Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem
17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Vše pro stavbu a interiér najdou návštěvníci na březnovém souboru veletrhů Stovky českých i zahraničních společností se představí na největším jarním souboru…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

Festival světla BLIK BLIK opět rozsvítí Plzeň Třetí ročník plzeňského festivalu Blik Blik se chystá na pátek 17. a sobotu 18. března.…

Kurz osvětlovací techniky XXXIII – 1. oznámení Česká společnost pro osvětlování, regionální skupina Ostrava, a VŠB – Technická…

Více aktualit

Stav FVE v České republice

Ing. Květoslav Kutal, Ing. Radek Šenkapoul,
GBC Montáže s. r. o.
 

Úvod

 
Je několik důvodů, proč Evropská unie dává zelenou elektrické energii získané z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Je to především snaha o zlepšování životního prostředí. Důraz je kladen na snižování exhalací plynů z konvenčních zdrojů a snižování produkce skleníkových plynů. Dalším významným důvodem je snaha EU o snížení energetické závislosti na primárních zdrojích. Ve srovnání s poklidnou dobou předchozích třiceti čtyřiceti let, kdy napříč Evropou proběhla elektrifikace, znamená dnes integrace OZE jednu z největších proměn hlavně pro síťová odvětví (ČEPS atd.). Směrnice 2009/28/EC ukládá členským státům povinnost naplnit její cíle do roku 2020 (20-20-20), což znamená:
  • snížení emisí CO2 o 20 %,
  • snížení energetické náročnosti o 20 %,
  • zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie o 20 %.
Ideálním stavem integrace OZE do elektrizační soustavy ČR je vyvážení pozitiv a negativ tak, aby míra integrace OZE maximalizovala přínosy a nesnižovala bezpečnost – spolehlivost provozu elektrizační soustavy. Další nutnou podmínkou je maximalizace celospolečenské hodnoty tak, aby přínosy integrace OZE nebyly převážně negativy. Jde především o zhoršení kvality dodávky elektrické energie, nepřiměřené zvyšování podpory OZE a cen přenosových a systémových služeb. Podíl obnovitelných zdrojů energie o 20 % se má být zvýšen ve třech základních oblastech. První je doprava, druhou výroba tepla – chladu a třetí je zvýšení podílu OZE v elektroenergetice. Celková výroba energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 má v ČR dosáhnout hodnoty 13 %. Toto číslo je vztaženo k celkové spotřebě energie v cílovém roce. Pro oblast elektroenergetiky to znamená asi 10 TW·h produkce elektřiny z OZE v roce 2020. V roce 2009 bylo v ČR vyrobeno asi 4,5 TW·h z těchto zdrojů.
 
Cest k dosažení uvedeného cíle v podmínkách České republiky je několik. Pro jeho efektivní a hlavně bezpečné dosažení ale existuje pouze jediná. Tou je strategie státu, která stanoví optimální variantu množství jednotlivých kategorií obnovitelných zdrojů. Úkolem připravované legislativy v oblasti OZE je navrhnout taková opatření, která by zajišťovala dosažení požadovaného cíle při současném udržení bezpečnosti dodávek energie a nastavení podmínek podpory tak, aby extrémně nezatěžovala konečné zákazníky. Těmi jsou jak domácnosti, tak ostatní spotřebitelé. OZE a jejich nárůst v energetickém mixu celé Evropy přináší nové příležitosti jejího využití. Je to jeden z možných směrů vedoucích ke snížení energetické nezávislosti Evropy, navíc prostřednictvím ekologicky přijatelného řešení. Naproti tomu s sebou nese i mnohé úkoly, které je třeba řešit v předstihu a se všemi subjekty zainteresovanými v tomto procesu. V posledních několika měsících jsme svědky enormního úsilí investorů realizovat své projekty v kategorii fotovoltaických elektráren (FVE). Nastavené legislativní podmínky zajišťují naprostou jistotu návratnosti vynaložených investic asi do šesti let. Tato skutečnost vedla ke skokovému nárůstu žádostí o rezervaci kapacity převážně distribučních sítí (ČEZ, Eon).
 

