Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem
7. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 7. 3. 2017.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE 2017 

Architekturní a scénické osvětlení
Světelný design v kostce – Část 28
Osvětlení spiegeltentu a jeho specifika

Aktuality

Kurz osvětlovací techniky XXXIII – 1. oznámení Česká společnost pro osvětlování, regionální skupina Ostrava, a VŠB – Technická…

Konferencia SVETLO 2017 – 1. oznámenie Slovenská svetelnotechnická spoločnosť a Česká společnost pro osvětlování vás pozývajú na…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Více aktualit

Vladimír Mucha

číslo 3/2003

Vladimír Mucha
4. 5. 1945 – 6. 8. 2003

Pan Vladimír Mucha už není mezi námi. Zemřel po tragické nehodě ve věku 58 let v Hodoníně, ve městě, v němž se narodil a v němž strávil téměř celý svůj pestrý život. Osudnou se mu stala dopravní nehoda při jízdě s nákladní avií s mechanickou plošinou pro práci ve výškách.

Obr. 1. Obr. 2.

Pan Mucha byl člověkem, který měl rád lidi, žil pro rodinu a cenil si přátelství. Každý, kdo se s ním třeba jen letmo setkal, na něj vzpomíná jako na člověka veselého a přátelského. Měl velmi mnoho zájmů a jeho aktivity byly velice různorodé. Věnoval se umění (muzicíroval, maloval, fotografoval), ale i sportu (lyžoval), byl manuálně velice zručný (když bylo potřeba, stal se zedníkem, stolařem, soustružníkem, automechanikem, ale uměl i opravit hodinky nebo vykovat krbové náčiní), byl vášnivým sběratelem starých věcí atd. Hodně pro něj znamenala hudba. Kdysi hrál v bigbítové skupině na saxofon, kytaru a bubny, později v Hodonínské cimbálové muzice na klarinet.

Pan Mucha se vyučil elektrikářem a při zaměstnání dostudoval střední průmyslovou školu. Pracoval mimo jiné v Podniku výpočetní techniky a v Komunálních službách (v propagaci a v tiskárně), ale hlavně se více než dvacet let věnoval veřejnému osvětlení, jež mu přirostlo k srdci. Ve veřejném osvětlení nejprve pracoval jako zaměstnanec místních Technických služeb, po roce 1989 soukromě, s malou přestávkou, až do roku 2000. Pro veřejné osvětlení dokonce navrhl svítidlo s kruhovou zářivkou a pustil se i do jeho výroby. Byl mužem činu s mladým myšlením. Pochopitelně nemohl v roce 1991 chybět ani u zrodu Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení, v níž řadu let pracoval v předsednictvu a později v revizní komisi. Hodonín byl díky jemu místem mnohých setkání odborníků z oboru veřejného osvětlení, řada z nich zde nalezla vztah k cimbálové muzice a k moravskému vínu. Vždy jsme za panem Muchou rádi jezdili. Bude nám chybět. O tom, že je takových lidí hodně, svědčila i neobvykle početná účast těch, kdo se s ním, přes extrémní vedra, přišli ve středu 13. srpna naposledy rozloučit.

S využitím podkladů od Pavla Muchy (syna Vladimíra Muchy) zpracoval Ing. Jaroslav Kotek.