Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
29. 7. 2019. V elektronické verzi na webu 29. 8. 2019.

Světelně-technická zařízení
Foxtrot řídí nové sídlo asociace barmanů
Dynamické osvětlení kaple Anděla Strážce v Sušici

Příslušenství osvětlovacích soustav
Bezpečnost, úspornost a komfort s KNX
Celosvětově první LED spínaný zdroj s rozhraním KNX od výrobce MEAN WELL
KNX – systém s budoucností
Schmachtl – konektorová instalace gesis

Aktuality

Nový pobočný spolek ČSO – region Praha Po mnoha letech existence České společnosti pro osvětlování byl v červnu tohoto roku…

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Logická mobilní hra „Zrecykluj to!“ naučí správně recyklovat elektrozařízení Cílem hry je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do…

Více aktualit

Vyjadřujeme se srozumitelně?


Vyjadřujeme se srozumitelně?

V mluveném i písemném vyjadřování, aniž si to uvědomujeme, často používáme slova a termíny, které nejsou správné a srozumitelné. Odjakživa do živého jazyka pronikají cizí slova z jiných jazyků a mnohé zdomácnějí, většinou s poněkud jiným významem. Samozřejmě se nemíním plést do řemesla jazykovědcům, avšak čas od času jsem při redakci článků zaskočen slovy a větami, u nichž musím velmi přemýšlet, co jimi autor vlastně chtěl sdělit. Snažím se smysl pochopit a lépe vyjádřit, nebo konzultuji problém s autorem. V dnešní době je přejímání cizích slov, značek, zkratek a celých slovních spojení zvláště rozšířeno. Je to dáno propojováním světa obchodem, technikou i politikou a také tím, že hodně mluví a píšou i lidé, kteří chtějí ostatní přehlušit nabídkami zboží, písemností a „myšlenek„, ačkoliv nic z toho dobře neovládají.

Vraťme se pro názornou ukázku tohoto věčného problému do minulosti. Běžně se používá slovo lustr i ve světelné technice, ačkoliv není v našich terminologických normách nikde definováno. Toto slovo se k nám podle etymologického slovníku dostalo přes francouzštinu a němčinu z latiny od výrazu lustrare, osvěcovat. Z toho vyplývá, že při jeho používání si může každý představovat něco jiného. Uveďme některé charakteristiky lustru, které se podařilo v literatuře najít:

  • v 25. dílu Technického průvodce z 50. let Elektrické světlo se lustr stropní i nástěnný s jednou nebo více „lampami„ řadí do ozdobných svítidel pro všeobecné osvětlení,

  • v Technickém výběru do kapsy Světlo v teorii a praxi, vydaném v roce 1960 nakladatelstvím Práce, Netušil charakterizoval lustr jako složité ozdobné svítidlo s mnoha zdroji světla, u něhož výtvarná složka převažuje nad světelnou,

  • podle Akademického slovníku cizích slov z roku 1998 je lustr ozdobné stropní svítidlo, zpravidla pro více „světel„; jsou zde uvedeny příklady mnohoramenný, křišťálový, románský, gotický, renesanční, chrámový, zámecký.

Z těchto citací je zřejmé, že slovo lustr nemůže fungovat jako technický termín, a mnohem lepší je používat dnes běžné české slovo svítidlo se správnými přívlastky: stropní, nástěnné (zápustné, přisazené, závěsné), stolní, stojanové dekorativní, účelové (technické) atd.

Mnohoznačnost běžného jazyka dobře slouží básníkům, spisovatelům a politikům, aby jejich výtvory umožňovaly různý výklad, nikoliv však odborníkům, kteří chtějí přesně popsat výrobek, technologii, tedy výrobní postup, nebo technologické (výrobní) vybavení určitého provozu.

Mnoho zdaru ve vaší práci přeje
šéfredaktor