Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Světelné charakteristiky svítidel


Světelné charakteristiky svítidel

Ing. Jiří Novotný, FCC Public s. r. o.

Používání umělých světelných zdrojů pro osvětlení bylo snad od počátku provázeno snahami o usměrňování světelného toku užitečným směrem a o clonění svíticích těles s velkým jasem. Cesta k číselnému vyjádření výkonu světelného zdroje, svítidla, velikosti osvětlení povrchů nebo velikosti oslnění však byla ještě dlouhá. Bylo logické, že při vzniku prvních plynových a elektrických světelných zdrojů v 19. století byla za základní jednotku světelného výkonu použita svíčka [1], nejrozšířenější tehdejší zdroj. Ostatně název současné jednotky svítivosti kandela (cd) tuto historii stále připomíná. Základní pojmy a termíny fotometrie byly zmíněny v [2]. V tomto příspěvku uvedeme terminologii týkající se především všeobecných světelných parametrů svítidel pro přímé osvětlení, tj. takových, které usměrňují světelný tok do prostorového úhlu menšího než 2p (podle ČSN IEC 50(845) dopadá na nekonečně velkou rovinu kolmou k optické ose téměř 100 % světelného toku těchto svítidel).


Rozložení svítivosti

Teoretická fotometrie i měření se vyvíjely souběžně. Asi nejednodušší bylo měření svítivosti srovnávací vizuální metodou na fotometrické lavici. První čáry rozložení svítivosti rotačně souměrných svítidel zřejmě vznikaly měřením osvětlenosti v dostatečné vzdálenosti při natáčení svítidla postupně v několika meridionálních rovinách a zprůměrováním hodnot svítivosti vypočtených podle čtvercového zákona (I = E r2, kde r je vzdálenost od optického středu svítidla, tj. v podstatě od středu světelného zdroje) pro stejné úhly měřené od optické osy (zpravidla osy souměrnosti) svítidla. O přesnosti a dalším využití těchto diagramů znázorňovaných v polárních souřadnicích se nehovořilo ([1], [3]).

V současné době je za nejkvalifikovanější způsob popisu rozložení svítivosti nutné považovat tabulky naměřených hodnot svítivosti podle ČSN EN 13032-1, ČSN EN 13032-2 a ČSN EN 13032-3. Pro charakterizování rozložení svítivosti svítidel a reflektorových světelných zdrojů při zběžném popisu v obchodních prospektech a katalozích se často používají dva základní parametry: úhel poloviční svítivosti (poloviční divergence) a úhel clonění, u širokoúhlých světlometů (často s jednou nebo s dvěma rovinami souměrnosti) se může udat úhel (popř. úhly) desetinové svítivosti (desetinová divergence). Pro prostorový úhel vymezený desetinovou svítivostí se také udává účinnost světlometu, kterou lze použít k předběžnému stanovení jejich počtu pro osvětlení zadané velké plochy.

Rozhodně není správné místo úhlu poloviční svítivosti používat termín vyzařovací úhel, který charakterizuje spíše konstrukční uspořádání svíticího tělesa zdroje a reflektoru (nebo stínidla) svítidla, jak je patrné na obr. 1. U rotačního svítidla zpravidla platí 2× úhel clonění + vyzařovací úhel = 180°. O tom, že rozložení svítivosti nelze charakterizovat vyzařovacím úhlem, svědčí obr. 2 a obr. 3.

Na obr. 2a jsou znázorněny tři parabolické zrcadlové reflektory stejného průměru s různou ohniskovou vzdáleností. Ve společném ohnisku je znázorněn velmi malý kulový světelný zdroj s rovnoměrným jasem. Vyzařovací úhly jsou přibližně 120°, 180° a 240°. Maximální svítivost je u všech tří stejná, avšak divergence (zde i maximální úhel rozbíhavosti paprsků světlometu) se zvětšujícím se vyzařovacím úhlem klesá (viz obr. 2b [4]).

