časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 4-5/2020 vyšlo tiskem
18. 9. 2020. V elektronické verzi na webu ihned.

Účinky a užití optického záření
Rostliny a světlo v biofilním interiéru Část 12
Rostliny a světlo ve veřejných prostorách
Melanopická denná osvetlenosť v budovách

Veletrhy a výstavy
FOR INTERIOR 2020: Inspirace pro bydlení a trendy světa nábytku a interiérů

Rostliny a světlo v biofilním interiéru Část 12 Rostliny a světlo ve veřejných prostorách

Ing. Stanislav Haš, CSc. a kol. | www.svetlo.info

Úvod

Světlo k osvětlování rostlin v interiérech se používá pro několik účelů:

Technologické produkční osvětlení
Toto osvětlení je ve sklenících k regulaci a k intenzifikaci výroby zeleniny i květin. K tomu se často využívají speciální pěstitelské světelné zdroje, které efektivně podporují rostlinnou produkci. Emitují světlo zejména v modré a červené spektrální oblasti, jež nejvíce podporují fotosyntézu. Je potlačena málo účinná emise v zelenožluté oblasti. Barva takto osvětlovaných rostlin je pro zrakové vnímání člověka nevhodná (hnědá až černá). Užitkové rostliny pěstované v růstových klimatických komorách (fytotronech) bývají osvětleny světlem s intenzitou až desítky kiloluxů. V produkčních sklenících bývá osvětlenost menší.

− Technologické vizuální osvětlení
Osvětlení sbírkových a návštěvních skleníků je také technologické, ale říkejme mu vizuální, protože musí zajišťovat jak dobré fotosyntetické působení na rostliny, tak vhodné jasové podmínky a dobré podání barev pro zrakové vnímání lidí. U rostlin v těchto prostorách nejde o zajištění vysoké produkce, ale o jejich přírodní vzhled, tak jak rostou ve své domovině. Intenzita osvětlení umělými zdroji by měla být asi 5 000 lx. Dlouživý růst, který je reakcí rostliny na nedostatek světla, je někdy mylně považován za znamení, že se rostlině daří dobře.


Obr. 1. Odpočinkové ostrůvky v obchodním domě (foto: archiv Flower Company)

Při osvětlování interiérů s rostlinami je třeba skloubit různé požadavky na osvětlení. Lidé potřebují dobře vidět na prováděné činnosti a světlo navíc příznivě ovlivňuje lidskou psychiku. Rostliny potřebují dostatek světla, aby se stále vyvíjely, vytvářely nové listy a ostatní orgány a zároveň aby byly tak jasné, aby člověk mohl v dobré zrakové pohodě vnímat i jejich detaily. Pro pohodové biofilní osvětlení světlých rostlin je zapotřebí jejich osvětlenost minimálně 1 000 lx.

Filozofie živé architektury

Aspekty biofilního designu v městském intravilánu i v interiérech se stávají metodou architektury živé budoucnosti (Living Future Architecture), živou(cí) architekturou (Living Architecture). Průkopníkem této architektury je Mezinárodní ústav pro živou budoucnost (International Living Future Institute, www.living-future.org), který spolupracuje s Mezinárodním ústavem pro pohodové budovy (International WELL Building Institute, www.wellcertified.com).

Cílem živé architektury v interiéru je vytvářet prostory s minimální energetickou náročností a s intenzivním uplatněním rostlin a přírodních prvků pro příznivé ovlivňování prostředí, zdravotního stavu a dobré pohody lidí ve všech pobytových prostorách (biofilní prostředí).


Obr. 2. Podniková vstupní hala s rostlinami na vyvýšeném záhoně

Dobrá pohoda ve veřejných prostorách

Interiérová rostlinná díla se stále více rozšiřují ve vstupních halách podniků, obchodních a bankovních organizací, vysokých škol, supermarketů, hotelů nebo restaurací či kaváren. Používají se velké solitérní rostliny ve velkých (vysokých) nádobách (obr. 1), ale stále více se budují i velké vodorovné záhony osazené v podlaze nebo nadzemní záhony, často na zvýšených plochách (obr. 2), a také vertikální rostlinné stěny nebo zahrady. Osvětlení rostlin je buď denní, stropními světlíky či celou prosklenou střechou, nebo převážně umělé, s elegantními stropními svítidly. Prostory s vysokými stromy obvykle mívají zasklenou střechu a rostliny jsou osvětlovány denním světlem. V prostorách, kterými se víceméně jen prochází, stačí menší osvětlenost, ale jas rostlin by neměl být nižší než 25 cd/m2 . Při velmi nízké optické odraznosti rostlin lze tohoto jasu dosáhnout jejich osvětleností minimálně 500 lx (obr. 3). Zároveň je však třeba splnit požadavky na umělé osvětlení z hlediska člověka.

