Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2017 vyšlo tiskem
8. 8. 2017. V elektronické verzi na webu bude 8. 9. 2017.

Účinky a užití optického záření
Svatojánský brouček očima světelného technika

Světelnětechnická zařízení
OSRAM TecDay Česká republika 2017
Osvětlení pracovny provinciála dominikánů v Praze
innogy – rekonstrukce administrativního sídla společnosti

Aktuality

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Finálové kolo soutěže EBEC přivede do Brna 120 nejlepších inženýrů z celé Evropy Co vše je možné stihnout navrhnout, smontovat a následně odprezentovat během dvou dní? To…

Co si akce „Světlo v praxi“ klade za cíle V České republice se prvním rokem koná akce v oblasti světelné techniky, která chce…

25. ročník elektrotechnické výstavy v Hradci Králové pořádá ve dnech 30. a 31. srpna 2017 společnost Sonepar Česká republika v prostorách…

Více aktualit

Světlo a architektura

číslo 3/2004

Světlo a architektura

Přírodní světlo pronikalo do starověkých staveb osvětlovacími otvory, které nejdříve byly bez jakéhokoliv průsvitného překrytí, postupně se však vyvíjela okna překrytá měchuřinami z vnitřností ulovené zvěře, u eskymáků ledem a odedávna až do současné doby sklem. Dnes se osvětlovací otvory zakrývají také průsvitnými plasty (polykarbonáty, polymetylmetakryláty apod.). Největší pozornost věnovali stavitelé náboženským stavbám a palácům vládců. Z dnešního hlediska se nám zdá nepochopitelné, kolik sil a prostředků bylo věnováno zejména sakrálním stavbám, když úroveň života byla až do minulého století všeobecně velmi nízká.

S pokrokem světelné techniky se ve vnitřních i venkovních prostorech v druhé polovině dvacátého století významně rozšířilo používání umělého světla. Souběžně se zvětšovaly osvětlovací otvory pro vstup denního světla, často přes rozumnou míru (prosklené pláště budov). V důsledku toho vznikaly na pohled efektní stavby, ale s enormní spotřebou energie v zimě (na vytápění) i v létě (na chlazení). Tyto pomníky módních architektů navíc často zhoršily prostředí jejich uživatelů ve srovnání s promyšleně navrženými domy. Následné řešení těchto problémů použitím speciálních skel, řiditelných stínicích prostředků apod. nikdy nemůže zcela napravit nedostatky neúčelně navržené budovy.

Použití tzv. sdruženého osvětlení, omezujícího problémy zrakové pohody v interiérech při převažujícím bočním denním osvětlení posílením osvětlení umělého, bylo inspirováno výzkumy ve Velké Británii v poslední čtvrtině minulého století. Výsledky těchto šetření byly kupodivu využity v normalizační praxi jen v Rusku a u nás. Hlavním motivem uvedeného řešení byla snaha o zlepšení světelného prostředí v budovách s nevyhovujícím denním osvětlením. Dlužno říci, že potřeba sladění denního a umělého osvětlení se sice ve světě uznává, nikoliv však existence zvláštního druhu sdruženého osvětlení.

Nejnovějším hitem v osvětlení je používání luminiscenčních diod. Různé seskupení LED v podobě svíticích panelů, modulů, řetězců, kompaktních směrových zdrojů s klasickými paticemi, svíticích užitkových předmětů apod. se využívá v interiérech hotelů, bank divadel i bytů, v exteriérech pro architekturní osvětlení a vyznačení obrysů význačných staveb, paláců, bank, administrativních budov atd. Rozmanitost možností vede k inflaci hodnot a svádí architekty k jejich zneužívání.

Architekti jako tvůrci životního prostředí by měli více spolupracovat se specialisty, například se světelnými techniky. Stavitelů seriózně se zabývajících použitím světla je zatím málo, a jeden z nejlepších nám nedávno odešel (viz str. 58).

Mnoho zdaru ve vaší práci přeje
redakce časopisu SVĚTLO