Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2016 vyšlo v tištěné podobě 19. září 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned.

Normy, předpisy a doporučení
Nařízení č. 10/2016 (pražské stavební předpisy) z hlediska stavební světelné techniky

Světelnětechnická zařízení
PROLICHT CZECH – dodavatel osvětlení pro nové kanceláře SAP
Posviťte si v práci na práci
Moderní a úsporné LED osvětlení bazénové haly

Aktuality

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Doprovodný program SIGNALu ovládne Maotik, DJ Maceo a The Cupcake Collective i Containall V obří nafukovací kupoli SIGNAL Dome, která se v rámci SIGNAL festivalu už podruhé objeví…

Více aktualit

Umělé světelné zdroje


Umělé světelné zdroje

Podle světelnětechnického slovníku (ČSN IEC 50(845) je umělý světelný zdroj definován jako zdroj optického záření, zpravidla viditelného, zhotovený k tomuto účelu. V souladu s touto definicí patří mezi světelné zdroje (termín má stejný význam bez přívlastku „umělé“) vše co se lidem od nepaměti podařilo přizpůsobit k osvětlování při nedostatku světla od přírodních zdrojů světla – Slunce, Měsíce, hvězd. Světelný zdroj spolu s částmi, které přerozdělují, filtrují nebo mění světlo vyzařované zdrojem, a také s díly nutnými pro upevnění a ochranu zdroje (zdrojů), včetně pomocných prvků pro připojení a napájení, tvoří svítidlo.

Povšimněme si, že přes bouřlivý rozvoj světelných zdrojů a svítidel koncem 19. a zejména 20. století, lidstvo stále používá všechny dosud známé zdroje tedy teplotní (spalovací-plamenné, jako oheň, louče, svíčky, petrolejový a plynový plamen a vakuové a plynem plněné žárovky), výbojové (nízkotlaké a vysokotlaké výbojky) a v poslední době polovodičové (LED). Existují údaje o tom, že spalovacími světelnými zdroji svítí ještě asi dvě miliardy chudých třetího světa, kteří platí za nedostatečné nejnutnější osvětlení mnohem více než lidé v rozvinutých zemích za kvalitní elektrické osvětlení pro práci i odpočinek po celých 24 hodin denně.

O tom, že levné, bezpečné a dobré umělé osvětlení podstatně urychlilo rozvoj zemí, které ho v plné míře využívaly, existuje řada dokladů. V této souvislosti je dobré si uvědomit, že umělé osvětlení začaly již koncem 19. století nejvíce využívat Spojené státy americké a na jejich ekonomice to je dosud dobře patrné.

V poslední době se po příkladu USA začali také evropští odborníci zabývat spotřebou energie na osvětlování. Připravuje se evropská norma, která by měla stanovit vhodné podklady pro stanovení energetické náročnosti umělého osvětlení budov. Cílem této normy je stimulovat používání nejúčinnějších světelných zdrojů a způsobů osvětlování pro zajištění kvalitního osvětlení při rozumné spotřebě energie.

Omezování spotřeby energie je zřejmě jedním ze stěžejních předpokladů dalšího rozvoje pozemské civilizace. Nadějný je vývoj v oboru světelné techniky. Používají se stále účinnější světelné zdroje a svítidla a tzv. inteligentní ovládání osvětlení. Svítí se podle vykonávaných činností, a jen tehdy, kdy je to nutné, a dobře se využívá i denní přírodní světlo.

Ing. Jiří Novotný,
šéfredaktor