Obr. 3. Osvětlení vertikální rostlinné stěny v hale (foto: archiv Němec luxusní povrchy)
Obr. 3. Osvětlení vertikální rostlinné stěny v hale (foto: archiv Němec luxusní povrchy)

Vodorovné záhony, prostory se stromy i vertikální stěny bývají doplňovány sedacím nábytkem a stolky a jsou využívány k odpočinku nebo k jednání zaměstnanců, zákazníků a klientů (obr. 4). Záhony, vysoké keře a stromy jsou příjemné i v restauračních prostorách. Zde je velmi důležité správné rozmístění rostlin a jejich dobré osvětlení. Člověk se tady musí cítit jako v prosluněném parku, ne jako v temném lese. Stromy ve volné přírodě jsou osvětlovány shora i ze všech stran. Tak by tomu mělo být i v interiéru.

Obr. 4. Jednací prostor v hale (foto: Martin Matouš)
Obr. 4. Jednací prostor v hale (foto: Martin Matouš)

V uzavřených veřejných prostorách se budují i menší vertikální stěny nebo velkoplošné vertikální zahrady. Bývají na různých místech vstupních hal, vhodné je jejich umístění proti vchodovým dveřím, u recepce, kde příznivě působí na psychiku člověka vstupujícího do prostoru (obr. 5). Uklidňují jeho mysl, vytvářejí dobrou náladu a pocit, že je zde vítán (obr. 6).


Obr. 5. Osvětlené rostlinné stěny v prodejně Copy General (foto: archiv Němec luxusní povrchy)

Pomocí zeleně v nákupních centrech dávají obchodníci najevo, že si zákazníků váží a vytvářejí pro ně příjemné prostředí jak pro nakupování, tak i k odpočinku při delším pobytu v budově.

Ve větších halách nebo podchodech se budují i malé zimní zahrady (obr. 7).

Obr. 6. Rostlinná stěna v luxusní prodejně
Obr. 6. Rostlinná stěna v luxusní prodejně

Obr. 7. Zimní zahrada v obchodním centru
Obr. 7. Zimní zahrada v obchodním centru

Vertikální zahrady musí být dobře a po celé ploše rovnoměrně osvětleny. To se týká všech prostor, i velkých a vysokých dvoran s prosklenými střechami. Zvláštní řešení je na obr. 8, kde stěna zasahuje do dvou podlaží. Horní část stěny je osvětlována střešním světlíkem, dolní část elektrickými svítidly. U vyšších vertikálních stěn na podlaží je vhodné, když jas horní části stěny je v denní době větší a rostliny jsou zde dobře viditelné. To odpovídá přírodním podmínkám, kdy je nad zelení jasná obloha. Ale podíl jasu dolní a horní části vertikální zahrady nemá být větší než 1 : 3. Při větších rozdílech vzniká, bez ohledu na skutečnou hodnotu jasu, méně příznivý zrakový vjem. Je-li vysoká vertikální zahrada v hale s prosklenou střechou, kde pobývají lidé i ve večerních hodinách, a nemá umělé osvětlení (např. v kavárnách, restauracích), způsobuje stěna s nepatrným jasem při večerním pobytu velmi chmurnou náladu (obr. 9). A to nejen svou temnotou, ale také proto, že vlivem své malé odraznosti nepřispívá k celkovému osvětlení prostoru.

