Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2018 vyšlo tiskem 14. 2. 2018. V elektronické verzi na webu od 12. 3. 2018. 

Téma: Elektrické přístroje; Přístroje pro chytré sítě; Internet věcí

Hlavní článek
Řízení toku výkonu v síti pomocí výkonových měničů

Číslo 1/2018 vyšlo tiskem 5. 2. 2018. V elektronické verzi na webu bude 5. 3. 2018.

Architekturní a scénické osvětlení
Mexické světlo

Světelný design v kostce Část 34
Světelnětechnická dokumentace – část 2
Schémata pro scénické osvětlení

Svítidla a světelné přístroje
LED svítidla NITEKO – zaručená životnost a teple bílé světlo nejen pro veřejné osvětlení

Aktuality

Brněnská technika představila novou kampaň jako generační výpověď mladých Nová náborová kampaň brněnské techniky s názvem Generace VUT upozorňuje na časté…

Výroba z biomasy vzrostla o 14 %, dodala čistou elektřinu pro 230 tisíc domácností Téměř 573 milionů kWh ekologické elektřiny vyprodukovaly v loňském roce výrobny Skupiny…

Dva veletrhy úsporného, komfortního a moderního bydlení – DŘEVOSTAVBY, MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 13. ročník veletrhu DŘEVOSTAVBY se koná souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ. Společná…

Synergie oborů na veletrhu FOR ARCH přináší větší zájem vystavovatelů Mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH se uskuteční v PVA EXPO PRAHA v Letňanech 18.–22.…

Více aktualit

3D mikrovlnná kamera, která vidí skrze zdi

19.10.2015 | MIT Media Lab | media.mit.edu

Dnešní kamery nedokáží snímat skrze mlhu, zeď, nebo ve tmě, což může být problém například při záchranných misích nebo v autonomních vozidlech.

Když nestačí přirozené světlo, můžeme použít rádiové vlny, u kterých tyto překážky odpadají, nicméně zařízení založená na tomto principu jsou složitá, mají nízké rozlišení a nerozliší určité tvary a úhly. Výzkumníci z MIT nyní pracují na kameře, která k zobrazování používá mikrovlny. Velkou výhodou kamery je schopnost zachytit detailnější 3D obraz skrz zeď a snadnější manipulace. Cílem výzkumu je nejen detekce objektů, ale také jejich zobrazení ve 3D formátu. Aby byly senzory schopny zachytit obraz při tak dlouhých vlnových délkách, musí pokrýt velmi široký výřez v dostatečné hustotě. Standardní radar k tomu například používá stovky tisíc senzorů.

3D mikrovlnná kamera

Budoucností komerčních systémů je však vytvoření levnější varianty s ohledem na lehkou manipulovatelnost. Namísto rozmístění elektroniky přes celou plochu zařízení se výzkumníci elektroniku nahustili na plochu o rozměrech 25 x 25 cm a použili velké pasivní reflektory, aby soustředili energii do malé oblasti. Cílem tohoto postupu je vyšší kvalita výsledného obrazu. Tato architektura je užitečná např. tehdy, je-li elektronika nahuštěna na malém prostoru (jako u čipu).

Vlnová délka světla, kterou zařízení zobrazuje, je stejné hodnoty jako objekty, které se snaží zobrazit. Pokud se na povrch předmětu při takto dlouhých vlnových délkách podíváte kamerou využívající mikrovlny, působí průhledně. Objekty tak odráží světlo tak, že se nevrací do kamery.

Celý článek na MIT Media Lab

Image Credit: MIT Media Lab

-jk-