Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem
7. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 7. 3. 2017.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE 2017 

Architekturní a scénické osvětlení
Světelný design v kostce – Část 28
Osvětlení spiegeltentu a jeho specifika

Aktuality

Kurz osvětlovací techniky XXXIII – 1. oznámení Česká společnost pro osvětlování, regionální skupina Ostrava, a VŠB – Technická…

Konferencia SVETLO 2017 – 1. oznámenie Slovenská svetelnotechnická spoločnosť a Česká společnost pro osvětlování vás pozývajú na…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Více aktualit

Vyjadřujme se hezky česky

Ty tam jsou doby národního obrození, kdy se mnoho Čechů snažilo všude uplatňovat svůj rodný jazyk. Již v předválečném Československu však mnohé soukromé firmy a živnostníci dávali svým podnikům německé, anglické i jiné cizojazyčné názvy, což ostatně platí dodnes zejména v pohostinství. Nedávno si jeden renomovaný restauratér v Lidových novinách stěžoval na zfušované překlady českých jídelníčků do angličtiny. To ještě není žádné velké neštěstí, postihne nanejvýš chybující podnik.
 
Daleko horší důsledky mohou mít české překlady evropské legislativy. Například český překlad Nařízení ES č. 244 a č. 245 týkajících se požadavků na světelné zdroje a svítidla je terminologicky velmi nekvalitní a pro pochopení by bylo nejlepší jejich text ještě jednou přeložit. Je s podivem, že MPO tento výtvor překladatelského týmu v Bruselu nereklamovalo, když má ve svém resortu ÚNMZ. Normalizační úřad sice v rámci úspor zrušil Český normalizační institut, řada dobrých terminologických mezinárodních slovníků – norem však naštěstí zůstala v platnosti.
 
V běžném životě se pronikání stále nových cizích slov do češtiny nelze ubránit, vždyť počítače, internet a všelijaké smart phony, iPody produkují stále nová slova, která obchodníci použijí, včetně originálního pravopisu, aniž by je zajímaly problémy s výslovností. Zde si připomeňme historii termínů lux a luxovat pro vysavač a vysávat. V současné době je však nápor na jazyk a názvosloví obzvláště silný. Veřejní činitelé, novináři i manažeři často používají cizí slova v běžném vyjadřování snad proto, aby předvedli své znalosti, nebo jim cizí slova připadají vznešenější. Velmi zneužívané slovo je např. transparentní, jehož přesný český význam je průhledný. Je možné se setkat s lidmi, kteří toto slovo chápou jako právní termín a jeho vlastní význam ani neznají. Mnohem běžnější a dávno převzatá cizí slova jako vertikální a horizontální místo svislý a vodorovný si mnozí pletou. Nabízí se otázka, proč používat cizí slova zbytečně, zejména v těch případech, kdy jde o srozumitelnost v českém prostředí.
 
V technickém vyjadřování je používání normalizovaných nebo aspoň obecně přijatých termínů zvláště důležité. Uveďme zde jako příklad termíny světelná účinnost a měrný výkon, ve světelné technice dávno zavedené, a jejich anglické ekvivalenty efficiency a efficacy. První termín znamená část využité přivedené energie určitým zařízením, např. „v žárovce se na výrobu světla využijí jednotky procent“. Druhý termín znamená převod energie jednoho typu na jiný, např. „zářivka o příkonu 18 W s určitým spektrálním složením světla vyprodukuje světlo 1 500 lm, tj. energii hodnocenou lidským okem, takže tato zářivka má měrný výkon 83,3 lm/W“. První termín je tedy bez fyzikálního rozměru a druhý má v daném případě rozměr lm/W. Toto rozlišení a správný překlad nejsou možné pro někoho, kdo nemá alespoň základní vzdělání v oboru.
 
Několik dalších námětů k terminologii ve světelné technice viz str. 52.

Ing. Jiří Novotný, šéfredaktor