časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 6/2021 vyšlo tiskem
29. 11. 2021. V elektronické verzi na webu ihned.

Aktuality
Poslední zasedání redakční rady časopisu Světlo?
Ing. Jiří Novotný šéfredaktorem časopisu Světlo od jeho založení

Z odborného tisku
Nový datový formát pro popis svítidel

Řízení funkcí v systémových instalacích EIB/KNX

|

číslo 4/2004

Řízení funkcí v systémových instalacích EIB/KNX

Většina funkcí v objektech vybavených systémovou technikou je nejčastěji ovládána ručně, především tlačítkovými snímači. Často jsou rovněž používány kombinované snímače, jež sdružují funkce několikanásobných tlačítkových snímačů, termostatů, displejů a IR rozhraní pro dálkové ovládání. Obr. 1. Samozřejmostí je i samočinný provoz, vycházející z hodnot různých fyzikálních veličin naměřených snímači, vždy s možností ručních zásahů pro operativní změny nastavení, podle okamžitých potřeb. Běžnou funkcí je také zobrazení stavu a ovládání vybraných funkcí vhodným vizualizačním prostředkem.

Mezi základní vizualizační prostředky patří malé čtyřřádkové dvoustránkové displeje, které se připojují ke sběrnicovým spojkám, popř. jednořádkové displeje kombinovaných snímačů, vybavené možností zobrazit údaje na až čtyřech řádcích.

Pro řízení velkého množství funkcí se využívá i možnost zobrazit a ovládat jednotlivé funkce z vybrané části, popř. z celého objektu, např. tzv. tablem LCD (obr. 1). Takovéto tablo je vybaveno tlačítky, jejichž funkce se programují v závislosti na požadovaném způsobu ovládání. Další tlačítka jsou určena pro „listování“ mezi jednotlivými řádky a pro spínání podsvícení displeje.

Obr. 2.

Tento nyní již klasický displej dovoluje ručně ovládat a současně i zobrazovat téměř všechny funkce využívané v kancelářském nebo jiném objektu či v rodinném domě nebo v bytě. Z hlediska uživatele se přístroj chová, jako by byl centrální řídicí jednotkou (přestože ve skutečnosti je pouze jedním z celého souboru přístrojů EIB na sběrnici). Do tabla je vestavěn časový zdroj pro vytváření časových programů. Samozřejmá je i možnost sestavování provozních stavů vybraných svítidel, žaluzií a dalších spotřebičů do požadovaných scén a dále hlášení mezních stavů vybraných veličin.

Zástupcem zcela nové generace obdobných vizualizačních prostředků (prostředků pro zobrazování i ovládání funkcí) je moderní dotykový displej (obr. 2) z produkce ABB. Tento panel byl poprvé předveden na letošním frankfurtském veletrhu Light & Building. Displej má rozlišení 240 × 320 obrazových bodů. Je k dispozici v několika verzích – černobílá pro 30 funkcí, černobílá pro 100 funkcí a dvě barevné varianty pro 100 funkcí (jedna pro všeobecné použití, druhá pro spojení s dálkovým ovládáním audio- a videotechniky Bang & Olufsen).

Obr. 3.

Součástí dotykového panelu je závislý zdroj časového signálu. Proto lze vytvářet i časové programy, každý s až dvaceti spínacími časy. Velmi snadná je i tvorba až 32 různých scén (kombinací provozních stavů vybraných svítidel, žaluzií nebo i dalších spotřebičů), pro jejichž označení lze zvolit slovní pojmenování anebo vložit některý z mnoha názorných grafických symbolů nabízených programovacím softwarem. Dotykový displej vyniká oproti tablu LCD mnoha přednostmi; kromě toho lze využít i jeho nové, dosud ne tak jednoduše uskutečnitelné možnosti.

Jeho výraznou předností je barevné zobrazování a současně i přímé dotykové ovládání jednotlivých funkcí, včetně možnosti přecházet mezi jednotlivými stránkami. Na každou stránku lze umístit až deset dotykových plošek znázorňujících ovládací tlačítka. Tlačítka přiřazená dotykovým ploškám na výchozí stránce mohou být rozmístěna na dalších deseti stránkách – vždy až po deseti. Všech těchto deset tlačítek navazuje na jedno z tlačítek na výchozí stránce (ve skutečnosti je každá z těchto návazných stránek rozdělena na dvě stránky, obsahující nejvýše pět ovládacích plošek – viz např. obr. 3). Obr. 4. Každému z těchto tlačítek jsou přiřazeny skupinové adresy vztahující se k funkci, kterou mají zabezpečovat, stejně jako u běžných tlačítkových snímačů. K dotykovému ovládání lze s výhodou použít přiložený dotykový prvek (tužku PDA). Tím se také omezí přenášení otisků prstů na povrch dotykového displeje.

