Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem
17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Vše pro stavbu a interiér najdou návštěvníci na březnovém souboru veletrhů Stovky českých i zahraničních společností se představí na největším jarním souboru…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

Festival světla BLIK BLIK opět rozsvítí Plzeň Třetí ročník plzeňského festivalu Blik Blik se chystá na pátek 17. a sobotu 18. března.…

Kurz osvětlovací techniky XXXIII – 1. oznámení Česká společnost pro osvětlování, regionální skupina Ostrava, a VŠB – Technická…

Více aktualit

Zkušenosti s posuzováním osvětlení v hypermarketech

Světlo 4/01

RNDr. Marie Juklová, Krajská hygienická stanice Ostrava

Zkušenosti s posuzováním osvětlení v hypermarketech

Obr. 1.

V posledním desetiletí se ve všech větších městech ČR uskutečnila a dosud pokračuje výstavba velkých nákupních center – supermarketů a hypermarketů. Investory těchto staveb jsou především zahraniční investiční společnosti. Projekty typových účelových staveb charakteristických pro jednotlivé prodejní společnosti jsou modifikovány pro vytipovanou lokalitu a předkládány v rámci stavebního řízení k posouzení hygienické službě. Návrhy jednotlivých typů staveb byly zpracovány pro daný charakter prodejního centra a nabízený sortiment a služby v různých zemích západní Evropy. Název nákupního centra s sebou vždy nese také typické logo, v zásadě obdobný vnější vzhled a styl prodeje. Při koncepci těchto staveb byly zohledňovány předpisy, které jsou částečně odlišné od platné legislativy v České republice, jíž se řídí hygienická služba při vykonávání preventivního hygienického dozoru. Vzhledem k odlišnostem v požadavcích v zemi výstavby je tedy nutné přehodnotit projekt a upravit jej do podoby splňující nezbytné požadavky legislativy platné v dané zemi.

I přes nedávné změny v legislativě v zásadě nenastaly změny našeho přístupu k posuzování projektových dokumentací. První zahraniční obchodní společnosti při vstupu na český trh nejprve využívaly stávající prostory samoobsluh s převážně potravinářským zbožím (Delvita, Albert) nebo začaly stavět prodejní prostory s obdobným sortimentem, ale většího rozsahu. První postavenou velkou prodejnou velkoobchodního charakteru v Ostravě bylo Makro. Rychle za sebou následovaly supermarkety a hypermarkety Kaufland, Tesko, Carrefour, Hypernova, nabízející mimo potravinářské a spotřební zboží sortiment potravinářských výrobků z vlastních prodejen, specializovaný prodej v koncesionářských prodejnách a různé služby. Dalším typem nákupních center jsou supermarkety nabízející potřeby pro výstavbu, zahradu a zařízení a vybavení interiérů staveb (Baumax, Bauhaus, Hornbach, Ikea).

Obr. 2.

V předkládaných projektech nebylo kritérium zajištění denního osvětlení na pracovištích u většiny projektů koncepčně zohledňováno. Prodejní prostory byly vesměs původně řešeny bez denního světla. Požadavek hygienické služby zajistit denní osvětlení v rozsahu platných předpisů a norem byl zástupci investorů přijímán jako ojedinělý (u předešlých staveb v ČR nebyl požadován), zbytečný (v jiných zemích se nevyskytuje), nákladný (osvětlovací otvory prodražují investiční náklady na stavbu). Zároveň si však investoři byli vědomi povinnosti splnit naše požadavky. V neposlední řadě vzájemně sledovali naše požadavky na stav osvětlení v obdobných objektech realizovaných v našem regionu. Při posuzování projektových dokumentací jsme v zásadě požadovali vyznačení pracovišť s trvalým pobytem osob ve smyslu čl. 3.1.3. ČSN 73 0580-1. Rozmístění a rozsah funkčně vymezených pásem vždy vycházely z rozboru délky pobytu a náročnosti zrakových činností. U trvalých pracovišť jsme požadovali splnění kvantitativních a kvalitativních požadavků osvětlení podle ČSN 73 0580-1 nebo ČSN 36 0020-1. Zároveň jsme požadovali zajištění pobytu v prostředí s denním světlem alespoň po dobu poloviny pracovní směny (čtyři hodiny) s tím, že zbytek pracovní směny je možné strávit v prostorách bez denního světla. V projektové dokumentaci jsme požadovali uvést pracoviště s denním světlem, v nichž se střídají pracovníci na pracovištích bez denního světla.

