časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 6/2021 vyšlo tiskem
29. 11. 2021. V elektronické verzi na webu ihned.

Aktuality
Poslední zasedání redakční rady časopisu Světlo?
Ing. Jiří Novotný šéfredaktorem časopisu Světlo od jeho založení

Z odborného tisku
Nový datový formát pro popis svítidel

Uvádění veličin, jednotek atd. v odborných textech

|

Při rostoucím tlaku na rychlé převádění cizojazyčných textů do češtiny se psaná podoba českého jazyka stále více rozvolňuje. Mnohdy ovšem na úkor srozumitelnosti překládaného sdělení. Bohužel tomu tak je i v odborných publikacích, dokonce i v technických normách. Proto čtenářům předkládáme doporučení odbornice na češtinu dr. Vlkové, ve kterém se v tomto případě soustřeďuje především na psaní veličin a jednotek. (red.)
 
Při překladu nelze mechanicky přejímat pravopisné zvyklosti užívané v cizím jazyce, ale je třeba řídit se domácími pravidly a zvyklostmi.
 
Nelze rozlišovat mezi pravopisným řešením použitým v názvu technické normy (publikace, kapitoly apod.) a řešením v dalším textu, musí si vzájemně odpovídat. Jinými slovy: řešení musí být vždy v celém textu jednotné.
 
Psaní s mezerou versus psaní bez mezery není pouze formální záležitost, ale úzce souvisí s významem; konkrétní řešení by proto vždy mělo vycházet z významové stránky a být s ní v souladu. Obsahuje-li text veličiny a jednotky, uvádějí se v souladu s ČSN 01 6910 Úprava písemností zpracovaných textovými editory nebo psaných strojem (čl. 6 a 7) a Metodickými pokyny pro normalizaci MPN 1:2006 Stavba, členění a úprava českých technických norem (str. 24 až 26). To znamená: Čísla veličin, která mají více než tři místa vpravo nebo vlevo od desetinné čárky, se obvykle člení do skupin o třech místech jednou pevnou mezerou.
 
Mezi veličinu a příslušnou jednotku se vkládá nebo nevkládá pevná mezera v závislosti na významu; mezera zde signalizuje předěl mezi slovy, aby tak bylo možné rozlišovat mezi typy jako např. 2 m tyče (= dva metry tyče) x 2m tyče (= dvoumetrové tyče).
 
Jde-li o veličinu ve spojení s podstatným jménem, tj. o dvě samostatná slova, vkládá se mezi ně mezera, tj. např. 10 cm (= deset centimetrů), 9 V (devět voltů), 60 W (šedesát wattů), 100 % (sto procent), 250 kW, 1 110 MPa, 37 °C atd.
 
Jde-li o jednoslovné pojmenování, které je přídavným jménem, píše se celý výraz bez mezery, tj. např. 10cm (= deseticentimetrový), 9V (devítivoltový), 60W (šedesátiwattový), 100% (stoprocentní) atd.
 
Pokud jde o užívání lomítka, je nutné rozlišovat mezi matematickým vyjádřením (ve vzorcích atd.) a vyjádřením textovým.
 
U matematických výrazů je nutné zachovávat oborové zvyklosti a pravidla.
 
Příslušné zvyklosti by měly zůstat zachovány také při označování institucí a jejich složek apod., to znamená např. ISO TC 37/SC 2/WG 6.
 
U textového vyjádření je třeba vycházet z toho, v jakém významu bylo lomítko použito. – Nejobecněji jde-li o těsnost vyjádření signalizující něco více než pouhé kladení výrazů vedle sebe a součet jednotlivých složek (typ a/nebo, před/za lomítkem apod.), anebo pouze o oddělování několika položek od sebe apod.
 
Z toho vyplývá, že varianta s mezerou před lomítkem, ale bez mezery za lomítkem nebo naopak by vůbec neměla přicházet v úvahu.
 
Těsnost vyjádření se v tomto případě signalizuje tím, že před lomítkem ani za ním se nepíše mezera – viz a/nebo.
 
Volnost vyjádření, kdy lomítko představuje způsob oddělení dvou nebo více položek, je signalizována mezerami po obou stranách lomítka (tj. opět analogie s mezislovní mezerou). Jde o způsob řešení, který také napomáhá přehlednosti textu.
 
Je třeba si ovšem uvědomit, že při volném vyjádření je lomítko pouze jedním z řady možných řešení (v závislosti na kontextu připadá dále v úvahu např. pomlčka, dvojtečka aj.), že jeho užívání (nebo nadužívání) a také některé kombinace znaků (viz např. název ČSN ISO 3223) mnohdy orientaci spíše komplikují a neumožňují ani jednoznačnou interpretaci, která by u normativních dokumentů stejně jako u všech odborných textů měla být vždy primární záležitostí.
 
Nejde-li o matematické vyjádření, ale o kontextové využití, bylo by proto v případě překladů na místě zvažovat, nedisponuje-li čeština pro daný význam adekvátnějším způsobem zápisu, protože v tomto případě by významové hledisko a požadavek jasnosti a jednoznačnosti měly být nadřazeny nad formální shodu.
 
Doufejme, že uvedený text pomůže případným autorům při psaní významově přesných, jasných a jednoznačných článků i do časopisu Světlo.
 

Věra Vlková