Požadavky EU na výrobu elektrické energie z OZE

 
Vzrůstající podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie bylo možné předpokládat. Česká republika se k němu zavázala v přístupové smlouvě k Evropské unii s tím, že v roce 2010 bude podíl čisté elektřiny na hrubé spotřebě 8 %. V rámci Evropské unie je fotovoltaika vnímána jako nejdůležitější obnovitelný zdroj energie, který by mohl v roce 2020 pokrývat až 50 % energie z OZE. Jednoznačně vedoucí zemí v tomto oboru je Německo, kde se podpora fotovoltaiky již dvě desetiletí rozvíjí stále rostoucím tempem. I přes mimořádné snížení výkupních cen je očekáván nárůst srovnatelný s loňským rokem, kdy bylo v Německu instalováno více než 3 500 MWp fotovoltaických elektráren.
 

Fotovoltaické elektrárny v České republice – technické parametry

 
Sklon fotovoltaických panelů bývá nejčastěji 35° až 45° od vodorovné roviny (vliv orientace viz obr. 1), orientace pokud možno na jih. Na 1 kWp je třeba asi 8 až 10 m2 plochy, odpovídající produkce energie je asi 1 000 kW·h/rok. Všeobecně jsou známy mapky (obr. 2) intenzity slunečního záření. Nejlépe je na tom jižní Morava, nejhůře severní Čechy (obr. 2). Z malých solárních zařízení je nejoblíbenější výkon 5 kWp. Zabere 40 až 50 m2 plochy a vyprodukuje asi 5 MW·h za rok, což je zhruba spotřeba rodinného domu. U slunečních elektráren v našich podmínkách lze reálně počítat s využitím přibližně 11,5 %. Pro rychlou orientaci platí: 1 kWp = 1 000 kW·h/rok, přičemž ve skutečnosti bude spíše vyšší. Původně se maximální instalovaný výkon slunečních elektráren, výhledově dosažitelný v podmínkách České republiky, odhadoval na 1 000 až 1 500 MW. Po loňských zkušenostech se nyní počítá spíše se 2 500 MW. Ovšem i tak, s ohledem na malé využití, by tento výkon nahradil jen asi polovinu výkonu tepelné elektrárny Prunéřov.
 
