Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2019 vyšlo tiskem 4. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2020. 

Téma: Měřicí přístroje, metody měření a dálkové měření

Hlavní článek
Inovativní postupy při diagnostice částečných výbojů při AC a DC napětí

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Česká komora architektů vyhlásila 5. ročník České ceny za architekturu Soutěžní přehlídka je otevřena architektonickým realizacím postaveným na území České…

FOR CITY 2020: Inovace pro města, obce i regiony Jaká inovativní řešení, která pomocí moderních technologií zvýší kvalitu života obyvatel…

Nový elektronický obchod Rosatomu usnadňuje povolování nových jaderných bloků Koncern Rosenergoatom (elektroenergetická divize ruské korporace pro atomovou energii…

Veletrh Light+Building slaví dvacáté narozeniny Přijeďte se podívat do Frankfurtu nad Mohanem. V areálu frankfurtského výstaviště se bude…

Více aktualit

3D mikrovlnná kamera, která vidí skrze zdi

19.10.2015 | MIT Media Lab | media.mit.edu

Dnešní kamery nedokáží snímat skrze mlhu, zeď, nebo ve tmě, což může být problém například při záchranných misích nebo v autonomních vozidlech.

Když nestačí přirozené světlo, můžeme použít rádiové vlny, u kterých tyto překážky odpadají, nicméně zařízení založená na tomto principu jsou složitá, mají nízké rozlišení a nerozliší určité tvary a úhly. Výzkumníci z MIT nyní pracují na kameře, která k zobrazování používá mikrovlny. Velkou výhodou kamery je schopnost zachytit detailnější 3D obraz skrz zeď a snadnější manipulace. Cílem výzkumu je nejen detekce objektů, ale také jejich zobrazení ve 3D formátu. Aby byly senzory schopny zachytit obraz při tak dlouhých vlnových délkách, musí pokrýt velmi široký výřez v dostatečné hustotě. Standardní radar k tomu například používá stovky tisíc senzorů.

3D mikrovlnná kamera

Budoucností komerčních systémů je však vytvoření levnější varianty s ohledem na lehkou manipulovatelnost. Namísto rozmístění elektroniky přes celou plochu zařízení se výzkumníci elektroniku nahustili na plochu o rozměrech 25 x 25 cm a použili velké pasivní reflektory, aby soustředili energii do malé oblasti. Cílem tohoto postupu je vyšší kvalita výsledného obrazu. Tato architektura je užitečná např. tehdy, je-li elektronika nahuštěna na malém prostoru (jako u čipu).

Vlnová délka světla, kterou zařízení zobrazuje, je stejné hodnoty jako objekty, které se snaží zobrazit. Pokud se na povrch předmětu při takto dlouhých vlnových délkách podíváte kamerou využívající mikrovlny, působí průhledně. Objekty tak odráží světlo tak, že se nevrací do kamery.

Celý článek na MIT Media Lab

Image Credit: MIT Media Lab

-jk-