Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem
17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Vše pro stavbu a interiér najdou návštěvníci na březnovém souboru veletrhů Stovky českých i zahraničních společností se představí na největším jarním souboru…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

Festival světla BLIK BLIK opět rozsvítí Plzeň Třetí ročník plzeňského festivalu Blik Blik se chystá na pátek 17. a sobotu 18. března.…

Kurz osvětlovací techniky XXXIII – 1. oznámení Česká společnost pro osvětlování, regionální skupina Ostrava, a VŠB – Technická…

Více aktualit

Vladimír Mucha

číslo 3/2003

Vladimír Mucha
4. 5. 1945 – 6. 8. 2003

Pan Vladimír Mucha už není mezi námi. Zemřel po tragické nehodě ve věku 58 let v Hodoníně, ve městě, v němž se narodil a v němž strávil téměř celý svůj pestrý život. Osudnou se mu stala dopravní nehoda při jízdě s nákladní avií s mechanickou plošinou pro práci ve výškách.

Obr. 1. Obr. 2.

Pan Mucha byl člověkem, který měl rád lidi, žil pro rodinu a cenil si přátelství. Každý, kdo se s ním třeba jen letmo setkal, na něj vzpomíná jako na člověka veselého a přátelského. Měl velmi mnoho zájmů a jeho aktivity byly velice různorodé. Věnoval se umění (muzicíroval, maloval, fotografoval), ale i sportu (lyžoval), byl manuálně velice zručný (když bylo potřeba, stal se zedníkem, stolařem, soustružníkem, automechanikem, ale uměl i opravit hodinky nebo vykovat krbové náčiní), byl vášnivým sběratelem starých věcí atd. Hodně pro něj znamenala hudba. Kdysi hrál v bigbítové skupině na saxofon, kytaru a bubny, později v Hodonínské cimbálové muzice na klarinet.

Pan Mucha se vyučil elektrikářem a při zaměstnání dostudoval střední průmyslovou školu. Pracoval mimo jiné v Podniku výpočetní techniky a v Komunálních službách (v propagaci a v tiskárně), ale hlavně se více než dvacet let věnoval veřejnému osvětlení, jež mu přirostlo k srdci. Ve veřejném osvětlení nejprve pracoval jako zaměstnanec místních Technických služeb, po roce 1989 soukromě, s malou přestávkou, až do roku 2000. Pro veřejné osvětlení dokonce navrhl svítidlo s kruhovou zářivkou a pustil se i do jeho výroby. Byl mužem činu s mladým myšlením. Pochopitelně nemohl v roce 1991 chybět ani u zrodu Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení, v níž řadu let pracoval v předsednictvu a později v revizní komisi. Hodonín byl díky jemu místem mnohých setkání odborníků z oboru veřejného osvětlení, řada z nich zde nalezla vztah k cimbálové muzice a k moravskému vínu. Vždy jsme za panem Muchou rádi jezdili. Bude nám chybět. O tom, že je takových lidí hodně, svědčila i neobvykle početná účast těch, kdo se s ním, přes extrémní vedra, přišli ve středu 13. srpna naposledy rozloučit.

S využitím podkladů od Pavla Muchy (syna Vladimíra Muchy) zpracoval Ing. Jaroslav Kotek.