturu a funkce plic, srdce, jazyka a vnitřností.

Výroba a sběr dat získaných z pokusů s orgány na čipu je nicméně nákladná a pracná záležitost. V současné době se tato zařízení vyrábí ve velmi čistém prostředí pomocí speciální vícestupňové metody a sběr dat vyžaduje použití mikroskopu nebo vysokorychlostní kamery. Výzkumníci vytvořili šest různých druhů inkoustu, které slouží jako pojivo mezi senzory a mikroarchitekturou tkáně. V rámci jedné kontinuální procedury se týmu podařilo tyto materiály vytisknout na srdeční mikrofyzikální zařízení - srdce na čipu - s integrovanými senzory.

Celý článek na Harvard University

Image Credit: Lewis Lab/Harvard University

-jk-