Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo tiskem
9. 6. 2017. V elektronické verzi na webu bude 10. 7. 2017.

Světelné zdroje
Terminologie LED světelných zdrojů 

Denní světlo
Denní osvětlení velkých obytných místností
Svetelnotechnické posudzovanie líniových stavieb

Aktuality

Finálové kolo soutěže EBEC přivede do Brna 120 nejlepších inženýrů z celé Evropy Co vše je možné stihnout navrhnout, smontovat a následně odprezentovat během dvou dní? To…

Co si akce „Světlo v praxi“ klade za cíle V České republice se prvním rokem koná akce v oblasti světelné techniky, která chce…

25. ročník elektrotechnické výstavy v Hradci Králové pořádá ve dnech 30. a 31. srpna 2017 společnost Sonepar Česká republika v prostorách…

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Více aktualit

Proč a jak musí svítit veřejné osvětlení

číslo 3/2002

Proč a jak musí svítit veřejné osvětlení

Ing. Jaroslav Kotek, ELTODO EG, a. s.,
předseda Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení

Dopravní nehody vzniklé v průběhu noci jsou co do počtu a následků relativně podstatně významnější a závažnější než nehody vzniklé ve dne. Hlavní příčinou tohoto jevu je tma. Zraková schopnost člověka i viditelnost jsou sníženy. Veřejné osvětlení se nabízí jako protiopatření k omezení nehodovosti. Obdobný vliv jako v případě nehodovosti má veřejné osvětlení i ve vztahu ke kriminalitě.

Obr. 1.

Význam veřejného osvětlení
Význam veřejného osvětlení byl např. jednoznačně prokázán i v praxi v období energetické krize v 70. letech, kdy bylo v mnoha evropských zemích vypínáno veřejné osvětlení. Zaznamenaný nárůst škod byl podstatně větší než hodnota ušetřené elektrické energie.

V zahraničí bylo vypracováno množství studií na uvedené téma. Všeobecně byl potvrzen význam správně navrženého, postaveného a udržovaného veřejného osvětlení pro zajištění bezpečnosti dopravy, osob i majetku. Řada zahraničních prací ukázala, že noční osvětlení podstatně přispívá ke snížení nehodovosti a omezení důsledků, které z nehod vyplývají.

Například ve Velké Británii bylo ve dvou obytných lokalitách (Dudley, West Midlands – 1993 a Stoke on Trent, Staffortshire – 1992) nevyhovující uliční osvětlení nahrazeno kvalitním. Výsledkem v prvním projektu byla úspora 26 liber snížením kriminality při investici jedné libry do osvětlení, ve druhém projektu jedna libra ušetřila dokonce 47 liber. Porovnávacím obdobím bylo dvanáct měsíců před rekonstrukcí a dvanáct měsíců po rekonstrukci osvětlení. V případě prvního projektu byla k dispozici i policejní statistika: počet obětí klesl o 26 %, napadení osob se snížilo o 52 %, vandalismus a venkovní krádeže byly omezeny o 40 %, krádeže vozidel, jejich vykradení a poškození klesly o 37 %. Všechny tyto údaje byly statisticky významné. Obdobných příkladů by bylo možné uvést celou řadu z různých zemí.

Pozitivní vliv na snížení počtu nehod díky osvětlení komunikací byl dlouhodobě vyhodnocován i v šesti německých městech. Z příslušného dokumentu [1] vyplývá, že ekonomické úspory ze sníženého počtu nehod převyšují náklady na provozování této soustavy.

Obr. 2.

V rámci dokumentu [2] publikace CIE 93 – 1992 Road lighting as an accident countermeasure (Silniční osvětlení jako prostředek pro snížení nehodovosti) byla uskutečněna přísná analýza 62 studií z patnácti zemí. Nejdůvěryhodnější studie uvádějí snížení nehodovosti mezi 11 a 75 %, v závislosti na kategorii silniční komunikace a zahrnuté klasifikaci nehod. V průměru se zde snížení nehodovosti pohybuje okolo 30 %.

Vývoj veřejného osvětlení
Z důvodu omezení lidského utrpení i pro ekonomickou efektivnost vložených investic se v některých zemích vedle osvětlení místních komunikací již přistoupilo i k osvětlování silniční a dálniční sítě. V Belgii se osvětluje celá dálniční síť, v dalších zemích, např. v USA, ve Francii, Švédsku nebo Finsku, se silnice a dálnice osvětlují při překročení stanovených limitů frekvence dopravy.

