Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem
17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Vše pro stavbu a interiér najdou návštěvníci na březnovém souboru veletrhů Stovky českých i zahraničních společností se představí na největším jarním souboru…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

Festival světla BLIK BLIK opět rozsvítí Plzeň Třetí ročník plzeňského festivalu Blik Blik se chystá na pátek 17. a sobotu 18. března.…

Kurz osvětlovací techniky XXXIII – 1. oznámení Česká společnost pro osvětlování, regionální skupina Ostrava, a VŠB – Technická…

Více aktualit

Světlo a architektura

číslo 3/2004

Světlo a architektura

Přírodní světlo pronikalo do starověkých staveb osvětlovacími otvory, které nejdříve byly bez jakéhokoliv průsvitného překrytí, postupně se však vyvíjela okna překrytá měchuřinami z vnitřností ulovené zvěře, u eskymáků ledem a odedávna až do současné doby sklem. Dnes se osvětlovací otvory zakrývají také průsvitnými plasty (polykarbonáty, polymetylmetakryláty apod.). Největší pozornost věnovali stavitelé náboženským stavbám a palácům vládců. Z dnešního hlediska se nám zdá nepochopitelné, kolik sil a prostředků bylo věnováno zejména sakrálním stavbám, když úroveň života byla až do minulého století všeobecně velmi nízká.

S pokrokem světelné techniky se ve vnitřních i venkovních prostorech v druhé polovině dvacátého století významně rozšířilo používání umělého světla. Souběžně se zvětšovaly osvětlovací otvory pro vstup denního světla, často přes rozumnou míru (prosklené pláště budov). V důsledku toho vznikaly na pohled efektní stavby, ale s enormní spotřebou energie v zimě (na vytápění) i v létě (na chlazení). Tyto pomníky módních architektů navíc často zhoršily prostředí jejich uživatelů ve srovnání s promyšleně navrženými domy. Následné řešení těchto problémů použitím speciálních skel, řiditelných stínicích prostředků apod. nikdy nemůže zcela napravit nedostatky neúčelně navržené budovy.

Použití tzv. sdruženého osvětlení, omezujícího problémy zrakové pohody v interiérech při převažujícím bočním denním osvětlení posílením osvětlení umělého, bylo inspirováno výzkumy ve Velké Británii v poslední čtvrtině minulého století. Výsledky těchto šetření byly kupodivu využity v normalizační praxi jen v Rusku a u nás. Hlavním motivem uvedeného řešení byla snaha o zlepšení světelného prostředí v budovách s nevyhovujícím denním osvětlením. Dlužno říci, že potřeba sladění denního a umělého osvětlení se sice ve světě uznává, nikoliv však existence zvláštního druhu sdruženého osvětlení.

Nejnovějším hitem v osvětlení je používání luminiscenčních diod. Různé seskupení LED v podobě svíticích panelů, modulů, řetězců, kompaktních směrových zdrojů s klasickými paticemi, svíticích užitkových předmětů apod. se využívá v interiérech hotelů, bank divadel i bytů, v exteriérech pro architekturní osvětlení a vyznačení obrysů význačných staveb, paláců, bank, administrativních budov atd. Rozmanitost možností vede k inflaci hodnot a svádí architekty k jejich zneužívání.

Architekti jako tvůrci životního prostředí by měli více spolupracovat se specialisty, například se světelnými techniky. Stavitelů seriózně se zabývajících použitím světla je zatím málo, a jeden z nejlepších nám nedávno odešel (viz str. 58).

Mnoho zdaru ve vaší práci přeje
redakce časopisu SVĚTLO