Obr. 8. Čekárna zubolékařské ordinace, stěna pro dvě etáže (foto: J. Kopřiva)
Obr. 8. Čekárna zubolékařské ordinace, stěna pro dvě etáže (foto: J. Kopřiva)

Větší rostlinná díla jsou vytvářena i v kulturních zařízeních, ve foyer koncertních sálů a divadel, popř. i v jejich odpočinkových prostorách nebo kavárnách (obr. 10). Dobře osvětlené rostliny (1 000 až 3 000 lx) vytvářejí příjemné prostředí, důležitá je i volba estetické osvětlovací soustavy a vhodná barevnost interiérových povrchů. Správně osvětlené rostliny v kulturních zařízeních podporují dobrou pohodu a osvěžení během přestávek a umocňují zážitek po skončení koncertu nebo představení.

Velmi důležitá je i volba stylového designu svítidel a výmalba koncertního či divadelního sálu. V uměleckých domech s historickou výzdobou by mělo být osvětlení teplými tóny, interiérům moderních budov sluší spíše tóny neutrální. Také výzdoba a barevné tóny povrchů koncertních a divadelních sálů by měly posilovat dojmy z umělecké produkce.

Například černá výmalba hlediště divadla může na citlivé jedince působit chmurně už při vstupu do sálu a pokazit jim i povznášející dojem z představení.

Obr. 9. Vysoká zelená zahrada bez umělého osvětlení (foto: Martin Matouš)
Obr. 9. Vysoká zelená zahrada bez umělého osvětlení (foto: Martin Matouš)

Obr. 10. Zelená stěna v divadelní kavárně (foto: archiv Němec luxusní povrchy)
Obr. 10. Zelená stěna v divadelní kavárně (foto: archiv Němec luxusní povrchy)

Pro rostlinná díla v kulturních interiérech s krátkodobým pobytem návštěvníků se mají volit rostliny s malou světelnou náročností, aby po odchodu návštěvníků mohla být osvětlenost rostlin snížena na 300 až 400 lx, popř. aby stačilo jen denní osvětlení.

Dobře osvětlené rostliny ve vstupním prostoru potěší i návštěvníky výstavních sálů, zvláště uměleckých galerií. Velmi působivá by jistě byla i volba barevných tónů světelných zdrojů, které osvětlují jednotlivá umělecká, zejména malířská díla. Výjevy z interiérů osvětlené teplým nebo neutrálním světlem a obrazy z exteriérů osvětlené chladným denním světlem by určitě zvýšily umělecký dojem i potěšení z prohlídky. Je však třeba respektovat omezení osvětlení vyplývající z ochrany sbírkových předmětů.

Biofiltrace vzduchu

Vinteriérovém ovzduší jsou různé plynné i mechanické látky, které neprospívají zdraví člověka. Je to především jím vydechovaný oxid uhličitý, který rostlina pohlcuje a zpracovává v procesu fotosyntézy. Tím obohacuje vzduch v interiéru kyslíkem a vodní párou.

V interiérech domů budovaných od poloviny minulého století se vyskytuje mnoho látek, které jsou součástí stavebních materiálů, nábytku, zařizovacích předmětů (koberce, záclony a další), barev, lepidel nebo úklidových prostředků. Tyto předměty a prostředky vylučují po celá dlouhá léta škodlivé těkavé plyny, které způsobují různá onemocnění. V rámci kosmického výzkumu byly prověřovány škodliviny v ovzduší a hledaly se rostliny, jež tyto látky likvidují. Seznam takových rostlin je uveden v časopise Floristika [4]. Jsou označeny také v tabulce rostlin používaných v interiérech v minulém čísle tohoto časopisu [7]. Škodlivé látky přispívají k tzv. syndromu nezdravých budov (angl. Sick Building Syndrome). Ke zlepšení pracovního prostředí velmi dobře pomáhají rostliny.


Obr. 11. Systém biofiltru pro využití fytoremediace CO2:
1 – čistý vzduch, 2 – kapková závlaha, 3 – netkaná textilie, 4 – rostliny, 5 – vydýchaný vzduch, 6 – nádrž na vodu, 7 – vzduchové potrubí, 8 – ventilátor, 9 – vodní čerpadlo

Jsou totiž schopné tzv. fytoremediace – dovedou pohlcovat a transformovat nežádoucí plynné chemické látky nebezpečné pro zdraví člověka na jednodušší látky nebo prvky, které jsou neškodné. Rostliny je pohlcují jednak listy, jednak kořenovými bakteriemi, po rozkladu některé komponenty trvale ukládají ve speciálních buňkách, ale většinu z nich využívají pro svou výživu a stavbu svých orgánů, popř. je rozložené vypouštějí do ovzduší.

