Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2018 vyšlo tiskem 31. 10. 2018. V elektronické verzi na webu 30. 11. 2018. 

Téma: Rozváděče a rozvodny; Údržba el. zařízení; Točivé el. stroje a pohony

Hlavní článek
Smart Cities (4. část – 2. díl)

Číslo 5/2018 vyšlo tiskem 17. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned.

Osvětlení interiérů
Výběr svítidla podle konceptu interiéru
Unikátní kniha o interiérech právě v prodeji
Pozvánka na seminář Interiéry 2018 – výjimečná akce již posedmé

Aktuality
Pan profesor Jiří Habel odešel – vzpomínky zůstanou

Aktuality

Nejlepší projekt energetických úspor na Slovensku je z dílny ENESA z ČEZ ESCO V Bratislavě se předávaly ceny za nejlepší slovenské energeticky úsporné projekty. Letos…

Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 se bude konat souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 2019 14. Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 nabídne vše, co lze ze dřeva vyrobit, moderní technologie,…

Podniky v Moravskoslezském kraji řeší transformaci průmyslu Transformaci průmyslu od těžkého, hutního, k moderním digitalizovaným a automatizovaným…

ČOI začala kontrolovat dobíjecí stanice pro elektromobily Automobily s elektrickým pohonem jsou v České republice stále populárnější. Výrobci…

Více aktualit

3D mikrovlnná kamera, která vidí skrze zdi

19.10.2015 | MIT Media Lab | media.mit.edu

Dnešní kamery nedokáží snímat skrze mlhu, zeď, nebo ve tmě, což může být problém například při záchranných misích nebo v autonomních vozidlech.

Když nestačí přirozené světlo, můžeme použít rádiové vlny, u kterých tyto překážky odpadají, nicméně zařízení založená na tomto principu jsou složitá, mají nízké rozlišení a nerozliší určité tvary a úhly. Výzkumníci z MIT nyní pracují na kameře, která k zobrazování používá mikrovlny. Velkou výhodou kamery je schopnost zachytit detailnější 3D obraz skrz zeď a snadnější manipulace. Cílem výzkumu je nejen detekce objektů, ale také jejich zobrazení ve 3D formátu. Aby byly senzory schopny zachytit obraz při tak dlouhých vlnových délkách, musí pokrýt velmi široký výřez v dostatečné hustotě. Standardní radar k tomu například používá stovky tisíc senzorů.

3D mikrovlnná kamera

Budoucností komerčních systémů je však vytvoření levnější varianty s ohledem na lehkou manipulovatelnost. Namísto rozmístění elektroniky přes celou plochu zařízení se výzkumníci elektroniku nahustili na plochu o rozměrech 25 x 25 cm a použili velké pasivní reflektory, aby soustředili energii do malé oblasti. Cílem tohoto postupu je vyšší kvalita výsledného obrazu. Tato architektura je užitečná např. tehdy, je-li elektronika nahuštěna na malém prostoru (jako u čipu).

Vlnová délka světla, kterou zařízení zobrazuje, je stejné hodnoty jako objekty, které se snaží zobrazit. Pokud se na povrch předmětu při takto dlouhých vlnových délkách podíváte kamerou využívající mikrovlny, působí průhledně. Objekty tak odráží světlo tak, že se nevrací do kamery.

Celý článek na MIT Media Lab

Image Credit: MIT Media Lab

-jk-