Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem
17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Vše pro stavbu a interiér najdou návštěvníci na březnovém souboru veletrhů Stovky českých i zahraničních společností se představí na největším jarním souboru…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

Festival světla BLIK BLIK opět rozsvítí Plzeň Třetí ročník plzeňského festivalu Blik Blik se chystá na pátek 17. a sobotu 18. března.…

Kurz osvětlovací techniky XXXIII – 1. oznámení Česká společnost pro osvětlování, regionální skupina Ostrava, a VŠB – Technická…

Více aktualit

Tak nám zabili Ferdinanda!

Ing. Petr Novotný, Light servis
 
Vlastně ani nevím, proč se mi vybavila úvodní slova nejklasičtější klasiky české literatury. Titulek by totiž měl znít Tak nám zakázali žárovku!. Možná je to pro to „nám“, které evokuje, že jsme ho (ji) měli tak trochu rádi a nebo jsme si aspoň zvykli. A taky trochu pro to explicitně nevyjádřené „oni“, tedy že my s tím nemáme nic společného. Pravda, zatím je „mrtvá“ jen ta stowattová a všechny matné. Jenže ty ostatní budou rychle následovat. A proč najednou patří na smetiště dějin, když více než 100 let dobře sloužily? Protože jsou neúsporné a neekologické!
 
Je to skutečně tak? Světelná účinnost klasické žárovky 100 W, E27 při nominálním napětí je asi 13,5 lm/W. U kvalitních „úsporek“ s obdobným tokem, umožňujících přímou náhradu žárovky, je to asi 55 až 62 lm/W. Zdánlivě tedy není co řešit. Jenže v české kotlině se v průměru sedm měsíců v roce topí a žárovka, oč je méně účinným světelným zdrojem, o to účinnějším je infračerveným zářičem (vyzařuje asi 95 % tepla). Navíc v době, kdy se topí i mnohem více svítí. Zdaleka tedy není možné konstatovat, že energie, která není vyzářena ve viditelné části spektra, přijde vniveč. Platí to samozřejmě jen pro žárovky umístěné v temperovaných místnostech.
 
Nejsem si jistý, zda existuje hodnověrná statistika mapující množství energie spotřebované žárovkami. Já jsem si „zametl před vlastním prahem“ a spočítal, kolik žárovek máme v rodinném domku a kde jsou. Napočítal jsem jich devatenáct, vesměs 60W (tedy zatím legálních): dvě na WC, jedna na chodbě, jedna v předsíni u zadního vchodu, jedna v „lampičce“, jedna ve spíži. Zbytek na půdě a ve sklepě. Velkou část z nich jsem za sedmnáct let bydlení nevyměnil, takže jejich podíl na spotřebě je určitě marginální.
 
Složitější otázka je, čím je nahradit. Zářivky umožňující přímou náhradu (snad s výjimkou těch nejlepších a nejdražších) příliš nemilují časté spínání. Navíc ze studeného stavu jim trvá jednu až dvě minuty, než dosáhnou plného výkonu, a to už jsem většinou ze sklepa pryč (bezprostředně po zapnutí svítí přibližně jedna třetina světelného toku). Zářivky (včetně tzv. úsporných) představují, na rozdíl od neškodných a snadno recyklovatelných žárovek, nebezpečný odpad (rtuť, elektronika). Kolik domácností (byť jinak třídících) bude nosit vyhořelé „úsporky“ do patřičných sběrových míst, jestliže na ně nebude v dosahu příslušný kontejner, je otázka, a kolik rtuti se uvolní do prostředí ze zdrojů končících ve směsném odpadu, rovněž. Řekl bych tedy, pro daný účel, náhrada nepříliš vhodná. Náhrada diodami LED adekvátního výkonu je zatím v podstatě nedostupná, a i když se to záhy změní, cena bude ve srovnání se žárovkami ještě léta astronomická. A více smysluplných řešení vlastně není, takže z Bruselu zakázali (předpokládám, že šlo o pány) žárovku, aniž by v mnoha případech byla k dispozici přiměřená náhrada.
 
Zda jde o hloupost, lobbing, ústupek agresivnímu environmentalismu nebo všechno dohromady, na tom až tak nezáleží. V každém případě je toto administrativní nařízení přinejmenším nedemokratické (nikdo se nás neptal), antiliberální a především zbytečné. Nicméně v mnoha dalších neuvážených, hloupých, nedemokratických, antiliberálních, zatraceně drahých (a nevím jakých ještě) opatřeních směřujících nesmyslně proti emisím životně důležitého nejmenovaného plynu, jehož chemická značka se stala světovým zaklínadlem, je zákaz staré dobré žárovky nepochybně drobností. Ve srovnání s povinným procentem biopaliv v ropných produktech, vedoucím ke globálnímu nárůstu cen potravin a masivnímu kácení pralesů, nebo naší českou lahůdkou v podobě podpory fotovoltaické výroby energie, určitě. Jen by mě zajímalo, proti čemu budeme bojovat, až si časem sdělovací prostředky konečně všimnou, že představitelé mezinárodního panelu pro klimatické změny (IPCC) lžou, jako když Rudé právo tisklo.
 
V každém případě bych doporučoval nějakou tu žárovičku si schovat. Můžeme se u ní hřát, až zakážou oheň v krbu (neefektivní a neekologický), a popř. i v tajné odbojové buňce zvyšovat emise CO2, nezbytné pro růst zelených rostlin, a na dálku tak přispívat ke zvýšení výnosů na políčcích hladovějících v Africe.
 
Obr. 1. František Ferdinand d’Este † 28. června 1914
Obr. 2. Obyčejná 100wattová žárovka † 2009