Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Světlo a rostlina

číslo 4/2002

Světlo a rostlina

Ing. Martin Matouš, Matouš-Zahradnictví,
Ing. Petr Hutla, CSc., Výzkumný ústav zemědělské techniky

Při pěstování rostlin v interiérech mají být dodrženy potřebné parametry prostředí. Vedle teploty, popř. vzdušné vlhkosti v první řadě jde o světelné záření, jež je zapotřebí pro fotosyntézu. Lépe než světlo je proto vhodné označovat tento činitel jako fotosynteticky aktivní záření – FAR. V mnohých případech je uvedený základní růstový faktor na minimálních hodnotách.

Obr. 1.

Každá rostlina potřebuje během celého roku odpovídající množství a intenzitu FAR, nutného k optimálnímu vývoji, růstu a kvetení. Je-li ho nedostatek, projeví se u rostlin zvýšenou náchylností k chorobám. Výhony se prodlužují, mají světlou barvu. Rostliny se zbavují starých listů, které žloutnou a postupně opadávají. Výrazně se tento účinek projevuje při vyšších teplotách.

FAR je část oblasti optického záření v intervalu vlnových délek 400 až 700 nm, což přibližně odpovídá i oblasti viditelného záření. Jeho působení na rostliny, resp. na proces fotosyntézy, je však odlišné od aktivity světla v procesu vidění. Co se týče fotosyntetické účinnosti záření v závislosti na vlnové délce, vychází se z předpokladu, že fotosyntéza je v zásadě energetický proces a účinnost záření se hodnotí počtem fotonů. Z klasických fyzikálních představ je známo, že energie fotonu nepřímo úměrně závisí na vlnové délce záření. FAR v dlouhovlnné oblasti je tedy v procesu fotosyntézy účinnější než v oblasti krátkovlnné. Na obr. 1 je uvedena poměrná fotosyntetická účinnost FAR. Jednotkou toku FAR je mmol·s–1, tedy počet fotonů za sekundu. Jednotkou fotonové ozářenosti v oblasti FAR je mmol·m–2·s–1.

Požadavky rostlin na světlo závisejí na druhu rostliny a jejím původu. Dolní úroveň fotosyntetické ozářenosti dostačující k růstu rostlin je asi 6 mmol·m–2·s–1. Pro bližší představu se jedná o osvětlenost kolem 500 lx. Nejméně náročné rostliny bývají liány, které začínají růst pod stromy pralesů a dlouhou dobu musí vzdorovat nedostatku světla, než se dostanou do korun, kde často na plném světle kvetou a přinášejí plody. Naopak nejvyšší nároky mají druhy pocházející z pouští a polopouští, kde rostou na plném slunci. Nároky těchto rostlin lze vyjádřit hodnotou asi 20 mmol·m–2·s–1 (přibližně 1 500 až 2 000 lx).

Tab. 1. Minimální požadavky na FAR některých okrasných rostlin

Vysoké požadavky FAR Střední požadavky FAR Nízké požadavky FAR
Pro udržení rostlin 20 mmol·m–2·s–1 13 mmol·m–2·s–1 6 mmol·m–2·s–1
Pro růst, popř. vykvetení 40 mmol·m–2·s–1 25 mmol·m–2·s–1 13 mmol·m–2·s–1
Typické znaky rostliny žádné nebo málo malých listů, vícebarevné listy, květní pupeny rozčleněné, tuhé listy, vytvořené květy množství listů, listy široké, měkké
Dominantní rostliny fikus, datlovník, juka arálka, fikusy, monstera, filodendron, šáchor palma areka, Chamaedorea
Polovysoké kompaktní rostliny africká kopřiva, kroton, vánoční hvězda, toulitka, arálie arálie, asparáguus, begonie, bromelie, diefenbachie, tchýnin jazyk, ananas Aglaonema, Calathea, dracéna, maranta, Pilea
Pokryvné nebo popínavé, převislé rostliny brambořík, Aphelandra, kolopejka, netýkavka, pelargonie, ibišek, kaktusy, lilkovité rostliny břečťan, voskovka, žumen klívie, scindapsus, africká fialka

Pro bližší představu jsou v tab. 1 uvedeny minimální nároky některých rostlin pěstovaných v interiérech. Tyto požadavky platí přibližně při pokojové teplotě 20 °C. Při zvyšování teploty jsou nároky rostlin na FAR vyšší. Například při zvýšení teploty na 25 °C se hodnota 25 mmol·m–2·s–1 zvýší na 35 mmol·m–2·s–1.

