Svítidla na první světové výstavě – Londýn 1851

 

Když se 1. května letošního roku otevřely brány světové výstavy v Šanghaji, uplynulo přesně 159 let od doby, kdy zvědaví návštěvníci vkročili do expozic úplně první světové výstavy v Londýně. Ta se ještě nepyšnila názvem světová, byla to Velká výstava práce průmyslu všech národů a její neodmyslitelnou součástí byla v jednotlivých národních expozicích i svítidla.

 

 

Už sama výstavní budova, dokončená na jaře 1851, byla svou ideou spojena se světlem a osvětlením. Litinová prosklená konstrukce Křišťálového paláce zahradního architekta Josefa Paxtona (1801–1865), délky asi 565 m a šířky asi 125 m, byla do té doby největší stavbou svého druhu a předznamenala charakter výstavních a nádražních budov na dlouhá desetiletí dopředu. Pronikalo do ní přirozené světlo, které osvětlovalo většinu prostor. Tehdy to bylo velmi nezvyklé a jeden z návštěvníků své dojmy vyjádřil slovy: „..Tisíce sloupů a malých oblouků, které tvoří dlouhou loď, se splétají v patra a terasy až k závratné výšce stropu. Všude proniká světlo z jeho mohutného oblouku ...“ Ve večerních hodinách byly prostory osvětlovány plynovými svítidly. Tato svítidla byla poměrně různorodá – od lustrů s mnoha hořáky až po jednoduché nástěnné lampy s jednou skleněnou koulí (viz obr. 1). Také mezi zhruba 100 000 exponáty byly představeny stovky svítidel. Více než šest milionů návštěvníků tak mohlo zhlédnout všechny typy v té době používaných světelných zdrojů a mnoho různorodých tvarů a typů svítidel.

 

Byla zde k vidění tehdy nejpokročilejší plynová svítidla v mnoha provedeních; ta představila zejména hostitelská země, kde mělo plynové osvětlení nejdelší tradici a výroba těchto svítidel zde byla nejpokročilejší – např. firmy R. Clark & T. Restell (viz obr. 2), James Faraday & Son nebo Read Holliday z Londýna či R. W. Winfield z Birminghamu (viz obr. 3 a obr. 4). Britští výrobci zde měli v expozicích různé lampy na rostlinné i minerální oleje (viz obr. 5) a stranou nezůstaly ani svícny a svíčky. Z tohoto oboru byl zajímavý např. patent speciální bezpečnostní kovové a skleněné čepičky na svíčky – acolyte – od Henryho W. Jonese z Oxfordu (viz obr. 6). V expozicích Velké Británie i dalších států byla k vidění nejrůznější tradiční i zcela nově patentovaná svítidla nejrůznějších typů (viz obr. 7 a obr. 8).

 

V rámci rakouské expozice se představila i svítidla z několika závodů v českých zemích. Stála zde např. rozměrná litinová plynová pouliční lampa z železáren starohraběte Huga K. E. Salma-Reifferscheidta- Raitze v Blansku zhotovená podle návrhu vídeňského umělce B. de Bernardiho (viz obr. 9). Kostelní svítidla ze slitiny cínu a olova zde vystavil již dlouho zavedený a známý umělecký závod Franze Hirsche z Brna.

 

Skleněné svícny z alabastrového skla měly v expozici severočeské rafinerie Josefa Grohmanna z Chřibské a rafinerie F. A. Helmicha z Volfartic a také proslulá pražská rafinerie velmi luxusního skla Wilhelma Hoffmanna, ta představila s největší pravděpodobností svícny z vrstveného malovaného skla, podobný charakter patrně měly rozměrné kandelábry a svícny od jihočeské firmy J. Meyera synovci. Svícny z křišťálového (asi broušeného) skla vystavila rafinerie bratří Janke z Polevska.

 

Pozadu nezůstali ani výrobci kameniny. Nástěnné a stolní svícny ze sideriolitu přivezla do Londýna továrna firmy Bähr & Maresch z Ústí nad Labem a také továrna firmy Vincenz Hufsky vdova ze severočeského Unčína. Kameninové svícny pravděpodobně s malovanými a tištěnými dekory představila i moravská továrna hraběte Stanislava Mniszeka z Vranova nad Dyjí. Zdá se ale, že čeští výrobci porcelánu zde svítidla vůbec nevystavili.

 

Litinové svícny podle návrhů tehdy velmi vysoko ceněného architekta Friedricha Stacheho (1814–1895) měla ve své expozici vídeňská nábytkářská firma August Kitschelt (1835–asi 1871), která vyráběla a v Londýně představila i kovový nábytek podle návrhů téhož architekta (viz obr. 10). Porcelánové svícny zde měla z Rakouska asi jen uherská firma Moritz Fischer z dodnes existující porcelánky v Herendu. Velmi luxusní skleněnou broušenou zástěnu k lampě vystavila Caroline Oppenheimer z Vídně.

 

V oddělení pro chemický průmysl měly expozici stearinových svíček a stearinu firma Appolo a firmy Milly z Vídně (viz Světlo 2006/6) a lojové svíčky (z transylvánského loje) vystavila firma Carl Czekelius z dnešního Sibiu v Rumunsku, výrobce lojových i stearinových svíček.

 

 

Ve druhé polovině 19. století byly průmyslové a světové výstavy důležitými prostředníky pro seznámení s novými vynálezy a postupy. Jejich prostřednictvím se šířily i novinky z oboru osvětlování. Návrat k jejich katalogům je tak v mnohém ohledu poučným čtením. Není-li uvedeno jinak, obrázky pocházejí z archivu autorky.