Přejde-li uživatel např. z výchozí stránky na stránku s naprogramovanými funkcemi pro obývací pokoj (obr. 3), budou zde zobrazeny všechny funkce, které pro tuto místnost byly vybrány, a které tedy může přímo ovládat. Po dotyku tlačítka „stolní svítidlo„, určeného pro spínání daného předmětu, se objeví ovládací tlačítka pro nastavený způsob spínání (obr. 4). Po odsouhlasení spínací operace se zobrazení samočinně nastaví do výchozího stavu podle obr. 3. Na tlačítku je potom předem zvoleným grafickým symbolem anebo slovním označením vyznačen pracovní stav ovládaného předmětu.

V místnosti, ve které je umístěn dotykový panel, není třeba veškeré funkce ovládat ručně dotykem prstem či tužkou PDA. Je možné využít i integrovanou funkci dálkového infračerveného ovládání, např. běžným ručním ovladačem z produkce ABB (obr. 6), určeným pro ovládání předmětů v elektrických instalacích. Obr. 5. Dotykový ovládací panel je totiž vybaven i přijímačem infračerveného signálu. Tak lze na dálku ovládat deset spínaných nebo stmívaných funkcí, popř. odesílat předem stanovené hodnoty, a navíc naprogramovat tři pomocná tlačítka ovladače pro spouštění až šesti scén. Dálkově ovládané funkce mohou navazovat na některá z naprogramovaných dotykových tlačítek, avšak lze nastavit i zcela jiné funkce, neovládané prostřednictvím dotykových plošek. Tak bude možné zvýšit celkový počet funkcí ovládaných prostřednictvím tohoto panelu.

Pro komplexní řízení všech obvyklých funkcí je zapotřebí vybavit každou místnost také odpovídajícím snímačem teploty s programem pro regulaci vytápění, popř. i chlazení. Tento důležitý prvek systémových elektrických instalací EIB/KNX je součástí dotykového panelu, takže přístroj může být jediný ovládací prvek ve vymezeném prostoru, jenž je pro všechny funkce společný, navíc s možností ovládat a zobrazovat funkce náležející i k dalším místnostem. Obr. 6. Po stisku zobrazovacího pole s uvedením naměřené teploty se nastaví ovládací tlačítka termostatu podle obr. 5. Na tomto poli se může střídavě zobrazovat vnitřní měřená teplota a teplota z jiného, zpravidla venkovního snímače teploty. Po zobrazení ovládacího pole prostorového termostatu lze tlačítky s příslušnými symboly přepínat mezi komfortním provozem, tzv. provozem standby i nočním provozem. Nechybí ani vazba na blokování topení či chlazení okenním kontaktem po dobu větrání.

Další zajímavou a potřebnou funkcí jsou výstražná a poplachová hlášení, která mohou být doprovázena akustickým signálem vestavěného bzučáku. Takto lze upozornit na mnohé ze sledovaných událostí, např. únik vody ve sledovaném prostoru, pokles teploty pod určitou mez apod. Tyto údaje se samočinně ukládají, jejich přehled lze zobrazit dotykem tlačítka pro přechod na další funkce.

Již zmíněné vestavěné hodiny dovolují vytvářet časové programy pro jejich pravidelné opakování, ale také pro dobu nepřítomnosti. Je-li k dispozici bzučák se zdrojem času, lze přístroj bez problémů doplnit také funkcí budíku nebo časovače.

Následují další možnosti využití: spolupráce s elektronickým systémem zabezpečení objektu. Na displeji lze vyvolat kódovací klávesnici umožňující vnitřní aktivaci nebo deaktivaci systému, popř. po zadání předvoleného kódu vyvolání tísňového poplachu.

Na dotykovém displeji je rovněž možné vytvářet logické funkce, jako je logický součin, součet apod. Rovněž lze využít funkci teplotního komparátoru; to je výhodné především v bytových objektech.

Obr. 7.

Prozatím poslední možností využití zmíněného displeje je stránka poznámkového bloku. Po jejím otevření lze na displej speciální plastovou tužkou napsat libovolný vzkaz (obr. 7), který bude viditelný až do zadání příkazu k jeho smazání.

Ke sběrnici se panel připojuje obvyklým způsobem. Pro jeho napájení je nezbytné připojit jej k síti 230 V, 50 Hz. Displej se montuje do speciální zapuštěné elektroinstalační krabice.

Panel se programuje softwarem ETS 2, V1.3, nebo ETS 3 z osobního počítače připojeného ke sběrnici prostřednictvím rozhraní RS-232 nebo USB. Uživatelsky lze panel naprogramovat opět z počítače, avšak při přenosu dat multimediální kartou SD, kterou lze vložit do dolní odklopné části přístroje (podle obr. 2). Využití karty SD výrazně urychlí programování displeje oproti běžnému způsobu odesílání aplikačního programu po sběrnici.

ABB s. r. o., Elektro-Praga
Resslova 3
466 02 Jablonec nad Nisou
tel.: 483 364 111
fax: 483 312 059
e-mail: epj.jablonec@cz.abb.com
http://www.abb-epj.cz