Jestliže se pěstují rostliny v bytech, kancelářích apod., obvykle je množství FAR, které mají k dispozici, nedostatečné. Vhodné je tedy jejich přisvětlování umělými světelnými zdroji. Vedle fyziologického působení na rostliny může být jejich funkce i dekorativní, tedy v podstatě osvětlovací. K tomuto účelu nejsou vhodné žárovky, nejen pro svůj nízký měrný výkon, ale i pro značný obsah infračerveného záření, které může na rostliny negativně působit svým tepelným účinkem. Vhodné jsou zdroje výbojové, tedy zářivky, výbojky rtuťové, sodíkové či halogenidové. Příkladem může být instalace vysokotlaké rtuťové výbojky ve svítidle (nebojme se říci fotosyntetickém zářidle) MDK 300 Kombi firmy Philips (obr. 2). Výbojka HPL-Comfort má příkon 50 W, světelný tok uvedený v katalogu je 2 000 lm. Obr. 3. Na obr. 3 jsou ukázány dosahované hodnoty osvětlenosti pod tímto svítidlem při různých závěsných výškách. Obrázek je převzat z [2], proto jsou hodnoty uvedeny v luxech. Jiný příklad použití zářivkového svítidla 2 × 36 W, typ TCS 608 – Kombi (výrobce rovněž firma Philips), je na obr. 4. Pro představu jsou na obr. 5 uvedeny dosahované hodnoty osvětlenosti při různé závěsné výšce a kombinaci těchto svítidel.

Jak je zřejmé, u závěsných svítidel rozhoduje správná výška, resp. vzdálenost od rostlin, o účinku osvětlení. Příliš nízko zavěšené svítidlo nebo chybějící odstínění mohou u nejvyšších listů rostlin nebo na jejich špičkách vést k nevratným poškozením způsobeným vysokou teplotou. Při umístění na příliš velkou vzdálenost snížené množství světla může částečně nebo zcela ovlivnit ostatní růstové faktory, např. teplotu. V létě mají rostliny dostatečné množství denního světla; je-li právě v rozsahu existenčního minima, přežívají rostliny zimní půlrok z nahromaděných asimilátů bez silného vegetačního osvětlení.

Obr. 5.

Na rozdíl od přisvětlování produkčních rostlin a jiných produktů ve sklenících je z uvedených příkladů zřejmé, že v interiérech nejen rostliny, ale i použitá svítidla musí plnit také funkci estetickou a dekorační. Proto je mj. vhodné, aby stavební architekti již při projektování konzultovali možnosti ozelenění moderního interiéru se zahradním architektem-specialistou na interiérovou zeleň a stanovili teplotní i světelné požadavky rostlin a v případě nedostatečného množství přirozeného záření připravili možnosti pro doplňkové osvětlení zdroji FAR. Bez této projektové přípravy je při instalaci rostlin velmi těžké optimální osvětlení vytvořit.

Při provozování fotosyntetických zářidel je důležité znát, na jak dlouho je třeba je v průběhu dne zapnout. Lze vycházet i z jednoduchého pravidla, že průměrná minimální potřeba rostlin je asi 1 000 lx po dobu dvanácti hodin denně. Výsledky pokusů orientovaných na praxi říkají, že:

  • při vyšší intenzitě osvětlení je možné zkracovat jeho dobu,
  • při střední nebo nízké intenzitě musí být doba osvětlení delší.

Obr. 2. Obr. 4.

