Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Zkušenosti s posuzováním osvětlení v hypermarketech

Světlo 4/01

RNDr. Marie Juklová, Krajská hygienická stanice Ostrava

Zkušenosti s posuzováním osvětlení v hypermarketech

Obr. 1.

V posledním desetiletí se ve všech větších městech ČR uskutečnila a dosud pokračuje výstavba velkých nákupních center – supermarketů a hypermarketů. Investory těchto staveb jsou především zahraniční investiční společnosti. Projekty typových účelových staveb charakteristických pro jednotlivé prodejní společnosti jsou modifikovány pro vytipovanou lokalitu a předkládány v rámci stavebního řízení k posouzení hygienické službě. Návrhy jednotlivých typů staveb byly zpracovány pro daný charakter prodejního centra a nabízený sortiment a služby v různých zemích západní Evropy. Název nákupního centra s sebou vždy nese také typické logo, v zásadě obdobný vnější vzhled a styl prodeje. Při koncepci těchto staveb byly zohledňovány předpisy, které jsou částečně odlišné od platné legislativy v České republice, jíž se řídí hygienická služba při vykonávání preventivního hygienického dozoru. Vzhledem k odlišnostem v požadavcích v zemi výstavby je tedy nutné přehodnotit projekt a upravit jej do podoby splňující nezbytné požadavky legislativy platné v dané zemi.

I přes nedávné změny v legislativě v zásadě nenastaly změny našeho přístupu k posuzování projektových dokumentací. První zahraniční obchodní společnosti při vstupu na český trh nejprve využívaly stávající prostory samoobsluh s převážně potravinářským zbožím (Delvita, Albert) nebo začaly stavět prodejní prostory s obdobným sortimentem, ale většího rozsahu. První postavenou velkou prodejnou velkoobchodního charakteru v Ostravě bylo Makro. Rychle za sebou následovaly supermarkety a hypermarkety Kaufland, Tesko, Carrefour, Hypernova, nabízející mimo potravinářské a spotřební zboží sortiment potravinářských výrobků z vlastních prodejen, specializovaný prodej v koncesionářských prodejnách a různé služby. Dalším typem nákupních center jsou supermarkety nabízející potřeby pro výstavbu, zahradu a zařízení a vybavení interiérů staveb (Baumax, Bauhaus, Hornbach, Ikea).

Obr. 2.

V předkládaných projektech nebylo kritérium zajištění denního osvětlení na pracovištích u většiny projektů koncepčně zohledňováno. Prodejní prostory byly vesměs původně řešeny bez denního světla. Požadavek hygienické služby zajistit denní osvětlení v rozsahu platných předpisů a norem byl zástupci investorů přijímán jako ojedinělý (u předešlých staveb v ČR nebyl požadován), zbytečný (v jiných zemích se nevyskytuje), nákladný (osvětlovací otvory prodražují investiční náklady na stavbu). Zároveň si však investoři byli vědomi povinnosti splnit naše požadavky. V neposlední řadě vzájemně sledovali naše požadavky na stav osvětlení v obdobných objektech realizovaných v našem regionu. Při posuzování projektových dokumentací jsme v zásadě požadovali vyznačení pracovišť s trvalým pobytem osob ve smyslu čl. 3.1.3. ČSN 73 0580-1. Rozmístění a rozsah funkčně vymezených pásem vždy vycházely z rozboru délky pobytu a náročnosti zrakových činností. U trvalých pracovišť jsme požadovali splnění kvantitativních a kvalitativních požadavků osvětlení podle ČSN 73 0580-1 nebo ČSN 36 0020-1. Zároveň jsme požadovali zajištění pobytu v prostředí s denním světlem alespoň po dobu poloviny pracovní směny (čtyři hodiny) s tím, že zbytek pracovní směny je možné strávit v prostorách bez denního světla. V projektové dokumentaci jsme požadovali uvést pracoviště s denním světlem, v nichž se střídají pracovníci na pracovištích bez denního světla.

