Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2017 vyšlo tiskem
8. 8. 2017. V elektronické verzi na webu bude 8. 9. 2017.

Účinky a užití optického záření
Svatojánský brouček očima světelného technika

Světelnětechnická zařízení
OSRAM TecDay Česká republika 2017
Osvětlení pracovny provinciála dominikánů v Praze
innogy – rekonstrukce administrativního sídla společnosti

Aktuality

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Finálové kolo soutěže EBEC přivede do Brna 120 nejlepších inženýrů z celé Evropy Co vše je možné stihnout navrhnout, smontovat a následně odprezentovat během dvou dní? To…

Co si akce „Světlo v praxi“ klade za cíle V České republice se prvním rokem koná akce v oblasti světelné techniky, která chce…

25. ročník elektrotechnické výstavy v Hradci Králové pořádá ve dnech 30. a 31. srpna 2017 společnost Sonepar Česká republika v prostorách…

Více aktualit

Vyjadřujeme se srozumitelně?


Vyjadřujeme se srozumitelně?

V mluveném i písemném vyjadřování, aniž si to uvědomujeme, často používáme slova a termíny, které nejsou správné a srozumitelné. Odjakživa do živého jazyka pronikají cizí slova z jiných jazyků a mnohé zdomácnějí, většinou s poněkud jiným významem. Samozřejmě se nemíním plést do řemesla jazykovědcům, avšak čas od času jsem při redakci článků zaskočen slovy a větami, u nichž musím velmi přemýšlet, co jimi autor vlastně chtěl sdělit. Snažím se smysl pochopit a lépe vyjádřit, nebo konzultuji problém s autorem. V dnešní době je přejímání cizích slov, značek, zkratek a celých slovních spojení zvláště rozšířeno. Je to dáno propojováním světa obchodem, technikou i politikou a také tím, že hodně mluví a píšou i lidé, kteří chtějí ostatní přehlušit nabídkami zboží, písemností a „myšlenek„, ačkoliv nic z toho dobře neovládají.

Vraťme se pro názornou ukázku tohoto věčného problému do minulosti. Běžně se používá slovo lustr i ve světelné technice, ačkoliv není v našich terminologických normách nikde definováno. Toto slovo se k nám podle etymologického slovníku dostalo přes francouzštinu a němčinu z latiny od výrazu lustrare, osvěcovat. Z toho vyplývá, že při jeho používání si může každý představovat něco jiného. Uveďme některé charakteristiky lustru, které se podařilo v literatuře najít:

  • v 25. dílu Technického průvodce z 50. let Elektrické světlo se lustr stropní i nástěnný s jednou nebo více „lampami„ řadí do ozdobných svítidel pro všeobecné osvětlení,

  • v Technickém výběru do kapsy Světlo v teorii a praxi, vydaném v roce 1960 nakladatelstvím Práce, Netušil charakterizoval lustr jako složité ozdobné svítidlo s mnoha zdroji světla, u něhož výtvarná složka převažuje nad světelnou,

  • podle Akademického slovníku cizích slov z roku 1998 je lustr ozdobné stropní svítidlo, zpravidla pro více „světel„; jsou zde uvedeny příklady mnohoramenný, křišťálový, románský, gotický, renesanční, chrámový, zámecký.

Z těchto citací je zřejmé, že slovo lustr nemůže fungovat jako technický termín, a mnohem lepší je používat dnes běžné české slovo svítidlo se správnými přívlastky: stropní, nástěnné (zápustné, přisazené, závěsné), stolní, stojanové dekorativní, účelové (technické) atd.

Mnohoznačnost běžného jazyka dobře slouží básníkům, spisovatelům a politikům, aby jejich výtvory umožňovaly různý výklad, nikoliv však odborníkům, kteří chtějí přesně popsat výrobek, technologii, tedy výrobní postup, nebo technologické (výrobní) vybavení určitého provozu.

Mnoho zdaru ve vaší práci přeje
šéfredaktor