Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 15. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Viceprezidentem asociace ENTSO-E zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta…

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Více aktualit

3D mikrovlnná kamera, která vidí skrze zdi

19.10.2015 | MIT Media Lab | media.mit.edu

Dnešní kamery nedokáží snímat skrze mlhu, zeď, nebo ve tmě, což může být problém například při záchranných misích nebo v autonomních vozidlech.

Když nestačí přirozené světlo, můžeme použít rádiové vlny, u kterých tyto překážky odpadají, nicméně zařízení založená na tomto principu jsou složitá, mají nízké rozlišení a nerozliší určité tvary a úhly. Výzkumníci z MIT nyní pracují na kameře, která k zobrazování používá mikrovlny. Velkou výhodou kamery je schopnost zachytit detailnější 3D obraz skrz zeď a snadnější manipulace. Cílem výzkumu je nejen detekce objektů, ale také jejich zobrazení ve 3D formátu. Aby byly senzory schopny zachytit obraz při tak dlouhých vlnových délkách, musí pokrýt velmi široký výřez v dostatečné hustotě. Standardní radar k tomu například používá stovky tisíc senzorů.

3D mikrovlnná kamera

Budoucností komerčních systémů je však vytvoření levnější varianty s ohledem na lehkou manipulovatelnost. Namísto rozmístění elektroniky přes celou plochu zařízení se výzkumníci elektroniku nahustili na plochu o rozměrech 25 x 25 cm a použili velké pasivní reflektory, aby soustředili energii do malé oblasti. Cílem tohoto postupu je vyšší kvalita výsledného obrazu. Tato architektura je užitečná např. tehdy, je-li elektronika nahuštěna na malém prostoru (jako u čipu).

Vlnová délka světla, kterou zařízení zobrazuje, je stejné hodnoty jako objekty, které se snaží zobrazit. Pokud se na povrch předmětu při takto dlouhých vlnových délkách podíváte kamerou využívající mikrovlny, působí průhledně. Objekty tak odráží světlo tak, že se nevrací do kamery.

Celý článek na MIT Media Lab

Image Credit: MIT Media Lab

-jk-