Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem
17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Příští týden začne v Praze strojírenský veletrh FOR INDUSTRY Letos na něm předvedou jedinečné novinky české společnosti. Spojení designu a moderní…

Trendy chytrého řízení budov, energetiky a měst aneb Čtvrtá průmyslová revoluce nejenom v průmyslu Přednáška Ing Jaromíra Klabana se uskuteční ve středu dne 19. 4. 2017 ve 14 hod v…

Češi chtějí bydlet lépe – návštěvnost jarních veletrhů o bydlení stoupla o čtvrtinu Výstaviště PVA EXPO PRAHA v Letňanech bylo v minulých dnech nabité k prasknutí. Téměř…

Vše pro stavbu a interiér najdou návštěvníci na březnovém souboru veletrhů Stovky českých i zahraničních společností se představí na největším jarním souboru…

Více aktualit

Vladimír Mucha

číslo 3/2003

Vladimír Mucha
4. 5. 1945 – 6. 8. 2003

Pan Vladimír Mucha už není mezi námi. Zemřel po tragické nehodě ve věku 58 let v Hodoníně, ve městě, v němž se narodil a v němž strávil téměř celý svůj pestrý život. Osudnou se mu stala dopravní nehoda při jízdě s nákladní avií s mechanickou plošinou pro práci ve výškách.

Obr. 1. Obr. 2.

Pan Mucha byl člověkem, který měl rád lidi, žil pro rodinu a cenil si přátelství. Každý, kdo se s ním třeba jen letmo setkal, na něj vzpomíná jako na člověka veselého a přátelského. Měl velmi mnoho zájmů a jeho aktivity byly velice různorodé. Věnoval se umění (muzicíroval, maloval, fotografoval), ale i sportu (lyžoval), byl manuálně velice zručný (když bylo potřeba, stal se zedníkem, stolařem, soustružníkem, automechanikem, ale uměl i opravit hodinky nebo vykovat krbové náčiní), byl vášnivým sběratelem starých věcí atd. Hodně pro něj znamenala hudba. Kdysi hrál v bigbítové skupině na saxofon, kytaru a bubny, později v Hodonínské cimbálové muzice na klarinet.

Pan Mucha se vyučil elektrikářem a při zaměstnání dostudoval střední průmyslovou školu. Pracoval mimo jiné v Podniku výpočetní techniky a v Komunálních službách (v propagaci a v tiskárně), ale hlavně se více než dvacet let věnoval veřejnému osvětlení, jež mu přirostlo k srdci. Ve veřejném osvětlení nejprve pracoval jako zaměstnanec místních Technických služeb, po roce 1989 soukromě, s malou přestávkou, až do roku 2000. Pro veřejné osvětlení dokonce navrhl svítidlo s kruhovou zářivkou a pustil se i do jeho výroby. Byl mužem činu s mladým myšlením. Pochopitelně nemohl v roce 1991 chybět ani u zrodu Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení, v níž řadu let pracoval v předsednictvu a později v revizní komisi. Hodonín byl díky jemu místem mnohých setkání odborníků z oboru veřejného osvětlení, řada z nich zde nalezla vztah k cimbálové muzice a k moravskému vínu. Vždy jsme za panem Muchou rádi jezdili. Bude nám chybět. O tom, že je takových lidí hodně, svědčila i neobvykle početná účast těch, kdo se s ním, přes extrémní vedra, přišli ve středu 13. srpna naposledy rozloučit.

S využitím podkladů od Pavla Muchy (syna Vladimíra Muchy) zpracoval Ing. Jaroslav Kotek.