Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2016 vyšlo v tištěné podobě 19. září 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned.

Normy, předpisy a doporučení
Nařízení č. 10/2016 (pražské stavební předpisy) z hlediska stavební světelné techniky

Světelnětechnická zařízení
PROLICHT CZECH – dodavatel osvětlení pro nové kanceláře SAP
Posviťte si v práci na práci
Moderní a úsporné LED osvětlení bazénové haly

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Simulace denního osvětlení v Galerii hlavního města Prahy

číslo 2/2003

Simulace denního osvětlení v Galerii hlavního města Prahy

Ing. Miroslav Váša, Ekva s. r. o.

Úvod

V loňském roce se pro GHMP v areálu Městské knihovny v Praze uskutečnila významná rekonstrukce klimatizace a osvětlení. Původním řešením denního osvětlení byly světlíky ve střeše budovy. Vzhledem k tomu, že tato verze způsobovala v zimním období problém s vytápěním a v letním období s chlazením sálu (velké tepelné ztráty), bylo třeba do sálů vestavět mezistrop, zavést izolaci a prostory klimatizovat. Touto cestou je možné dosáhnout dobré energetické bilance vytápění i chlazení a tím zajistit i návratnost investic v poměrně krátké době. Problémem však zůstalo vyřešit osvětlení tak, aby bylo co možná nejbližší dennímu světlu a současně byla možná regulace jeho intenzity. V prostorech galerie se konají výstavy fotografií, obrazů, klasického i moderního umění, plastik a soch předních českých i světových umělců, které vyžadují věrné podání barev a vhodnou intenzitu osvětlení. Základním požadavkem zadavatele byla střední hladina osvětlení na podlaze 250 lx a regulační rozsah v rozmezí 10 až 100 % spojitě ve spektru co nejblíže dennímu světlu.

Obr. 1. Obr. 2.

Realizované osvětlovací soustavy

Osvětlení bylo provedeno svíticím stropem s použitím zářivek o příkonu 36 W s náhradní teplotou chromatičnosti 6 000 K. Pro stropní podhled byla použita stávající masivní kovová konstrukce, zakrytá čtvercovými deskami z opálového metakrylátového skla. Velký důraz byl kladen na vyřešení světelného systému tak, aby světelné zdroje neprokreslovaly svůj tvar při pohledu na prosvětlený strop v celém rozsahu stmívání a rovnoměrnost osvětlení byla vyrovnaná v celé ploše sálu. Vzdálenost rastru od mezistropu byla pouze 20 cm. Splnit tyto požadavky bylo o to obtížnější, že v mezistropu je vedeno potrubí vzduchotechniky, nosníky atd., které nesměly způsobit stíny na podhledu, popř. nerovnoměrnost osvětlení. Základní výpočet osvětlení byl proveden s udržovacím činitelem 50 %.

Obr. 2. Obr. 3.

Dalším důležitým parametrem výpočtu bylo oteplení v dutině mezistropu vlastním světelným systémem. Tepelné ztráty jsou řádově 3 kW·h na jeden sál (čtyři sály celkem asi 12 kW·h), což je problém zejména v letních měsících, kdy původní teplota okolí byla i vyšší než 60 °C. Dále to byl návrh odvodu zbytkového tepla z tohoto prostoru, který má objem přibližně 50 m3, s přihlédnutím k jeho velké ploše (přibližně 250 m2) a k jeho malé výšce (asi 20 cm). Vysoká teplota okolí by ohrozila zejména bezporuchovou funkčnost elektronických komponent, které jsou zde umístěny.

Obr. 5. Obr. 6.

Je zřejmé, že nároky na řešení problému byly velmi vysoké, zejména na projektanty, ale i na řemeslné zpracování. Bylo nutné např. experimentálně hledat vhodné polohy světelných zdrojů s ohledem na popsané úskalí zadání a řešit množství dalších náležitostí s napájením systému apod.

Obr. 7.

Regulace osvětlení je řízena dálkovým ovládáním, které umožňuje skokové nastavení v pěti předvolených scénách uložených v paměti podřízené regulační jednotky, nebo plynule v uvedeném rozsahu 10 až 100 %. Pracovní kmitočet stmívačů je 40 kHz. Po posouzení současných používaných systémů regulace osvětlení bylo možné použít pouze některé sériově vyráběné komponenty (elektronické předřadníky a dálkové ovladače). Způsob napájení, regulátory a filtry byly navrženy atypicky speciálně pro tuto aplikaci. Vzhledem k instalovanému příkonu (asi 15 kV·A) pro regulovanou soustavu a její funkci v centru města bylo třeba změřit zpětné vlivy (vyšší harmonické kmitočty a vyzařování v prostoru).

Realizované svíticí stropy ve čtyřech sálech galerie o celkové ploše přibližně 1 000 m2 jsou pozitivně hodnoceny návštěvníky i vystavovateli. Spektrum použitých zářivek je natolik blízké dennímu světlu, že i bystré oko světelných techniků na první pohled neodhalilo, že se jedná o umělé osvětlení, nikoliv o denní osvětlení světlíky. Měřením byla zjištěna hladina osvětlení 400 lx při zcela otevřeném regulátoru (osvětlenost 100 % ) a 10 lx (osvětlenost 2,5 %) při maximálním stažení stmívačů. Již zmíněné problémy kladly velké nároky na odbornou a materiální vybavenost realizátora.

Na závěr si dovolujeme doporučit váženým čtenářům se zájmem o kulturu i techniku navštívit expozici GHMP na Mariánském náměstí v Praze 1, potěšit se kulturním zážitkem, protože tyto expozice jsou na světové úrovni. Při té příležitosti je přínosné zhlédnout i zajímavou osvětlovací soustavu, která nás jako dodavatele řešení při realizaci opět přesvědčila, že světelná technika je mnohdy i při současných moderních výpočetních a konstrukčních možnostech také velké umění.