Do třídy zrakové činnosti IV. podle ČSN 73 0580-1 (Dmin = 1,5 %) jsme zařazovali kanceláře, denní místnosti, kde se většinou s bočním denním osvětlením počítalo. V ostatních prostorách převažoval návrh horního nebo kombinovaného osvětlení, kde jsme požadovali ve funkčně vymezených pásmech s předpokládanými trvalými pracovišti splnění nejméně V. třídy zrakové činnosti (Dmin = 3 %). Jestliže osvětlovací otvory mohly přímým slunečním zářením nepříznivě ovlivnit pracovníky či skladované zboží, požadovali jsme, aby byly opatřeny pohyblivým clonícím zařízením.

Obr. 3.

Pracoviště se v prostorách prodejny vesměs nacházela u pokladen, v informačních centrech, u obslužných úseků, ve výrobnách a ve skladech. Investoři se vždy snažili využít možnosti střídání pracovníků v prostorách s denním světlem a v prostorách bez denního světla. Funkčně vymezené pásmo s denním světlem bylo pravidelně navrženo v prostorách pokladen, u obslužných úseků, v informačních centrech, v prostorách hlavních komunikací prodejny. Navrženo bylo střídání pracovníků u pokladen a při doplňování zboží, pracovníků ve výrobnách a u obslužných pultů, pracovníků informací ve stálých centrech a v prostorách prodejny, pracovníků ve skladech, v prostorách prodejny a na rampách.

Umělé osvětlovací soustavy jsou na rozdíl od denního světla navrhovány podstatně velkoryseji. Návrhy osvětlenosti umělým světlem často o několik set luxů přesahují hodnoty požadované českými normami a jsou dodržovány i kvalitativní parametry osvětlení. Toto však ne vždy platí u koncesionářských prodejen, kde jsou podstatně menší světlé výšky a větší riziko oslnění, kde návrh interiéru je často výtvarně zpracován bez vazby na požadavky kvalitního osvětlení a dobrého vidění (nevhodné jasové poměry, tmavé povrchy, oslnění přímé i odrazem). V koncesionářských prodejnách realizací interiérů většinou vzniklo takové stínění osvětlovacích otvorů, že prodejna dostala charakter prostoru bez denního světla. Rovněž pásma s denním osvětlením, v projektu zakreslená a funkčně vymezená, určená pro trvalý pobyt pracovníků vesměs u pokladen a obslužných pultů, nejsou k těmto činnostem vždy využívána. Pronájemci nejsou provozovatelem stavby informováni o požadavku střídání pracovníků, uvedeném ve světelnětechnickém návrhu.

Uvedené zásahy do projektů nákupních center, které jsme posuzovali, měly v zásadě významně příznivě ovlivnit jejich světelné klima. Při kolaudacích a zvláště při provozu však byly zjištěny mnohé problémy. Nepříliš vstřícný přístup zástupců investorů se někdy projevil i rozporem mezi schváleným a realizovaným stavem stavby (stavba nebyla osazena všemi navrženými světlíky).

Obr. 4.

Zda a kde byla dodržena velikost osvětlovacích otvorů, není známo, neboť není zvykem kontrola měřením. Ne vždy byl splněn požadavek osazení světlíků pohyblivým clonícím zařízením. Některé prostory pod světlíky byly významně stíněny zavěšeným ozdobným roštem a výzdobou. Na pracovištích pokladen, která lze považovat za displejová, jsou zaměstnanci často oslňováni odrazem od světlíků a svítidel. Při provozu supermarketu je obtížné kontrolovat, zda je střídání pracovníků dodržováno.

Jednání se zástupci zahraničních investorů při vykonávání preventivního hygienického dozoru jsou často nelehká a zdlouhavá. Snaha nejen dodržet platnou legislativu, ale skutečně vytvořit zdravé světlené prostředí je ne vždy korunována úspěchem. Za velký dluh hygienické služby považuji nejednotnost při posuzování projektových dokumentací a nedodržování požadavků ČSN a hygienických předpisů. Naopak hygienik, který si na veřejnosti vydobude atribut odborníka a je znám svou zásadovostí, má i přes dílčí neúspěchy možnost prosadit mnoho dobrého. Skutečný efekt a oprávněnost požadavků na osvětlení je však třeba zkoumat a posoudit metodami sledujícími odraz vlivu světla na lidském organismu a zdraví zaměstnanců.