Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo tiskem
9. 6. 2017. V elektronické verzi na webu bude 10. 7. 2017.

Světelné zdroje
Terminologie LED světelných zdrojů 

Denní světlo
Denní osvětlení velkých obytných místností
Svetelnotechnické posudzovanie líniových stavieb

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlašuje soutěž o nejlepší realizovaný…

Příští týden začne v Praze strojírenský veletrh FOR INDUSTRY Letos na něm předvedou jedinečné novinky české společnosti. Spojení designu a moderní…

Více aktualit

Současné trendy ve veřejném osvětlení

číslo 4/2005

Současné trendy ve veřejném osvětlení

Ing. Jakub Wittlich

Současné trendy ve veřejném osvětlení (VO) lze charakterizovat třemi pojmy – bílé světlo, elektronizace a světelné znečištění.

Soutěž City Point – Na cestě městem 2005

Občanské sdružení City Point ve spolupráci s Designcentrem České republiky a za podpory Svazu měst a obcí vyhlásilo 21. února 2005 zahajovací ročník soutěže City Point – Na cestě městem 2005. Tato výroční přehlídka mapuje, hodnotí a oceňuje současné realizace i návrhy designu prvků městského mobiliáře.

Nedílnou součástí městského mobiliáře jsou osvětlovací zařízení. Významně ovlivňují konečné působení celkového řešení městského prostředí i prožitek obyvatel. Téma veřejného osvětlení (VO) se promítá do všech kategorií soutěže. Přiblížit čtenáři jeho současné trendy si klade za cíl tento příspěvek.

Bílé světlo

Z čistě energetického hlediska jsou nejvhodnějšími zdroji pro VO vysokotlaké, popř. nízkotlaké sodíkové výbojky. Jejich teplota chromatičnosti a zvláště nízký index podání barev jsou ovšem v rozporu s trendem humanizace lidských sídel, zejména městských center. V technice osvětlování to znamená doplnění nutné kvantity (tj. osvětlenosti či jasu) i kvality (tj. dostatečným rozeznáváním barev). Kromě toho nejnovější výzkumy osvětlování komunikací naznačují, že při použití „bílého světla„ je dosaženo stejných podmínek vidění jako se „žlutým světlem„ při 1,5krát až pětkrát nižší úrovni osvětlení.

Obr. 1. Obr. 2.

Obr. 1. Svítidlo Philips řady METRONOMIS, typ Bordeaux s cloněným zdrojem pro omezení vyzařování do horního poloprostoru
Obr. 2. Svítidlo Philips řady URBANA s optickou clonou, sekundární odraznou plochou a možností osazení světelnými zdroji s „bílým“ světlem

Proto se moderní svítidla pro VO vyrábějí i ve verzi pro vysokotlaké rtuťové výbojky a nejnověji i pro halogenidové výbojky s keramickým hořákem ve speciálním provedení pro tuto aplikační oblast (např. Philips MASTERCity white 70 a 150 W se světelným tokem srovnatelným s tokem sodíkových výbojek) a indukční výbojky.

Elektronizace

Základní výhodou použití elektronických předřadníků u svítidel pro VO je stabilizace napájecích poměrů světelného zdroje při kolísání napájecího napětí. Výsledkem této stabilizace je prodloužení života výbojky až o 30 %. To pro uživatele znamená významnou úsporu nákladů na jejich výměnu. Nezanedbatelnou výhodou je též úspora spotřeby až 10 %. V případě nejmodernějších světelných zdrojů, jako jsou např. výbojky CosmoPolis, je využití elektronických předřadníků již nezbytností. Je tomu tak proto, že jejich provoz s klasickými elektromagnetickými předřadníky není možný. Rovněž začínají být využívány i regulovatelné elektronické předřadníky pro výbojky. Osvětlovací soustavu vybavenou svítidly s takovými předřadníky lze plynule stmívat v závislosti na hustotě provozu, denní době, povětrnostní situaci apod. Je tak možné šetřit provozní náklady, ale např. i snížením intenzity osvětlení během slabého provozu v nočních hodinách omezit rušení světlem.

Obr. 3.
Obr. 4.

Obr. 3. Moderní svítidla Philips IRIDIUM s možností volby vyzařování, optického krytu a použití elektronických předřadníků; zde jsou svítidla doplněna clonami omezujícími dopad světla do bytů
Obr. 4. Svítidla Philips SELENIUM pro osvětlování komunikací s možností automatické dvoustupňové regulace; verze s plochým sklem pro omezení vyzařování do horního poloprostoru

Rušivé světlo

Pozitivním přínosem VO je vzbuzování kladných emocí, prodloužení aktivní části dne, zajištění bezpečnosti osob; naopak negativní působení se projevuje tam, kde světlo dopadá do míst, kde není žádoucí. Výsledkem je nepohoda až omezení vidění, popř. estetické narušení prostředí (rušivé světlo). Další negativní stránkou umělého osvětlení z hlediska působení na venkovní prostředí je vznik tzv. světelného smogu. Toto „světelné znečištění“ se projevuje jasem noční oblohy, který vzniká lámáním světla produkovaného člověkem a kosmického záření na prachových částicích a molekulách plynu obsažených v atmosféře (rozptýlené světlo). Rozptýlené umělé světlo čili světlo, které je možné ovlivnit, je tvořeno přímou složkou, produkovanou svítidly veřejného a architekturního osvětlení a světelnými reklamami, a nepřímou složkou, vznikající odrazem světla a světlem vycházejícím z rozzářených oken.

Z pozice navrhování a provozování veřejného a architektonického osvětlení lze uvedené negativní stránky osvětlení omezit vhodnou volbou rozložení svítivosti svítidel, jejich uspořádáním a řízením osvětlení v souladu s potřebami a/nebo dobou. Vhodné rozložení svítivosti svítidel umožňuje usměrněním světelného toku zdroje světla pouze tam, kde je ho třeba, omezit obě složky rozptýleného světla i rušivého světla. Stejně se projeví i správné uspořádání a směrování svítidel. Řízení osvětlení dovoluje svítit pouze tehdy, kdy je to zapotřebí, a snižováním úrovně osvětlení v průběhu noci omezovat zejména odraženou složku rozptýleného světla.

sekretariát soutěže:
Tereza Měrtlová, tel.: 775 600 959
info@citypoint.cz, www.CityPoint.cz