Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce – Část 41
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

3D tisk komplexnějších materiálů pomocí světla

13.03.2019 | University of Wisconsin–Madison | www.wisc.edu

3D tisk způsobil revoluci na poli zdravotní péče, biomedicínského inženýrství, průmyslové výroby a uměleckého designu a rozšířil se navzdory tomu, že většina technik 3D tisku dokáže najednou produkovat pouze části vyrobené z jednoho materiálu. Větší variability materiálů lze dosáhnout za předpokladu, že 3D tiskárny použijí v rámci jednoho procesu více materiálů.

Aktuální výzkum vědců University of Wisconsin–Madison využívá k dosažení této komplexnosti různé vlnové délky světla. Nová 3D tiskárna využívá různé vzorce viditelného a ultrafialového světla k selekci jednoho ze dvou monomerů, který je následně vytvrzen a vytváří pevný materiál. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v časopise Nature Communications.

3D tisk pomocí světla

Neotřelý přístup výzkumníků k 3D tisku využívajícího více materiálů by mohl umožnit návrhářům, umělcům, inženýrům a vědcům na celém světě vytvářet o poznání složitější systémy. Nová technika by mohla najít své využití kupříkladu ve zdravotnictví k výrobě personalizovaných protéz, nebo při vývoji umělých orgánů a tkání.

Celý článek na University of Wisconsin–Madison

Image Credit: A. J. Boydston a Johanna Schwartz

-jk-