Fytoremediace se využívá v biologických filtrech vzduchu (obr. 11). Jde o velkoplošné rostlinné stěny, které se osazují ve velkých vstupních halách nebo na rozšířených schodišťových podestách v mezipatrech budov. Výstup upraveného vzduchu je potrubím nad horní stranou stěny, odkud se rozvádí i do všech místností (na jednom podlaží; obr. 12), nebo jen do jedné místnosti pomocí ventilátorů umístěných v horní části biofiltru (obr. 13). Osvětlení rostlin je preferováno přírodní denní, ale v tmavých dnech roku je zapotřebí dosvětlovat uměle.

Obr. 12. Biofiltrační stěna systému Nedlaw Living Walls v hale čtyřetážové budovy University of Ottawa (foto: archiv Nedlaw)
Obr. 12. Biofiltrační stěna systému Nedlaw Living Walls v hale čtyřetážové budovy University of Ottawa (foto: archiv Nedlaw)

Obr. 13. Biofiltrační stěna ve dvouetážové administrativní budově Niagara Region (foto: archiv Nedlaw)
Obr. 13. Biofiltrační stěna ve dvouetážové administrativní budově Niagara Region (foto: archiv Nedlaw)

Využitím biologických filtrů se sníží množství vzduchu pro ventilaci. Z příkladu uvedeného v časopise Floristika [4] vyplývá, že v daném prostředí je pro dosažení požadované koncentrace CO2 běžným větráním zapotřebí průtok vzduchu 15 m3/h, zatímco při použití biofiltru jen 3,3 m3/h. Používá-li se k větrání venkovní vzduch (bez rekuperace), je třeba jej ohřát z normované venkovní teploty –15 °C na požadovanou vnitřní teplotu. Biologický filtr používá převážně jen vnitřní oběhový vzduch, který se přihřívá např. o 5 K. Z toho vyplývá výrazné snížení spotřeby energie na vytápění. Kvalita vzduchu je podstatně vyšší, protože není nasáván vzduch znečistěný škodlivými plyny z venkovního prostředí měst, jsou absorbovány škodlivé plyny z interiéru, vlivem růstu vlhkosti vzduchu evapotranspirací nevznikají v ovzduší kladné těžké ionty, které mají nepříznivý vliv na kvalitu dýchání.

Závěr

Živé a vitální rostliny přítomné v prostorách mají schopnost významně zlepšit parametry prostředí i pocity člověka v interiéru. Úkolem světelného technika je navrhnout osvětlení naplňující rozdílné potřeby obou těchto světů, které se v interiéru potkávají.

Ing. Stanislav Haš, CSc., Agroenergo, Ing. Jan Kopřiva, Zahradnictví Tišnov,
Martin Lachman, Jungle Interiors, ed. Ing. Antonín Fuksa, NASLI & Blue step

Literatura:
[1] BLANC, Patrick a Véronique LALOT. The vertical garden: from nature to the city. New York: W. W. Norton, 2008. ISBN 9780393732597
[2] DELPRINCE, James M. Interior plantscaping: principles and practices. Clifton Park: Delmar Cengage Learning, 2013. ISBN 9781435439634.
[3] FALKENBERG, Haike Falkenberg. Interior Gardens: Designing and Constructing Green Spaces in Private and Public Buildings. Basel: Birkhäuser Architecture, 2011. ISBN 9783034606202.
[4] HAŠ, Stanislav a Martin MATOUŠ. Vliv rostliny na interiérové prostředí. Floristika. Praha: Profi Press, 2015, XVIII(3), 106–109. ISSN 1213-7588.
[5] KELLERT, Stephen et al. Biophilic design: the theory, science, and practice of bringing buildings to life. Hoboken, N. J.: Wiley, 2008. ISBN 9780470163344
[6] KELLERT, Stephen R. a Elizabeth F. CALABRESE. The Practice of Biophilic Design [online]. 2014 [cit. 2020-08-03]. Dostupné z: https://www.biophilic-design.com/
[7] HAŠ, Stanislav a Jan KOPŘIVA. Rostliny a světlo v biofilním interiéru: Část 11 – Zásady osvětlování rostlin. Světlo. 2020, 23(3), 34–36. ISSN 1212-0812.