S ohledem na prokázaný vliv veřejného osvětlení na bezpečnost nyní již nemůže být vedena rozumná řeč o zhasínání uličního osvětlení měst a obcí nebo o jeho omezování pod hodnoty požadované normami.

Bohužel, v současné době se v rámci celosvětového hnutí za temné nebe setkáváme i s nepravdivým tvrzením některých demagogických lobbistů, že osvětlení veřejných ploch měst je velmi nežádoucí mimo jiné z toho důvodu, že svítí na nekalé dílo kriminálním živlům, takže veřejné osvětlení má silně negativní vliv na kriminalitu. V zápalu boje za umožnění sledování nebeských těles na noční obloze kdekoliv ve městech jsou tito lidé ochotni použít jakkoliv nesmyslný argument, a dokonce usilovat o to, aby se ve venkovním prostředí nesvítilo vůbec. Tolik jen na zpestření a pro informaci, jak se může projevit ekologický terorismus.

Obr. 3.

Potřebná úroveň bezpečí ve městě, k níž podstatnou měrou přispívá kvalitní veřejné osvětlení, má zásadní význam i pro turistický ruch. Turisté, kteří by se po setmění báli vyjít do ulic, by jistě nebyli moc spokojeni s trávením večerů pouze v prostoru svého hotelu. Odtud pramení spojitost úrovně veřejného osvětlení nejen s turistickou atraktivností měst, ale i s mírou ekonomického efektu turistiky pro město a pro stát. Právě ve večerních hodinách jsou turisté zvyklí nejvíce utrácet, a do temných měst příště raději už vůbec nepojedou.

Požadavky na řádné veřejné osvětlení
Otázky, jak by se mělo v evropských městech, i mimo ně, svítit, řeší návrh třídílné evropské normy pro osvětlení silničních komunikací (Road lighting), která byla v květnu t. r. schválena většinou členů Evropského výboru pro normalizaci CEN a po zapracování formálních připomínek a zaslání oficiálního znění bude zavedena do soustavy ČSN. Uvedená norma se skládá z těchto částí:

  • prEN 132 01-1 Road lighting – Part 1: Performance requirements (Požadavky na osvětlení),
  • prEN 132 01-2 Road lighting – Part 2: Calculation of performances (Výpočet osvětlení),
  • prEN 132 01-3 Road lighting – Part 3: Methods of measuring of the light performance of installations (Měření osvětlení).
Obr. 4.

I tato norma vychází z dokumentů CIE. Je to např. publikace [3], [4] a [5].

Obecně lze říci, že osvětlení veřejných komunikací a prostranství musí být jednak dostatečně dimenzováno, aby zajistilo potřebnou úroveň viditelnosti, a jednak musí splňovat i množství dalších kvalitativních požadavků, k nimž patří především rovnoměrnost osvětlení a omezení oslnění osvětlovacích soustav.

Pochopitelně, že každá osvětlovací soustava by měla být navržena, realizována a provozována tak, aby byly co nejefektivněji využity finanční prostředky a aby se co nejméně narušovalo životní prostředí.

Do této kategorie patří i respektování požadavku na minimalizaci úniku světelného toku do nežádoucích směrů, neboli na zábranu vzniku zbytečného světelného znečištění. Příslušná doporučení je možné nalézt v publikaci [6] a v dalších dokumentech, na něž se tato publikace odvolává.

Literatura:

[1] USCHKAMP, G.: Einfluss der Güte der Strassenbeleuchtung auf das Unfallgescheden. Strassenverkehrstechnik (Vliv kvality uličního osvětlení na škody způsobené nehodami), 1995, č. 5, s. 202-209.

[2] Publikace CIE 93 – 1992 Road lighting as an accident countermeasure (Silniční osvětlení jako prostředek pro snížení nehodovosti).

[3] Publikace CIE 115 – 1995 Recommendations for the lighting of roads for motor and pedestrian traffic (Doporučení pro osvětlování komunikací pro motorovou a pěší dopravu).

[4] Publikace CIE 136 – 2000 Guide to the lighting of urban areas (Průvodce osvětlováním obytných zón).

[5] Publikace 140 – 2000 Road lighting calculations (Výpočty osvětlení silničních komunikací).

[6] Publikace CIE 126 – 1997 Guidelines for for minimizing sky glow (Směrnice pro minimalizaci záře oblohy).