Na obr. 3a je svítidlo s difuzním reflektorem s vyznačenými třemi polohami kulového světelného zdroje s rovnoměrným jasem. Na obr. 3b jsou zakresleny křivky svítivosti odpovídající označeným třem polohám zdroje. Z tohoto obrázku je zřejmé, že u svítidel s difuzními reflektory vyzařovací úhel přibližně charakterizuje rozložení svítivosti [5]; tento parametr se však u těchto širokoúhlých svítidel téměř nevyužívá.

Úhel poloviční svítivosti dobře charakterizuje rozložení svítivosti především úzkoúhlých svítidel, laserů a elektrolumivyzarovací niscenčních diod, tj. zdrojů světla s velmi malou úhlovou šířkou vyzařovaného světelného svazku.


Závěr

Podnětem k sepsání tohoto terminologického exkursu jsou časté prohřešky prodejců světelné techniky proti zmíněné terminologii. Ty se bohužel vyskytují i v katalozích renomovaných výrobců. Uvádíme proto v tab. 1 některé termíny podle ČSN IEC 50(845).

Tab. 1. Vybrané termíny z ČSN IEC 50(845)

Česky

Anglicky

Německy

činitel odrazu

reflectance

Reflexionsgrad

činitel pohlcení

absorptance

Absorptionsgrad

činitel prostupu

transmittance

Transmissionsgrad

halogenidová výbojka

metal halide lamp

Metal-Halogenid-Lampe

halogenová žárovka

tungsten halogen lamp

Halogen-Glühlampe

nouzové osvětlení

emergency lighting

Notbeleuchtung

osvětlovací technika

lighting technology; illuminating engineering

Lichttechnik; Beleuchtungstechnik

patice

cap; base (USA)

Sockel

podání barev

colour rendering

Farbwiedergabe

poloviční divergence

half-peak divergence; one-half-peak spread(USA)

Halbstreuwinkel

předřadník

ballast

Vorschaltgerät

rozložení svítivosti (prostorové)

(spatial) distribution of luminous intensity

(räumliche) Verteilung der Lichtstärke

rozložení svítivosti rotačně souměrné

rotationally symmetrical luminous intensity distribution

rotationssymmetrische Lichtstärkeverteilung

stmívač; stmívací zařízení

dimmer

Lichtsteuergerät

(umělý) světelný zdroj

lamp

Lampe

svítivost

luminous intensity

Lichtstärke

úhel clonění

shielding angle

Abschirmwinkel

úhel poloviční svítivosti

half-peak divergence; one-half-peak spread(USA)

Halbstreuwinkel

úhel otevření, úhel vyzařování

cut-off angle

Ausstrahlungswinkel

vysokotlaká rtuťová výbojka

hight pressure mercury (vapour) lamp

Quecksilberdampf-Hochdrucklampe

vysokotlaká sodíková výbojka

high pressure sodium (vapour)lamp

Natrumdampf-Hochdrucklampe

zářivka

fluorescent lamp

Leuchtstofflampe; Fluoreszenzlampe

život (světelného zdroje)

life (of a lamp)

Lebensdauer

Literatura:
[1] MIKEŠ, J.: Elektrický vodotrysk – fontaine lumineuse. Světlo, 2007, roč. 10, č. 1, s. 46.
[2] NOVOTNÝ, J.: Základní pojmy ze světelné techniky. Světlo, 2007, roč. 10, č. 2, s. 70.
[3] LNĚNIČKOVÁ, J.: Historická svítidla pro výklady I. část, II. část. Světlo, 2007, roč. 10, č. 2, s. 64, č. 3, s. 50.
[4] Elektrotechnika VI, Elektrické světlo. 2. vydání, Vědecko-technické nakladatelství, Praha, 1950, s. 55–57.
[5] Beleuchtungstechnik – Grundlagen. 3. vollständig überarbeite Auflage. HUSSMEDIEN GmbH Berlin, 2006, s. 316, 317.

Obr. 1. Základní ukazatele rozložení svítivosti svítidel (popř. světelných zdrojů)
Obr. 2. Rozložení svítivosti a úhly vyzařování parabolických reflektorů s kulovým světelným zdrojem o konstantním jasu
Obr. 3. Geometrie a rozložení svítivosti svítidla s difuzním reflektorem s kulovým světelným zdrojem o konstantním jasu

Celý příspěvek lze ve formátu PDF stáhnout zde