Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Svítidla na první světové výstavě – Londýn 1851

PhDr. Jitka Lněničková
 
Když se 1. května letošního roku otevřely brány světové výstavy v Šanghaji, uplynulo přesně 159 let od doby, kdy zvědaví návštěvníci vkročili do expozic úplně první světové výstavy v Londýně. Ta se ještě nepyšnila názvem světová, byla to Velká výstava práce průmyslu všech národů a její neodmyslitelnou součástí byla v jednotlivých národních expozicích i svítidla.
 

Křišťálový palác

 
Už sama výstavní budova, dokončená na jaře 1851, byla svou ideou spojena se světlem a osvětlením. Litinová prosklená konstrukce Křišťálového paláce zahradního architekta Josefa Paxtona (1801–1865), délky asi 565 m a šířky asi 125 m, byla do té doby největší stavbou svého druhu a předznamenala charakter výstavních a nádražních budov na dlouhá desetiletí dopředu. Pronikalo do ní přirozené světlo, které osvětlovalo většinu prostor. Tehdy to bylo velmi nezvyklé a jeden z návštěvníků své dojmy vyjádřil slovy: „..Tisíce sloupů a malých oblouků, které tvoří dlouhou loď, se splétají v patra a terasy až k závratné výšce stropu. Všude proniká světlo z jeho mohutného oblouku ...“ Ve večerních hodinách byly prostory osvětlovány plynovými svítidly. Tato svítidla byla poměrně různorodá – od lustrů s mnoha hořáky až po jednoduché nástěnné lampy s jednou skleněnou koulí (viz obr. 1). Také mezi zhruba 100 000 exponáty byly představeny stovky svítidel. Více než šest milionů návštěvníků tak mohlo zhlédnout všechny typy v té době používaných světelných zdrojů a mnoho různorodých tvarů a typů svítidel.
 

Svítidla z mnoha zemí

 
Byla zde k vidění tehdy nejpokročilejší plynová svítidla v mnoha provedeních; ta představila zejména hostitelská země, kde mělo plynové osvětlení nejdelší tradici a výroba těchto svítidel zde byla nejpokročilejší – např. firmy R. Clark & T. Restell (viz obr. 2), James Faraday & Son nebo Read Holliday z Londýna či R. W. Winfield z Birminghamu (viz obr. 3 a obr. 4). Britští výrobci zde měli v expozicích různé lampy na rostlinné i minerální oleje (viz obr. 5) a stranou nezůstaly ani svícny a svíčky. Z tohoto oboru byl zajímavý např. patent speciální bezpečnostní kovové a skleněné čepičky na svíčky – acolyte – od Henryho W. Jonese z Oxfordu (viz obr. 6). V expozicích Velké Británie i dalších států byla k vidění nejrůznější tradiční i zcela nově patentovaná svítidla nejrůznějších typů (viz obr. 7 a obr. 8).
 

Vystavovatelé z českých zemí

 
V rámci rakouské expozice se představila i svítidla z několika závodů v českých zemích. Stála zde např. rozměrná litinová plynová pouliční lampa z železáren starohraběte Huga K. E. Salma-Reifferscheidta- Raitze v Blansku zhotovená podle návrhu vídeňského umělce B. de Bernardiho (viz obr. 9). Kostelní svítidla ze slitiny cínu a olova zde vystavil již dlouho zavedený a známý umělecký závod Franze Hirsche z Brna.
 
Skleněné svícny z alabastrového skla měly v expozici severočeské rafinerie Josefa Grohmanna z Chřibské a rafinerie F. A. Helmicha z Volfartic a také proslulá pražská rafinerie velmi luxusního skla Wilhelma Hoffmanna, ta představila s největší pravděpodobností svícny z vrstveného malovaného skla, podobný charakter patrně měly rozměrné kandelábry a svícny od jihočeské firmy J. Meyera synovci. Svícny z křišťálového (asi broušeného) skla vystavila rafinerie bratří Janke z Polevska.
 
Pozadu nezůstali ani výrobci kameniny. Nástěnné a stolní svícny ze sideriolitu přivezla do Londýna továrna firmy Bähr & Maresch z Ústí nad Labem a také továrna firmy Vincenz Hufsky vdova ze severočeského Unčína. Kameninové svícny pravděpodobně s malovanými a tištěnými dekory představila i moravská továrna hraběte Stanislava Mniszeka z Vranova nad Dyjí. Zdá se ale, že čeští výrobci porcelánu zde svítidla vůbec nevystavili.
 

Další vystavovatelé z habsburské monarchie

 
Litinové svícny podle návrhů tehdy velmi vysoko ceněného architekta Friedricha Stacheho (1814–1895) měla ve své expozici vídeňská nábytkářská firma August Kitschelt (1835–asi 1871), která vyráběla a v Londýně představila i kovový nábytek podle návrhů téhož architekta (viz obr. 10). Porcelánové svícny zde měla z Rakouska asi jen uherská firma Moritz Fischer z dodnes existující porcelánky v Herendu. Velmi luxusní skleněnou broušenou zástěnu k lampě vystavila Caroline Oppenheimer z Vídně.
 
V oddělení pro chemický průmysl měly expozici stearinových svíček a stearinu firma Appolo a firmy Milly z Vídně (viz Světlo 2006/6) a lojové svíčky (z transylvánského loje) vystavila firma Carl Czekelius z dnešního Sibiu v Rumunsku, výrobce lojových i stearinových svíček.
 

Z výstavy domů

 
Ve druhé polovině 19. století byly průmyslové a světové výstavy důležitými prostředníky pro seznámení s novými vynálezy a postupy. Jejich prostřednictvím se šířily i novinky z oboru osvětlování. Návrat k jejich katalogům je tak v mnohém ohledu poučným čtením. Není-li uvedeno jinak, obrázky pocházejí z archivu autorky.
 
Obr. 1. Nástěnné plynové svítidlo z bronzované litiny firmy William Potts z britského Birminghamu (kresba Klára Sedlo)
Obr. 2. Plynová lampa (reflektor) firmy R. Clark & T. Restell z Londýna
Obr. 3. Plynový lustr z bronzu firmy R. W. Winfield z Birminghamu, svítidlo pro anglickou královnu Viktorii
Obr. 4. Plynový lustr z lakovaného kovu firmy R. W. Winfield z Birminghamu, svítidlo pro anglickou královnu Viktorii
Obr. 5. Lampa na rostlinné oleje (tzv. patentní diamantová) firmy R. Clark & T. Restell z Londýna
Obr. 6. Bezpečnostní čepička na svíčku acolyte, patent Henryho W. Jonese z Oxfordu
Obr. 7. Signální lampa firmy M. Rettie z Aberdeenu ve Velké Británii
Obr. 8. Svícen z kovových a dřevěných součástí londýnské nábytkářské firmy Johnson & Jeanes
Obr. 9. Ornamentální litinová plynová pouliční lampa z produkce železáren starohraběte Huga K. E. Salma-Reifferscheidta-Raitze Salma v Blansku, podle návrhu vídeňského umělce B. de Bernardiho
Obr. 10. Cínové svícny podle návrhů vídeňského architekta Friedricha Stacheho pro nábytkářskou firmu August Kitschelt z Vídně