Zdá se, že pro většinu rostlin je nepodstatné, kdy se během 24 hodin svítí. Zpravidla se rostliny v interiéru osvětlují vegetačním osvětlením během dne nebo během pracovní doby či v době největšího návštěvnického provozu. Přirozené denní světlo musí v průměru – podle intenzity záření a světelných nároků rostlin společně s doplňkovým vegetačním osvětlením – pokrýt denní potřebu za dvanáct hodin. Obecně platí, že i v interiéru dobře osvětleném denním světlem je třeba rostliny s vysokými nároky přisvětlovat od poloviny září, rostliny se středními nároky od poloviny října a rostliny s nízkými nároky od poloviny listopadu. Následující doporučení přisvětlovacího rytmu a doby osvětlení vychází ze známých světelných nároků rostlin:

  • dvě až tři hodiny v září a dubnu,
  • tři až pět hodin v říjnu a v březnu,
  • šest až deset hodin v listopadu a v únoru,
  • jedenáct až šestnáct hodin v prosinci a lednu.

Doplňkové vegetační osvětlení je vhodné ovládat časovými spínači.

Na závěr je uvedena praktická tab. 2, v níž jsou k běžným typům pokojových rostlin přiřazeny jejich požadavky na množství FAR. Označení ve třetím sloupci tabulky zde znamená:

  • 1 – vysoké požadavky FAR,
  • 2 – střední požadavky FAR,
  • 3 – nízké požadavky FAR.

