Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

3D mikrovlnná kamera, která vidí skrze zdi

19.10.2015 | MIT Media Lab | media.mit.edu

Dnešní kamery nedokáží snímat skrze mlhu, zeď, nebo ve tmě, což může být problém například při záchranných misích nebo v autonomních vozidlech.

Když nestačí přirozené světlo, můžeme použít rádiové vlny, u kterých tyto překážky odpadají, nicméně zařízení založená na tomto principu jsou složitá, mají nízké rozlišení a nerozliší určité tvary a úhly. Výzkumníci z MIT nyní pracují na kameře, která k zobrazování používá mikrovlny. Velkou výhodou kamery je schopnost zachytit detailnější 3D obraz skrz zeď a snadnější manipulace. Cílem výzkumu je nejen detekce objektů, ale také jejich zobrazení ve 3D formátu. Aby byly senzory schopny zachytit obraz při tak dlouhých vlnových délkách, musí pokrýt velmi široký výřez v dostatečné hustotě. Standardní radar k tomu například používá stovky tisíc senzorů.

3D mikrovlnná kamera

Budoucností komerčních systémů je však vytvoření levnější varianty s ohledem na lehkou manipulovatelnost. Namísto rozmístění elektroniky přes celou plochu zařízení se výzkumníci elektroniku nahustili na plochu o rozměrech 25 x 25 cm a použili velké pasivní reflektory, aby soustředili energii do malé oblasti. Cílem tohoto postupu je vyšší kvalita výsledného obrazu. Tato architektura je užitečná např. tehdy, je-li elektronika nahuštěna na malém prostoru (jako u čipu).

Vlnová délka světla, kterou zařízení zobrazuje, je stejné hodnoty jako objekty, které se snaží zobrazit. Pokud se na povrch předmětu při takto dlouhých vlnových délkách podíváte kamerou využívající mikrovlny, působí průhledně. Objekty tak odráží světlo tak, že se nevrací do kamery.

Celý článek na MIT Media Lab

Image Credit: MIT Media Lab

-jk-