V roce 2009 nastal vývoj, který sotva někdo předpokládal. Finanční krize, která se projevila obecným poklesem cen, vedla k propadu cen panelů (modulů). Kromě toho byly mnohem dříve, než se čekalo, uvedeny do provozu velké výrobní kapacity solárního křemíku v Asii, což srazilo jeho cenu téměř na desetinu a ukončilo období nedostatku. Ceny modulů na světových trzích v důsledku toho klesly téměř na polovinu a investiční náklady celých elektráren o více než 30 %. V České republice byl tento trend ještě umocněn posilováním koruny, zároveň byla prodloužena garantovaná doba výkupu z patnácti na dvacet let, jak je obvyklé ve většině států EU. V České republice byly v roce 2006 nastaveny výkupní ceny na hranici rentability. Zatímco v sousedním Německu se prostá návratnost investic pohybuje mezi deseti a třinácti roky při době výkupu dvacet let, v České republice byla nastavena na patnáct let při době výkupu též patnáct let. S rozvojem trhu však firmy rychle nabyly zkušenosti a ceny začaly znatelně klesat. Začátkem roku 2008 již byly velké systémy nabízeny za 110 Kč/Wp a na začátku roku 2009 byly za tuto cenu nabízeny i malé systémy na střechy rodinných domů. V současnosti se již nabídky i u malých systémů pohybují pod hranicí 100 Kč/Wp. Ještě v roce 2008 měly české banky poměrně solidní přehled o připravovaných instalacích FVE. Financovaly téměř všechny větší projekty. V roce 2009 však většina investorů české banky vůbec neoslovila, ty byly požádány o financování výstavby asi 150 MWp FVE. Od toho se odvíjely i odhady instalovaného výkonu, nejvyšší odhady z října 2009 se pohybovaly okolo 260 MWp a vycházely spíše z porovnání trendů v letech 2008 a 2009. Výsledek – instalovaný výkon na konci roku téměř 463 MWp – byl překvapivý i proto, že naprostá většina nových licencí byla udělena v prosinci. Přestože se již dříve objevovaly informace o zahraničním financování některých projektů, celkový rozsah zahraničního financování byl mnohonásobně větší než nejodvážnější odhady. Pro rok 2010 je vzhledem k probíhajícím legislativním změnám jakýkoliv odhad zatížen značnou nejistotou. Nejnižší současné odhady počítají s podobným instalovaným výkonem jako v roce 2009. Přitom jen samotný ČEZ oznámil, že do fotovoltaiky investuje 20 miliard korun, což znamená instalovaný výkon přibližně 250 MWp. Nejvyšší odhady se na začátku roku pohybovaly okolo 2 000 MWp. Vycházely z předpokladu, že výkupní ceny se na rozdíl od Německa sníží až od 1. ledna 2011. Tyto odhady však nepočítaly se současnými legislativními změnami. V průběhu roku 2010 byla Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky schválena tzv. malá novela zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie. Zároveň byla vyhláškou č. 81/2010 Sb. novelizována vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojování k elektrizační soustavě. Fotovoltaika je v rámci OZE nejdynamičtěji se rozvíjející obor. Ceny zařízení klesají rychleji, než se čekalo. „Malá“ novela se týká výhradně úpravy meziročního snížení výkupní ceny, které bylo podle dosavadní úpravy omezeno na 5 % ročně. Nově Energetický regulační úřad (ERÚ) může snížit výkupní ceny elektřiny z FVE o více než dosavadních 5 % v případě, že návratnost investic se zkrátí pod jedenáct let. To nastalo v loňském roce u velkých FVE instalovaných na zemi. U malých systémů na střechách rodinných domů je návratnost delší. Formulace novely však umožňuje výrazněji snížit výkupní cenu i pro tyto instalace. ERÚ již oznámil, že maximálně využije zákonné meze, očekává se proto pokles výkupních cen pro instalace nad 30 kWp až o 40 %, pro menší systémy by pokles měl být do 20 %. Jestliže bude v letošním roce novelizována i vyhláška č. 475/2005 Sb., může být pokles ještě větší. ERÚ již požádal investory a dodavatele o informace o aktuálních investičních a provozních nákladech FVE.
 

Pár faktů na závěr

 
Vývoj výkupní ceny (Kč/kW·h) z FVE – 13,46 Kč (2008), 12,79 Kč (2009), 12,15 Kč (2009), ? Kč (2010). Výkon tepelné elektrárny Prunéřov je 1 050 MW a ta vyprodukuje takové množství exhalací jako všechny osobní automobily v ČR. Skupina poslanců chce podat návrh na přidělení dalších 10 miliard korun na sanaci území po těžbě uhlí. Legislativní vývoj v ČR – různé návrhy řešení vzniklé situace – je momentálně tak rychlý, že v době psaní tohoto článku je těžké odhadnout, jak se situace vyvine.
 

Závěr

 
Fotovoltaika je v rámci Evropské unie vnímána jako nejperspektivnější obnovitelný zdroj elektrické energie. Například Německo zvýšilo plánovaný roční přírůstek z 1 700 MWp na 3 500 MWp. K této změně přispěl zejména pokles investičních nákladů v posledních dvou letech. Všichni výrobci přitom avizují další snižování výrobních nákladů a zvyšování účinnosti komerčně dostupných panelů. V České republice je naproti tomu uplatňován systém „ode zdi ke zdi“. Současné legislativní aktivity MPO ČR a ERÚ působí dojmem, že záměrem je zcela zlikvidovat fotovoltaický průmysl v České republice. Problém se dotýká zejména malých firem a jejich zaměstnanců. Velké firmy již dnes plánují expanzi na zahraniční trhy, zejména do Středomoří a do balkánských zemí.
 
 
Literatura a odkazy:
 
GBC Montáže s. r. o.
Prodej, inženýrink a montáže fotovoltaických zařízení a příslušenství
U panelárny 10
772 00 Olomouc, Chválkovice
tel.: (+420) 585 312 659, 585 312 660
fax: (+420) 585 312 915
 
Obr. 1. Využitelnost slunečního záření v závislosti na směrové orientaci fotovoltaického panelu
Obr. 2. Roční úhrn globálního záření v kilowatthodinách na metr čtvereční (kW·h/m2) v České republice