časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 6/2021 vyšlo tiskem
29. 11. 2021. V elektronické verzi na webu ihned.

Aktuality
Poslední zasedání redakční rady časopisu Světlo?
Ing. Jiří Novotný šéfredaktorem časopisu Světlo od jeho založení

Z odborného tisku
Nový datový formát pro popis svítidel

Svítidla Philips a nové požadavky na veřejné osvětlení

|

číslo 1/2002

Svítidla Philips a nové požadavky na veřejné osvětlení

Ing. Jakub Wittlich, Philips ČR s. r. o. Lighting

Světlo je možné vnímat jako pátý prvek prostředí, které nás obklopuje. Stejně tak jako vzduch, voda, země a oheň má i světlo dvě stránky – pozitivní a negativní.

Obr. 1.

Přínosem venkovního osvětlení je např. vzbuzování kladných emocí, prodloužení aktivní části dne, spolupůsobení při zajišťování bezpečnosti osob; negativní působení vzniká tam, kde světlo dopadá do míst, kde ho člověk nechce, a výsledkem je nepohoda až omezení vidění, popř. estetické narušení prostředí. Toto světlo lze nazvat světlem rušivým.

Další negativní stránkou umělého osvětlení z hlediska působení na venkovní prostředí je vznik tzv. světelného smogu. Toto světelné znečištění se projevuje jasem noční oblohy, který je důsledkem lámání světla produkovaného člověkem a kosmického záření na prachových částicích a molekulách plynu obsažených v atmosféře. Toto světlo je možné nazvat světlem rozptýleným.

Rozptýlené umělé světlo, čili světlo, které lze ovlivnit, je tvořeno přímou složkou, produkovanou svítidly veřejného a architekturního osvětlení a světelnými reklamami, i nepřímou složkou, vzniklou odrazem světla a rozzářenými okny. Poměr těchto složek v evropských podmínkách je přibližně 30 : 70 %.

Z pozice navrhování a provozování veřejného a architekturního osvětlení je možné uvedené negativní stránky osvětlení omezit vhodnou volbou těchto parametrů:

  • rozložení svítivosti svítidel,
  • uspořádání svítidel,
  • směrování svítidel,
  • řízení osvětlení v souladu s potřebami a/nebo časem.

Obr. 2.

Vhodné rozložení svítivosti uličních svítidel umožňuje omezit obě složky rozptýleného světla i rušivého světla usměrněním světelného toku zdroje světla tam, a pouze tam, kde je ho třeba. Stejně se projeví i správné uspořádání a směrování svítidel. Řízení osvětlení dovoluje svítit pouze tehdy, kdy je to zapotřebí, a snižování úrovně osvětlení v průběhu noci omezuje zejména odraženou složku rozptýleného světla.

Na popsané problémy reagovala CIE svým doporučením č. 126. Zmíněné doporučení definuje mimo jiné maximální svítivost svítidla vůči danému referenčnímu bodu, maximální osvětlenost fasád obytných domů – tím je dáno omezení rušivého světla, a maximální hodnotu poměru vyzářeného světelného toku do horního poloprostoru k celkovému toku svítidel – tento parametr určuje omezení rozptýleného světla. Uvedená kritéria jsou definována pro čtyři zóny prostředí od tmavé krajiny po centra měst.

Svítidla Philips pro veřejné osvětlení

Pro navrhování nové nebo pro rekonstrukci staré soustavy veřejného osvětlení v souladu s moderními evropskými trendy je třeba dodržovat tyto zásady:

  • přesné dimenzování soustavy – nepřesvětlovat;
  • použití kvalitních svítidel s vysokým udržovacím činitelem a světelných zdrojů s malým poklesem světelného toku – počáteční hodnota jasu (osvětlenosti) v novém stavu nemusí být tak vysoká;
  • regulace osvětlení stmíváním v době slabého provozu;
  • volba geometrie (roztečí, polohy a výšky stožárů) s ohledem na okolní zástavbu.

Kromě těchto světelnětechnických kritérií je pro efektivní využití možných investičních prostředků nutné vybrat svítidlo, jehož poměr kvality k ceně odpovídá požadovanému využití.

Pro pokrytí celého trhu svítidel pro osvětlení komunikací nyní nabízí Philips Lighting tři typové řady svítidel.

Malaga (obr. 1 a obr. 2)

Svítidla Malaga představují moderní typovou řadu svítidel určenou pro osvětlování místních komunikací třídy III až VI (pro třídy I a II je lze použít při geometrickém uspořádání soustavy vyplývajícím z výpočtu osvětlení s ohledem na činitel kr – relativní zvýšení prahu rozlišitelnosti) a vnitrozávodových komunikací.