Do třídy zrakové činnosti IV. podle ČSN 73 0580-1 (Dmin = 1,5 %) jsme zařazovali kanceláře, denní místnosti, kde se většinou s bočním denním osvětlením počítalo. V ostatních prostorách převažoval návrh horního nebo kombinovaného osvětlení, kde jsme požadovali ve funkčně vymezených pásmech s předpokládanými trvalými pracovišti splnění nejméně V. třídy zrakové činnosti (Dmin = 3 %). Jestliže osvětlovací otvory mohly přímým slunečním zářením nepříznivě ovlivnit pracovníky či skladované zboží, požadovali jsme, aby byly opatřeny pohyblivým clonícím zařízením.

Obr. 3.

Pracoviště se v prostorách prodejny vesměs nacházela u pokladen, v informačních centrech, u obslužných úseků, ve výrobnách a ve skladech. Investoři se vždy snažili využít možnosti střídání pracovníků v prostorách s denním světlem a v prostorách bez denního světla. Funkčně vymezené pásmo s denním světlem bylo pravidelně navrženo v prostorách pokladen, u obslužných úseků, v informačních centrech, v prostorách hlavních komunikací prodejny. Navrženo bylo střídání pracovníků u pokladen a při doplňování zboží, pracovníků ve výrobnách a u obslužných pultů, pracovníků informací ve stálých centrech a v prostorách prodejny, pracovníků ve skladech, v prostorách prodejny a na rampách.

Umělé osvětlovací soustavy jsou na rozdíl od denního světla navrhovány podstatně velkoryseji. Návrhy osvětlenosti umělým světlem často o několik set luxů přesahují hodnoty požadované českými normami a jsou dodržovány i kvalitativní parametry osvětlení. Toto však ne vždy platí u koncesionářských prodejen, kde jsou podstatně menší světlé výšky a větší riziko oslnění, kde návrh interiéru je často výtvarně zpracován bez vazby na požadavky kvalitního osvětlení a dobrého vidění (nevhodné jasové poměry, tmavé povrchy, oslnění přímé i odrazem). V koncesionářských prodejnách realizací interiérů většinou vzniklo takové stínění osvětlovacích otvorů, že prodejna dostala charakter prostoru bez denního světla. Rovněž pásma s denním osvětlením, v projektu zakreslená a funkčně vymezená, určená pro trvalý pobyt pracovníků vesměs u pokladen a obslužných pultů, nejsou k těmto činnostem vždy využívána. Pronájemci nejsou provozovatelem stavby informováni o požadavku střídání pracovníků, uvedeném ve světelnětechnickém návrhu.

Uvedené zásahy do projektů nákupních center, které jsme posuzovali, měly v zásadě významně příznivě ovlivnit jejich světelné klima. Při kolaudacích a zvláště při provozu však byly zjištěny mnohé problémy. Nepříliš vstřícný přístup zástupců investorů se někdy projevil i rozporem mezi schváleným a realizovaným stavem stavby (stavba nebyla osazena všemi navrženými světlíky).

Obr. 4.

Zda a kde byla dodržena velikost osvětlovacích otvorů, není známo, neboť není zvykem kontrola měřením. Ne vždy byl splněn požadavek osazení světlíků pohyblivým clonícím zařízením. Některé prostory pod světlíky byly významně stíněny zavěšeným ozdobným roštem a výzdobou. Na pracovištích pokladen, která lze považovat za displejová, jsou zaměstnanci často oslňováni odrazem od světlíků a svítidel. Při provozu supermarketu je obtížné kontrolovat, zda je střídání pracovníků dodržováno.

Jednání se zástupci zahraničních investorů při vykonávání preventivního hygienického dozoru jsou často nelehká a zdlouhavá. Snaha nejen dodržet platnou legislativu, ale skutečně vytvořit zdravé světlené prostředí je ne vždy korunována úspěchem. Za velký dluh hygienické služby považuji nejednotnost při posuzování projektových dokumentací a nedodržování požadavků ČSN a hygienických předpisů. Naopak hygienik, který si na veřejnosti vydobude atribut odborníka a je znám svou zásadovostí, má i přes dílčí neúspěchy možnost prosadit mnoho dobrého. Skutečný efekt a oprávněnost požadavků na osvětlení je však třeba zkoumat a posoudit metodami sledujícími odraz vlivu světla na lidském organismu a zdraví zaměstnanců.