Tab. 2. požadavky na množství FAR běžných typům pokojových rostlin

Abutilon hybrid podslunečník, pokojový topol mračňák 1
Achimenes hybr. bouloň, honzík, křivůtka 1
Aechmea fasciata echmea 2
Aeschynanthus speciosus 2
Aglaonema commutatum aglaonéma 3
Aglaonema commutatum ,,Silver King” aglaonéma 3
Aglaonema pseudobracteatum aglaonéma 3
Ananas comosus ananasovník 1
Allamanda cathartica   1
Anthurium andreanum toulitka 1
Anthurium crystallinum toulitka 1
Aphelandra squarrosa afblandra 1
Araucaria columnaris blahočet, araukárie, pokojová jedle 1
Asparagus falcatus chřest, asparágus 2
Aspidistra elatior domácí štěstí, kořenokvětka 3
Aucuba crotonifolia /japonica aukuba 3
Begonia masoniana ,,Iron Cross” begónie, kysala 1
Billbergia nutans čínský oves, bilbergie 3
Bougainvillea glabra bougenvilea 1
Brunfelsia calycina brunfelsie 2
Cactaceae   1
Caladium bicolor u?ovník 1
Calceolaria hybr. střevíček, dmuloret, pantoflíček 2
Campanula hybr. zvonek 1
Chamaedorea elegans Chamaedorea 3
Chlorophytum comosum zelenec, falangium, pavouk 3
Chrysalidocarpus lutescens   2
Cissus rhombifolia žumen 3
Citrus mitus citroník, oran?ovník 1
Codiaeum variegatum ,,Norma/Bravo” kroton, obojan 2
Codiaeum variegatum andere Sorten kroton, obojan 2
Coffea arabica kávovník 1
Coleus hybr. koleus, africká kopřiva 1
Columnea microphylla kolumnea 2
Cordyline terminalis dračinka 2
Crassula falcata tlustice 1
Crossandra infundibuliformis krosandra 1
Cyclamen persicum brambořík 2
Clivia miniata řemenatka, klívie 3
Cyperus šáchor, papyrus 1
Dieffenbachia bausei diefenbachie 2
Diffenbachia maculata diefenbachie 3
Diplandenia sanderi dipladénie 1
Dizygotheca elegentissima, veredelt dizygotéka 1
Dizygotheca elegentissima, unveredelt dizygotéka 1
Draceana deremensis ,,Warneckii” dračinec, dracéna 3
Draceana deremensis andere Sorten dračinec, dracéna 3
Draceana marginata dračinec, dracéna 3
Draceana fragrans ,,Massengeana” dračinec, dracéna 3
Draceana fragrans dračinec, dracéna 3
Echeveria falcata 1
Euphorbia hermensiana pryšec 1
Euphorbia trigona pryšec 1
Euphorbia tirucalli pryšec 1
Euphorbia pulcherrima pryšec, vánoční hvězda 1
Euphorbia milii pryšec, trnová nebo Kristova koruna 1
Euterpe edulis   2
Fatsia japonica arálie, fatsie 3
Fatshedera lizei Fatshedera 2
Ficus altissima fíkus, gumovník 3
Ficus buxifolia fíkus, gumovník 1
Ficus bengalensis fíkus, gumovník 3
Ficus benjamina fíkus, gumovník 2
Ficus cyathistipula fíkus, smokvoň, gumovník 1
Ficus deltoidea fíkus, smokvoň, gumovník 1
Ficus elastica ,,Decora“ fíkus, gumovník 3
Ficus elastice ,,Schrijveriana“ fíkus, gumovník 2
Ficus trianularis fíkus, gumovník 1
Ficus indica fíkus, gumovník 2
Ficus stricta fíkus, gumovník 2
Ficus lyrata fíkus, gumovník 3
Ficus pandureformae fíkus, gumovník 3
Ficus pumila fíkus, gumovník 2
Ficus rubiginosa fíkus, gumovník 2
Filices   2
Grevillea robusta grevilea 2
Guzmania hybr. hedvábný doubek, guzmánie 2
Harpephyllum caffrum   2
Hedera helix břečťan 2
Heimerliodendron brunonianum   1
Hibiscus rosasinensis ibišek, čínská růže 1
Hyoa carnosa voskovka, perlucha 3
Howeia forsteriana kencie 2
Hydrangea macrophylla hortenzie 1
Impanties holstii pilná Lízinka, sultánka, netýkavka 1
Kalanchoe hybr. kolopejka 1
Medinilla magnifica tupoušek 1
Monstera deliciosa monstera 3
Musa ensete banánovník 2
Neoregelia neoregélie 2
Nerium oleander oleandr, bobkovnice 1
Orchidaceae orchideovité 1
Pachypodium Lamerei 1
Pachystachis lutea pachystachys 1
Pandanus veitchii pandán 2
Passiflora caerulea mučenka 2
Peperomia magnolifolia pepřinec 2
Philodend. erubescens ,,Esmerald Queen” filodendron 3
Philodend. erubescens ,,Red Emerald” filodendron 3
Philodendron lacinatum filodendron 3
Philodendron longilaminatum filodendron 3
Philodendron panduriforme filodendron 3
Philodendron scandens filodendron 3
Philodendron imbe filodendron 3
Philodendron bipinnatifidum filodendron 2
Philodendron pertusum filodendron 3
Philodendron squamiferum filodendron 2
Phönix canariensis datlovník 2
Pilea repens Pilea 1
Pilea cabierei 1
Platycerium alcicorne paro?natka 2
Polyscias balfouriana   2
Primula obconica primulka 2
Rhaphidophora aurea   3
Rhododendron simsi azalka, pěnišník 2
Saintpaulia ionantha africká, kapská či usambarská fialka 2
Sansevieria hyacinthides tenura, tchýnin jazyk 3
Sansevieria trifasciata tenura, tchýnin jazyk 3
Sansevieria trifasciata ,,Laurentii” tenura, tchýnin jazyk 3
Saxifraga sarmentosa lomikámen 1
Sinningia speciosa gloxínie, obdule 2
Solanum hendersonii lilek 2
Sparmannia africana pokojová nebo africká lipka, lipenka 2
Spatiphyllum wallissii spatifylum 3
Spatiphyllum hybr. ,,Mouna Loa” spatifylum 3
Stephanotis floribunda 2
Steptocarpus hybr. tořivka 2
Syngonium podophyllum Syngonium 3
Syngonium auritum Syngonium 3
Schefflera actinophylla šeflera 3
Schefflera arboricola šeflera 2
Tillandsia cyanea kykatka 2
Vriesea splendens vrízea 2
Yucca elephantipe juka 2
Yucca aloifolia juka 1
Zantedeschia aethiopica kala, kornoutice, ďáblík 2
Zebrina pendula Zebrina 3
Literatura:

[1] Philips: Künstliche Beleuchtung im Gartenbau. Firemní literatura.

[2] Philips: Leuchten und Beleuchtung für Topfpflanzen und Hydrokulturen. Firemní literatura.

[3] HUTLA, P.: Osvětlování v zemědělství. Praha, ÚZPI 1998. 53 s.

[4] Gossen: Gebrauchsanleitung FLORASIX. Firemní literatura.