Svítidla se vyrábějí ve dvou velikostech: SGS101 pro vysokotlaké sodíkové výbojky SON-(T) 70 W a HGS101 pro rtuťové vysokotlaké výbojky HPL-N 80 až 125 W a SGS102 pro výbojky SON-(T) 100, 150 a 250 W HGS102 pro výbojku HPL-N250 W. V městských centrech, kde jsou zvýšené požadavky na věrnost podání barev, lze jako přímou náhradu výbojek SON 70 a 150 W použít výbojky Mastercolour CDM 70 a 150 W ve verzi TT.

Obr. 3.

Krytí prostoru zdroje IP65 a kryt z polykarbotnátu zaručují vysokou odolnost svítidla proti znečištění, univerzální držák umožňuje montáž na stožár i na výložník.

Stavitelný reflektor zároveň s použitím trubicových výbojek SON-T poskytují možnost přizpůsobit vyzařování svítidla geometrii komunikace.

Řada 203 (obr. 3)

Svítidla řady 203 jsou určena pro osvětlování všech kategorií silnic a dálnic a vyšších tříd místních komunikací. Spolu se svítidly Malaga představují komplexní nabídku pro řešení osvětlení komunikací.

Svítidla jsou určena pro vysokotlaké sodíkové výbojky SON-T 70 až 250 W nebo rtuťové vysokotlaké výbojky HPL-N 80 a 125 W. Velmi kvalitní leštěný hliníkový reflektor s vysokou účinností je stavitelný do pěti poloh. Tato variabilita umožňuje univerzálně přizpůsobit vyzařování svítidla poloze stožáru vůči komunikaci.

Krytí prostoru zdroje IP65 zajišťuje vysokou odolnost svítidla ke znečištění. Kryt optiky svítidla je vypouklý z polykarbonátu nebo z tvrzeného plochého skla.

V souvislosti s diskusí o světelném znečištění se stále častěji objevuje názor, že kryt z plochého skla je „ekologický“ a řeší všechny problémy. Skutečnost je poněkud složitější. Porovnají-li se světelnětechnické parametry svítidla SGS203 se sodíkovou vysokotlakou výbojkou SON-T 150 W při použití vypouklého krytu z polykarbonátu (PC) a krytu z plochého skla (FG), dojde se k následujícím zjištěním.

Obr. 4. Obr. 5.

Průměrný jas vozovky se svítidly s PC krytem je vyšší než se svítidly s krytem FG, a to při lepší rovnoměrnosti. Naproti tomu hodnota relativního zvýšení prahu rozlišitelnosti jasu (kr jako parametru vyjadřujícího oslnění) se u svítidel s krytem FG sníží o 1,4 až 4 % podle geometrie osvětlovací soustavy (čím je hodnota kr nižší, tím je oslnění menší). Zároveň se svítivost I90 v rovinách C0 a C15 sníží ze 2, resp. 4 cd/klm na 0.

Vzhledem k tomu, že světelný tok do horního poloprostoru těchto svítidel již je s krytem PC krytem takřka nulový, znamená použití plochého skla především zlepšení zrakového komfortu pro řidiče a kolemjdoucí a omezení světelného toku dopadlého na fasády okolních domů. Zároveň se ovšem omezí optické vedení řidičů. Rozdíly v distribuci světelného toku ukazují obr. 4 (kryt PC) a obr. 5 (kryt FG).

Při využití plochého skla se zlepší činitel znečištění svítidla, a tedy i udržovací činitel soustavy. Samočisticí a antistatické vlastnosti plochého skla jsou přínosem pro zlepšení činitele znečištění svítidla o asi 5 % v porovnání s použitím krytu PC.

Obr. 6.

Uvedené vlastnosti jasně určují vhodné aplikace obou druhů krytů – plochá skla do zastavěných oblastí tam, kde se nacházejí obytné budovy v blízkosti komunikací, a vypouklé kryty PC pro okružní komunikace a průmyslové zóny, kde je pro orientaci řidičů důležité optické vedení.

Iridium

Svítidla řady Iridium jsou tím nejmodernějším, co je nabízeno na trhu svítidel pro veřejné osvětlení. Jen namátkou – tři druhy krytů optické části svítidla, od vypouklého krytu PC krytu po ploché sklo, kryt svítidla ze ztuženého polyesteru nebo hliníku, krytí celého svítidla IP66, sedm stupňů nastavení vyzařovací optiky, přídavné clony pro omezení vyzařování před svítidlo nebo za ně. Podrobné údaje o tomto svítidle lze nalézt v [1].

Závěr

V praxi firmy Philips Lighting je v mnoha místech znát snahu o používání moderních svítidel v kombinaci se skutečným navrhováním osvětlení za účasti profesionálů. To vede k vytváření osvětlovacích soustav, které jsou na úrovni současných evropských trendů. Jako příklad je možné uvést osvětlovací soustavy veřejného osvětlení se svítidly Philips realizované v Mostě a Pardubicích.

Literatura:

[1] WITTLICH, J.: IRIDIUM – svítidlo pro veřejné osvětlení třetího tisíciletí. Světlo, 3, 2001, č. 1, s. 22 - 23.